Články

Dukla C - Vyšehrad F 3%-4%

Sice jsme rychle vsítili vedoucí branku, ale soupeř se nenechal deprimovat a hrál své hry, vycházeje z pevných obran, hrozeje tu a tam nebezpečnými brejky. Na lichých šachovnicích máme bílé dresy.

Naši první branku vstřelil spolehlivý Dan Kolář (8.), jehož soupeř už při rozehrávání ze středového kruhu prokázal určité strategické nedostatky, jakmile se Dan zmocnil míče, sekvencí rychlých přihrávek oblehl soupeřovic šestnáctku a vymetl pavučinku. 1-0.

Jenže pak se náš „gólostroj“ zasekl. Na začátku středních her zaknihoval remízu Honza Framberk (4.) a na začátku rovné koncovky i Miloš Sakař (7.) Stále o branku vedeme, ale ostatní  DuklaBorci ztrácejí před první časovou kontrolou kontrolu míče a jejich čutálisti se po hřišti pohybují dosti nekoordinovaně a tribunám se to oprávněně nelíbí. Třeba takový Jirka Matyska (5.), jeho kůň ještě před chvíli kraloval na e5 a drtivě podporoval bílé těžké figury a kolem černého krále se stahovala černá mračna, jenže náhle je tentýž kůň zaparkován na e1, aby alespoň na chvíli pokryl mat na c2… Následuje přestřelka, v níž Jiříkovi obránci padají nejdříve do pokleku a pak jsou povaleni na záda a nepěkně pošlapáni. 2-2.

Petr Kasalický (3.) si po zápase postěžoval, že taky mohl mít ze střední hry víc než úplně rovnou koncovku, ale tuto partii jsem skoro neviděl, a tak je třeba mu věřit. 2%-2%

Do prvních časových tísní sice stále vedeme, ale první dvě šachovnice jsou objektivně řečeno ztraceny, a tak moje „asi vyhraná“ pozice zápasu moc nepomůže.  Pavla Ptáka (1.) jeho soupeř vůbec nepotěšil, jednak dosavadními výsledky (7% z 8) a jednak i hrou, kdy už po prvních minutách hry bylo zřejmé, že Pavel míč na svých kopačkách často mít nebude. David Vichnar předvedl – vizeno zpovzdálí – mimořádně efektivní výkon, kdy i s minimem materiálu Pavla přikoval k jeho pokutovému území, a pak míč dokutálel do branky. U Petra Melmuka (2.) to bylo podobné. Hrála se bohatá pozice bez dam, kdy Petrův soupeř získal dvě figury za věž a pěšce, ale jediná Petrova LF, bělopolný střelec, byl naprostý chromec. Naděje tu byla, protože na pažitu zbylo už jen několik málo pěšců, ale bílé figurky byly aktivní jako Ronaldo, když ho pokouše vzteklá liška. 2%-4%

Za tohoto rozhodnutého stavu se prodlužovala moje, Petr Sýkora (6.), partie. Všichni do mne hučeli, nejvíce Jirka Matyska, ať to dám za remis a jde se domů. Jenže utkání, kdy jste docela dlouho, prakticky furt u míče, orazítkovali jste všechna břevna a tyče v širokém okolí, rozhodčí soupeřovi odpustí devět (!) penalt, taková utkání se nedává za remis snadno. Sice, pravda, i soupeř běžel jednou, či dvakrát sám na branku, ale to se nepočítá! Po mnoha chybách zamotaná partie, které neporozuměl ani divák Martin Nečada, a to je co říci, protože je to opravdu zdatný šachista, vždyť už tři sezóny po sobě neprohrál jedinou partii!, zaparkovala v koncovce V+nestejní střelci. Soupeř několikrát zaloudil o remízu, avšak marně. Využil jsem jeho nepozornosti při rozehrávání standardní situace a sebral jeho jedinou slabinu, Pb3, po čemž se bílá pozice rozpadla. 3%-4%.

Po tomto famosním úspěchu, který zcela překryl moji dosud ne zcela povedenou sezónu, jsem se dožadoval dalších kol, ale marně. Prý až v lednu…

Autor: PeS

Diskuze k článku

Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky