Články

Dukla C - Vršovice C 4-4

ŠO TJ Dukla Praha C				Sokol Praha Vršovice C
Šiktanc Petr (--Z)	2121F	0	-	1	2118F	Vrabec Miloš (H-Z)
Pospěch Radim (--Z)	2096F	0	-	1	2122F	Rakovský Adam (--Z)
Sedláček Tomáš (V--)	2058F	½	-	½	2083F	Pospíšil Evžen (H--)
Melmuk Petr (H--)	2022F	0	-	1	2002F	Plášek Zdeněk (--Z)
Kasalický Petr (--Z)	2022F	½	-	½	2031F	Koukolík Alexander (--Z)
Framberk Jan (H--)	1922F	1	-	0	1864F	Nentvich Libor (--Z)
Světlý Jiří	1982F	1	-	0	1914F	Wiener Richard (--Z)
Rexa Martin	1877F	1	-	0	1801F	Kovář Jan
		4	:	4

Utkání s Vršovicemi začalo jako zesna. Protože jsme s Milošem Sakařem věděli, že nebudeme hrát, tak jsem se dohodli a šli jsme do foyer asi hodinku blicat. Ještě nežli jsme skončili, dal Petr K. už partii za remis a když jsme se s Milošem vraceli do místnosti, tak jsme potkali rozesmátého Honzu, který soupeře zmastil v 18 tazích a už šel domů. Rychlá obhlídka ostatních vypadala docela dobře, snad jen na druhé se Radimovi nepodařilo černými úplně vyrovnat a Tomáš na 3. rozehrál partii bílými hodně pasivně a nemohl se skoro hýbat.

Poměrně uspokojen jsem si sedl ke stolku a začal si dělat svoji práci na účetnictví, od které jsem během půl hodiny musel dvakrát vstát a jít pogratulovat Jirkovi a Martinovi k jejich výhrám. Potom bohužel prohrál Petr na 1.desce, který měl po zahájení výbornou útočnou pozici, kdy se víceméně hrálo jen na jednu branku. Potom však někde přetáhl strunu a zkušený Miloš Vrabec se vysmekl a přešel sám do útoku. Nicméně stav utkání byl uspokojivý: 3,5 – 1,5.

A protože se blížila 1. kontrola, tak jsem si sbalil věci a začal jsem už pozorně sledovat utkání. Trochu mě překvapil názor Petra Kasalického, který povídal. „Tak doufám, že tu poslední půlku někde uděláme“. A já na to: „no to snad uděláme alespoň dvě“. Ale situace skutečně nebyla tak jednoduchá. Radim stál s pár minutami na 15 tahů před problémem, jak se vypořádat s volným a-pěšcem soupeře a vymyslel zajímavou výměnnou kombinaci. Ovšem soupeř nás všechny překvapil, když po sebrání 1. figury nedobral Radimova jezdce, ale šoupnul pěšáka na a7 a po následném dalším sebrání figury se šachem znovu šachující figuru nesebral, ale uhnul králem. Vznikla zvláštní koncovka, kdy bílý měl jen D+J a Radim měl S+2J+2P. Velice zajímavá koncovka, která byla předzvěstí ještě úporného boje po kontrole.

Na 3. desce stál Tomáš pořád stísněně. Va1 a Sc1 se stále ještě nepohnuli, a po pravdě ani neměli moc kam se hýbat když otravný černý jezdec na a4 držel bílého za pěšce b2 a c3. Černý obsadil jediný volný sloupec d, který však zatím nemohl plně využít, protože všechny body na 1.-3. řadě byly pokryty. Tomáš si správně rozhodující pokus o uvolnění nechal až do kisny, kdy se mu konečně podařilo rozpohybovat pěšce na dámském křídle, ale podle očekávání celá akce skončila ztrátou jednoho pěšce. Po skončení časovky se naštěstí pozice rychle vyjasnila, když přešla do čisté věžovky se 3 pěšci bílého proti 4 černého, ale vše na královském křídle. To už vypadalo na remis docela nadějně.

Na 4. Petr nejprve několikatahovým manévrováním přestál 40.tah a s více časem na rozmyšlenou nakonec zahrál pěkný úder, po kterém to vypadalo na okamžitou výhru. Soupeř ještě odevzdal kvalitu, ale na výsledku partie to nemělo mít žádný vliv. Pak se však stalo něco naprosto neuvěřitelného. Petr sebral dámou pěšce g3, černý ji musel sebrat králem, a v dalším tahu chtěl dát vidličku na krále a dámu, která se však nekonala, protože král stál o políčko vedle. Tak takováhle prohra, obzvlášť po pěkně sehrané partii zabolí, jak hráče tak celé družstvo.

Před dalším povídáním si prosím prostudujte pravidla, protože jak známo, jejich neznalost neomlouvá. Je to úplný závěr pravidel, Směrnice III – Hry bez přídavného času včetně rychlého zakončení partie
(v Praze se článek III.4 podle propozic neaplikuje)

III.4 Jestliže je hráč na tahu a na hodinách mu zbývají méně než 2 minuty, může požádat o bonus 5 sekund na tah pro oba hráče. Tento požadavek je současně nabídkou remízy. Pokud je tato nabídka remízy soupeřem odmítnuta a rozhodčí požadavek uzná, hodiny se nastaví s dodatkovým časem, soupeři se přidají 2 minuty a partie bude pokračovat.

III.5 Pokud článek III.4 není aplikován, hráč, který je na tahu a na hodinách mu zbývají méně než 2 minuty, může před pádem svého praporku reklamovat remízu. Přivolá rozhodčího a může zastavit hodiny (viz článek 6.11.2). Reklamovat lze, že soupeř neusiluje o výhru normálními prostředky nebo že partii nemůže vyhrát normálními prostředky.

III.5.1 Uzná-li rozhodčí, že soupeř neusiluje o výhru normálními prostředky nebo že nemůže vyhrát normálními prostředky, vyhlásí, že partie končí remízou. V opačném případě rozhodčí své rozhodnutí odloží nebo reklamaci zamítne.

III.5.2 Odloží-li rozhodčí své rozhodnutí, může žadatelovu soupeři přidat 2 minuty času na rozmyšlenou. Hra pak pokračuje pokud možno za přítomnosti rozhodčího. Rozhodčí své rozhodnutí vyhlásí v dalším průběhu hry nebo co možná nejdříve po pádu praporku jednoho z hráčů. Vyhlásí, že partie skončila remízou, jestliže souhlasí, že závěrečnou pozici nelze vyhrát normálními prostředky nebo že soupeř hráče, jemuž spadl praporek, se dostatečně nepokoušel vyhrát normálními prostředky.

III.5.3 Jestliže rozhodčí reklamaci zamítne, přidá soupeři žadatele 2 minuty k jeho času na rozmyšlenou.

III.6 V případě, že se soutěž hraje bez dozoru rozhodčího, platí že:

III.6.1 Hráč může reklamovat remízu, pokud mu zbývají méně než 2 minuty a jeho praporek dosud nespadl. Tím partie končí. Reklamovat lze, že:

III.6.1.1 jeho soupeř nemůže vyhrát normálními prostředky a/nebo

III.6.1.2 jeho soupeř neusiluje o výhru normálními prostředky.

V případě III.6.1.1 musí hráč zapsat závěrečnou pozici a soupeř ji musí ověřit

V případě III.6.1.2 musí hráč zapsat závěrečnou pozici a předložit aktuální partiář. Soupeř musí potvrdit jak partiář, tak i závěrečnou pozici.

III.6.2 Reklamace se předá určenému rozhodčímu.

Vraťme se k Radimově partii. Trochu  jsem čekal, že se Radim pokusí vybudovat pěkně v rožku kolem h8 nedobytnou pevnost a pravděpodobně výměna ani jedné figury by na situaci nic nezměnila, samozřejmě lepší by bylo ponechat si střelce. Ale Radim šel na věc aktivně a pokusil se pozici dokonce vyhrát, když najednou nastoupil pěšcem h. Bohužel s ním došel jen na h2, kdy byl pěšec nakonec uloven a během honičky se ještě vyměnil střelec za jezdce.  Vznikla šestikamenná koncovka, kterou, když jsme po skončení utkání předložili do databáze 6.kaměňáků,  počítač hlásí, že je remis. Radim na všechny operace promyslel spoustu času a bylo jasné, že na čas musí prohrát. Když měl na hodinách 7 vteřin, tak se najednou probral a prohlásil, že pozice je teoretická remiza a chce dát partii za remizu. Na tato slova v podstatě nikdo nereagoval. Samozřejmě mohl pouze soupeř, který mohl považovat Radimovo povídání za nabídku remizy a mohl ji přijmout, což však neudělal. Rozhodčí byl zticha a do partie nijak nezasahoval. Po dvou tazích Radim spadl a prohrál na čas.

A nyní k výkladu pravidel a k tomu,jak se mělo postupovat:

1) Hraji-li s materiální převahou např. figury (typicky koncovka věž+lehká figura proti věži) a nedaří se mi soupeře zmatit, pak mohu kdykoliv, např i se 7 vteřinami na hodinách, požádat o remis a pravděpodobně rozhodčí to uzná.

2) jsem-li naopak ten hráč v horší pozici a budu chtít remizu, tak je nejlepší požádat o rozhodnutí co nejdříve. Protože, co si budeme namlouvat, my rozhodčí jsme většinou slabší hráči nežli ti hrající, tak naše hodnocení pozice se nemusí shodovat s hodnocením hráčů. Proto tam má rozhodčí tu možnost, odložit své rozhodnutí a podle dalšího průběhu se dobrat nějakému výsledku. Obecně se ale na všech školeních doporučuje, v žádném případě nedávat za remiz pozice, kde je větší počet figur a pěšců. Jsou dokonce rozhodčí, já mezi ně nepatřím a myslím si, že ani Milan Paulovič, kteří tvrdí, že čas je součástí hry a pokud s ním hráč hospodaří špatně, ponese následky, a partii nikdy za remiz nedají. Ovšem když si Radim nechal na hodinách jen 7 vteřin, tak i kdyby následně blical třeba co vteřina to jeden tah, tak by z toho rozhodčí stejně nic nemohl poznat a pravděpodobně by ponechal výsledek podle spadnutého praporku. A ještě jedna poznámka. Odloží-li rozhodčí své rozhodnutí, musíte v partii pokračovat svižně. Pokud prosedíte nad tahem minutu nebo nepotáhnete vůbec, tak určitě prohrajete na čas. Nikdy nemůžete spoléhat na to, že rozhodčí uzná partii za remis. Rozhodnutí je čistě na něm a nikdo jej nemůže změnit. A pozor: dopustí-li se soupeř reklamujícího hráče nějaké hrubky, třeba nastaví dámu, rozhodčí má stále právo (samozřejmě nemusí)  dát partii za remis.

Malá poznámečka: V místnosti bylo pomalu víc dívajících se rozhodčích nežli hráčů, z toho 2 mezinárodní rozhodčí, jeden 1. třídy a jeden 2. třídy. Všichni jsme se shodli, že bychom vše udělali stejně jako MilanPaulovič.

 Málem bych zapomněl na poslední partii. Stav byl tedy 3,5-3,5 a dohrával Tomáš tu věžovku, kde se mezitím vyměnilo pár pěšců a Tom měl svého posledního na g3, soupeř na g4 a h5. Tomáš správně držel druhou řadu a když z ní byl vyhnán tak napadal soupeřova krále nebo Ph5.  Tomáš poučen rozruchem u vedlejší partie se mě zeptal, jak má tedy správně postupovat, když bude chtít remizu, tak jsem mu vše vysvětlil. Také ke mně přišel kapitán hostí s nabídkou, že on by to nejraději viděl za remiz a celé utkání za 4-4, s čímž jsem samozřejmě souhlasil, ovšem Evžen Pospíšil měl ještě cukání to hrát dál. Nicméně když měl Tomáš na hodinách zhruba 1m40s, tak s malou dopomocí se dopracoval k žádosti o přiznání remizy a Milan podle očekávání nechal oba hráče pokračovat v partii. Nutno podotknout, že oba už měli téměř shodný čas. Partie pokračovala bez zapisování a zrovna jsem se ptal Milana, jestli počítá nějakou pozici, kolikrát se již na šachovnici vyskytla – to kvůli pravidlu, které také jistě všichni znáte, že partie je okamžitě remiz, vyskytne-li se nějaká pozice 5x, když Tomáš zrovna prohodil k Evženovi, že se pozice vyskytla už po několikáte, oba si podali ruce a vše skončilo ke spokojenosti všech. Tedy až na to, že my jsme nevyhráli užuž vyhrané utkání.

Autor: Matyska

Diskuze k článku