Články

Dukla D - Kobylisy C 4,5:3,5

Dukla D				TJ Kobylisy C
Háse Pavel H Z	2073	1	-	0	2202	Slovák Kilián V Z
Světlý Jiří Z	1874	0	-	1	2158	Janda Jiří Z
Červenka Jan Z	1951	0	-	1	1978	Plašil Petr V
Dolínek Vladimír Z	1936	1	-	0	1981	Turková Karolína C
Mašek Jan Z	1851	½	-	½	1966	Kříž Pavel Z
Kolář Dan Z	1846	1	-	0	1864	Srostlík Zdeněk Z
Rada Jan V	1873	½	-	½	1786	Sochor Tomáš
Jahoda Ladislav	1890	½	-	½	1756	Paulovič Milan

Soupeř přišel docela v silné sestavě především na předních šachovnicích. Vytáhl se však Pavel Háse, který mladého Slováka překvapivě suverénně „přejel“, získal dva pěšce a koncovka pro něho nebyla problém.  1:0

Jako vždy tradičně první skončil bez boje Láďa Jahoda domluvenou remízou (i když tady uznávám, že Milan Paulovič není jednoduchý soupeř a jak se nakonec ukázalo byla dobrá) 1,5:0,5

Minulé utkání kopíroval výsledkově i herně i Honza Rada, s bílými nedokázal získat nějakou výhodu a více jak na remízu to zřejmě nebylo.  2:1

Bohužel tradičně prohrál i Honza Červenka. Zpočátku jeho pozice vypadal nadějně, ale když jsem přišel v závěru k jeho šachovnici, bylo hotovo. Soupeř získával kvalitu a navíc ohrožoval jeho krále – bez šance.  2:2

Prohrál i Jirka Světlý, se silným soupeřem se „zapletl“ v zahájení a s pěšcem méně nakonec nedokázal vzdorovat.  2:3

Naštěstí v tomto ročníku „chytil slinu“ Dan Kolář a získal rozhodující bod. Jelikož jsem byl docela ve slušné časovce moc jsem z jeho partie neviděl i když seděl vedle mě, mám pocit, že rovněž se dostal do časové tísně a jestli jsem dobře slyšel a viděl, stihnul dát mat těsně před pádem praporku. 3:3

Nyní se rozhodovalo v partii Láďi Dolínka a mé, přičemž Láďova vypadala velice dobře na výhru, kdežto já bojoval o remízu.

Začal jsem dobře, ale nemohl jsem přijít na zesílení pozice a nakonec jsem se dostal do silné časové tísně. Musel jsem tudíž výměnami snížit napětí na šachovnici což se mi nakonec povedlo a přešel jsem do jezdcové koncovky s pěšcem méně, která je bohužel obvykle prohraná, samozřejmě při správné hře silnější strany. Koukal jsem na šachovnici a říkal si …proboha co mám tahat?

Šlo o to, kdo ztratí nervy a oslabí svoji pozici – vzhledem k pěšci měl samozřejmě výhodu soupeř.

Naštěstí však pozici nerozuměl, a klíčové tahy které byly nutné jsem tentokrát uviděl. Když jsem sebral soupeřova pěšce na dámském křídle a vytvořil si volného pěšce měl jsem remízu na dosah. Mohlo to skončit pěšcovou koncovkou kterou jsem si nebyl jistý, ale nebyl čas nad tím přemýšlet. Zavřel jsem oči a pěšce si vzal. Jak mi doma ukázal počítač, bylo to jediné správné řešení situace. Pak se soupeř „složil“ a bez boje souhlasil s výměnami které vedly k remíze. Dost hluboce jsem si oddychl, kdybych podruhé za sebou potopil družstvo nespalo by se mi dobře – i když tentokrát jsme měli jistou alespoň remízu. (Pokud by to ovšem Láďa nepokazil.)  3,5:3,5

Naše první vítězství tedy jistil Láďa ale také se nerodilo lehce.

Postupně soupeřku přehrával a když získal pěšce vypadalo to jednoznačně. Bílá však vsadila vše na jednu kartu a postupem pěšce donutila Láďu odevzdat věž. Láďa měl však k dispozici dvojici pěšců, kterou nešlo zastavil. Soupeřka tedy musel odevzdat za jednoho také svoji dámu a hrála se koncovka D proti 2 spojeným postouplým pěšcům. Závěr byl značně dramatický, Láďa který celou partii vzorně mačkal hodiny najednou (i když měl 20 minut na hodinách) na to zapomínal a modlil jsem se jen aby mu bílá nenechala jít hodiny a pak ho neshodila. Naštěstí se tak nestalo a tak jsme slavili vítězství. Hurááá!  4,5:3,5

Autor: Honza

Diskuze k článku