Články

2 Orságová Silvie - Valeš Václav 0:1

3 Bauma Jiří - Sejkora Vlastimil 1:0

4 Háse Pavel - Janda Zdeněk 0:1

5 Krasnay Peter - Kánský Pavel 0:1

6 Soukal Rudolf - Papay Marek 1/2

7 Pospěch Radim - Reitinger Petr 0:1

8 Sýkora Petr - Papay Jindřich 1:0

(na lichých jsme měli bílé)

Dnešní komentář se mi nepíše lehko. Bohužel mi průběh utkání připoměl Cimrmanovu frustrační kompozici (pro ty, co neví oč jde: motiv očekávání se střídá s motivem zklamání).

Nesešli jsme se sice v nejsilnější sestavě, ale po zahájení se mi utkání celkem líbilo (já nejasno, Silvie hůř, Jirka líp, Pavel a Peter OK a Ruda, Radim a Petr se mi jevili nadějně - inu motiv očekávání, jenomže pak to začalo.

Bohužel u mne.

(1) Pustil jsem se v zavřené sicilské (tolik jsem se těšil na bílé figury ...) do rozsáhlých komplikací tahem e5. Ze zkušenosti totiž vím, že v podobných pozicích je to správná reakce na tah b5, protože pole c5 nelze pokrýt. V podobných pozicích možná, ale v této to nebylo nic moc. Když jsem se po 14. - Dc7 neodhodlal k Je4 s myšlenkou na remízu po 15. Je4 f5 16. Sd6 Db6 17. Sc5 Dc7, tak jsem přestal nad pozicí mít kontrolu. Plán s postupem pěšců na dámském křídle byl sice zajímavý, ale objektivně nebyl dobrý, zejména proto, že po klíčovém průlomu b5 jsem přehlédl, že je na braní nešťastný střelec c5. Bez figury se pozice již hrát nedala.

(3) Naštěstí po chvíli srovnal skóre Jirka, jehož originální gambitová myšlenka soupeře zcela zaskočila. I Rybce chvíli trvá, než prohlédne nebezpečí spojená s tahem 16. Dh5. Další Jirkovy drobné kombinace jen potvrdily zákonitý výsldek partie.

(2) Jenže tou dobou se už rozsypala pozice Silvii - po 16. Sxh7 je partie bohužel prakticky rozhodnuta, byť Silvie ještě kladla houževnatý odpor. Rybka dokonce tvrdí, že soupeř poskytl Silvii šanci a že se mohla zachránit (26. Dc7 +=, nebo dokonce 32 - Dxf4! =), ale hrubá chyba 34. - Kb7 udělala konec nadějím na záchranu, protože černá ztrácí dámu.

(7) Prakticky ve stejnou chvíli se uzavřela i historie Radimovy partie. Tam pro mne fáze očekávání skončila, když jsem zjistil, že se černému podařilo prosadit d4 a dobrat na věží c3 - útok bílého zjevně neměl tu razanci jako ten černý a navíc bílému scházel čas.

(6) Ruda stál velmidobře kolem 20. tahu. Po 23. - cxb5! 24. axb5 a5 by o výhodě černého nebylo pochyb. Ruda bohužel zvolil jiný plán a ten vedl jen k remíze.

(5) V té době se schylovalo ke konci i v Peterově partii. Tam byl zřejmě rozhodující moment 17. h5? - bílý dává pěšce h i pěšce b najednou. Když pak došlo ještě k výměně dam, byl s partiií konec.

(4) Pavel se přeci jen dostal do pasivnější pozice, ale z pohledu zápasového nemaje co ztratit, pustil se do zoufalého protiútoku. Při nedostatku času se docela dobře mohl ujmout, ale neujal se. Naopak hrozby bílého byly čím dál tím nebezpečnější.