Články

Dukla A – Kobylisy A 2½ - 5½

Sestavu jsem tentokrát dával dohromady horko těžko. Během týdne se mi omluvil Martin Staszko a následně choroba sklátila i Silvii, a tak obětavě zaskočili Petr a Honza na posledních dvou deskách. Popravdě řečeno, kdyby byl k dispozici další náhradník, asi bych se omluvil také.

Samotné utkání se od začátku nevyvíjelo dobře: rozdíl ratingů na posledních deskách se začal poměrně brzy projevovat, ale ani jinde jsme nestáli nějak dobře. Nelíbily se mi skoro všechny pozice – snad kromě mé a Tomášovy (5), který partii s ratingově silnějším soupeřem dal rychle za remízu, takže se již nedala prohrát :) .

Poměrně rychle skončila partie Petra (2), který v obtížné pozici nenašel povinné 22. – Vh6 23. Dg8 Vg6 24. Vxd7 Dxd7 25. Dh7 Vh6 26. De4 Vh4 s šancemi na úspěšnou obranu a vzal si otrávenou kvalitu.

Celkem příjemně mne překvapil závěr u Jirky (3), kterému jsem nedával dlouho moc šancí (tohle přesvědčení sdílí i můj stroj – např. po 28. Jf4 ?! mohlo přijít stylové Je4 s hodnocením cca -7). Jsa zahloubán do své pozice zahlédl jsem gesto zmaru na sousední desce a chvíli jsem se dokonce domníval, že Jirka vyhrál, vida jeho věž na g7, ale i remíza byla po předchozím průběhu milá.

Obě poslední desky dopadly podle papírových předpokladů: Honza (8) nedokázal vyřešit problémy přechodu do střední hry a soupeř procpal pěšce na d6, kde byl oporou pro věž na sedmé řadě. Petr (7) přišel o pěšce a soupeř předvedl dobrou techniku.

Milan (1), který nestál po zahájení moc dobře, soupeře přehrál někde mezi tahy 25 – 35, kdy už se hrálo trochu rychleji a pozice přitom byla docela složitá. Tak věřme, že se forma vrací :) .

Moje partie vypadala po zahájení nadějně, podařilo se mi v Královské indické zahrát f5 v pravou chvíli dobře odhadujíce, že si mohu dovolit obětovat pěšce c7 za transformaci pozice na „dobrý kůň x špatný střelec“. Technické provedení bohužel nebylo tak precizní – místo 20. – Va7 bylo lépe Vc6 a 22. – g5 také nebylo to pravé, ale soupeř měl z mého jezdce takový respekt, že za něj raději dal kvalitu, což určitě nebylo nutné. Nicméně já jsem si netroufl do komplikací spojených s h5 a v důsledku vznikla koncovka s kvalitou za pěšce, kterou se soupeři podařilo dokonale zablokovat a možnou zpětnou oběť kvality na tempo pokrýt.

Jako poslední dohrával Radim (6). V oblíbeném drakovi vznikla zajímavá pozice, Radim ale prošel kolem možnosti 16. – Jexg4 17. fxg4 Jxe4 se silným útokem a 3 pěšci za obětovaného jezdce (a2 padne). Prošed kolem této možnosti dostal se Radim na šikmou plochu, ze které již nebylo návratu.

Autor: Mirek

Diskuze k článku