Články

Dukla D - Praga A

Konečně se na nás usmála štěstěna a zápas jsme zvládli.

Soupeř, který byl v tabulce před námi, nastoupil v silné sestavě především na prvních 5 šachovnicích.

Průměrem ELO sice nepatří k nejsilnějším v soutěži, ale co se týče výsledků, vzbuzoval respekt. Pro nás bylo důležité bodovat, abychom udržovali odstup od sestupových míst.

Zápas pro nás začal dobře, štěstěna byla přívětivá. Vláďa Dolínek dostal od soupeře nečekaný dar, když v pozici která byla přibližně vyrovnaná udělal strašlivou hrubku.

Když jsem viděl pozici, Vláďova dáma obtěžovala černé figury ale byla sama – odříznutá od ostatních figur. Evidentně ničím nehrozila a soupeř ukolébaný pocitem bezpečí učinil tah, kterým chtěl převést svého jezdce přes pole d8 na výhodnější pole. Neuvědomil si však, že na osmé řadě překryl působnost svých věží a Vláďa si dal dámou pohodlný mat na poli e8. Situace srovnatelná s fotbalem, když brankář ve snaze rychle rozehrát vyhodí míč přímo na nohy soupeřova osamoceného útočníka který má už jen jednu starost….doklepnout míč do brány.   1:0

Svoji letošní výbornou formu potvrdil Petr Kasalický. I když v zahájení stál vyrovnaně (soupeř černými zahrál variantu vídeňské hry, kterou dobře znám) věřil jsem, že nějakým způsobem vyhraje….a stalo se.  Černý to musel zahrát hodně špatně, protože v tomto zahájení bílý těžko získává nějakou výhodu. Když jsem pozici před soupeřovým vzdáním viděl, bylo postavení jeho krále v troskách, není mi jasné jak se to mohlo stát.   Naše naděje stouply!   2:0

Ještě veseleji bylo, když Honza Rada konečně prolomil sérií proher a konečně vyhrál.  Opět se mi nezdálo postavení jeho královského křídla, figury (především střelec na f8) stály stísněně. Tentokrát však Dan  Kolář nedokázal na Petrova krále vyvinout takový tlak a naopak se oslabil na dámském křídle, kde po výměně na d4, se Petrovy figury rozehrály – významnou roli začal hrát zmiňovaný střelec z pole f8. Nakonec Petr obětoval figuru za postup spojených pěšců a když jsem znovu pozici viděl, Dan nemohl zabránit postavení druhé dámy (jedině za cenu vlastní). 3:0

Paradoxem bylo, že v té chvíli i když jsme vedli 3:0, reálně hrozila prohra. Ostatní pozice totiž mnoho optimismu neskýtaly. Na prvních dvou šachovnicích to vypadalo na prohru (já už ji měl prakticky jistou), Honza Červenka stál vyrovnaně, a na 7 a 8 šachovnici to vypadalo špatně. (Luboš měl o pěšce méně, Jirka také a k tomu tradičně katastrofální čas.)

Bohužel, za chvíli to bylo 3:1, se silným soupeřem jsem nedokázal udržet krok. Bílý v zahájení po složitých zápletkách získal pěšce a i když jsem „čeřil vodu“, jak s uznáním potvrdil soupeř, nebylo mi to nic platné – byl zkrátka příliš dobrý.   3:1

Asi rozhodující pro konečný výsledek byl přístup Honzy Červenky, který se alibisticky neschovával za fakt, že pozice je přibližně rovná a bojoval. (Informoval se u mě jak situace vypadá, a po mém vyjádření, že vítězství v jeho partii může být důležité se rozhodl hrát.) O tom to právě je, v pozici která není zploštělá, se nemusí hrát nějak násilně na výhru, ale klást soupeři obtížné výzvy aby ztrácel co nejvíce času a případně se dopustil chyby. (Tak mě to alespoň učil nebožtík Břéťa Modr.) K tomu byla situace příhodná, neboť bílý přišel k partii asi s půlhodinovým zpožděním a stále se potýkal se špatným časem.  Nakonec tlak nevydržel a když jsem pozici viděl měl o figuru méně a věčný šach o který se snažil tam nebyl. 4:1

Nyní jsme tedy měli jistou remízu, a s nervozitou jsme obhlíželi zbylé šachovnice, jestli někdo nedokáže uhrát půlku potřebnou pro konečné vítězství.

Tajně jsem doufal u Lukáše, který měl jen o pěšce méně a střelce proti koni, ale soupeř byl zkušený a nedal mu šanci.     4:2

Vše se rozhodlo na osmé šachovnici, toužebnou remízu nakonec Luboš získal.  Střední hra se mu vůbec nepovedla, ztratil pěšce, ale dokázal se dostat do koncovky S+p proti J+2p.  Tady už nezaváhal, koncovku sehrál dobře.  Svým pěšcem jako černý postoupil až na pole c3 a pokrýval ho svým střelcem. Soupeři tak nebylo nic platné, že měl volné pěšce f4 a a4, jezdec byl v této pozici slabší. Nakonec protivník rezignoval, a vyměnil svého pěšce f4 za černého pěšce c3. Na šachovnici tak zbyl jen pěšec na a4, za kterého by Luboš obětoval svého střelce kdyby se pozice dohrávala. Jelikož však bylo už hodně málo času, neriskoval a přijmul nabídku smíru.   4,5:2,5

Bylo rozhodnuto a tak prohra Jirky Světlého už tolik nevadila.  Bohužel se situace opakovala, dle mého mínění Jirka v zahájení příliš otálel s rošádou, což byla vada na kráse ne tak kvůli ohrožení krále, ale spíše kvůli nehrající věži na h1. Pro mě záhadným způsobem soupeř získal pěšce a hrálo se už jen o záchranu partie.  Jirka opět příliš přemýšlel a znovu se dostal do kritické časové tísně. Můj názor je, že zbytečně přemýšlí nad tahy, které se musí udělat automaticky. V pozici soupeřův král hrozil proniknout přes pole f5 do bílé pozice a Jirka nad tahem g4 přemýšlel možná 10 minut i když jiné možnosti jak tomu zabránit neměl. Já se v podobných situacích snažím zjednodušit přemýšlení, vím že to stejně nemůžu spočítat, a tak dám spíše na intuici. Jestliže se spletu a prohraji, nedá se nic dělat, je tu možnost že to vyjde – pokud nemám žádný čas, prohraji určitě. S 2 minutami na hodinách už není čas na přemýšlení, to je jen čas na tahání. Samozřejmě jsem pozici do hloubky neviděl, ale z letmého pohledu jsem neměl dojem, že by stál Jirka ze zahájení hůře – možná doplatil na zanedbání vývinu odkládáním rošády.    4,5:3,5

Důležité vítězství máme tedy v kapse, další zápasy budou obtížnější už pro absenci Lukáše Lýska, který čeká v rodině radostnou událost.

Autor: Honza

Diskuze k článku