Družstva

DAP A - ŠK Novoborský

V podstatě jsem byl strůjcem té prohry já, protože jsem nevyhrál hladce vyhranou pozici. Hráli jsme francouzskou, já hraju 3.e5, soupeř zahrál variantu s Jh6, toho koně já vždycky beru a pravidelně získávám ze záhajení velkou výhodu, ale je otázka, zda objektivně nebo tím, že už francii takhle hraju desítky let. Tak se i stalo. Nejdřív jsem opatrně vyměnil na c6 střelce za koně, abych zmírnil tlak na středové pěšce, potom jsem si koněm došel na h5 a vyměnil mu střelce g7, čímž jsem to převedl na boj mé chlouby usazené na e5 proti bělopolnému střelci mrzákovi na e8, kterému asistovaly těžké figury. To nebyl rovný boj, ke všemu ještě navíc měl na háčku dvojpěcha, takže ihned nastala exekuce. Leč mistr popravčí byl tentokrát za šaška. Přepočítal jsem se, hladce vyhrávající tah g3 jsem zamítl kvůli Dxd4, což ale ztrácelo věž. Já jsem myslel, že mi dá vidle dámou a dobere koně zpátky, ale to nefungovalo zhruba z 10 různých důvodů. Místo toho jsem obětoval pěšce tahem Dg3, myslel jsem, že mu dám mat, ale přehlédl jsem se. Vznikla pozice, na každé straně dáma a věž, soupeř měl pěcha navíc, ale holého krále, to bývá většinou prohrané, pravděpodobně i ta naše pozice byla, ale já mu hned umožnil vystavit silnou obranou pozici, která už nešla rozlomit. Soupeř pak raději přešel do horší věžovky, aby se už se těch matů nemusel bát. Ta sice byla pravděpodobně remis, ale hrála se za něj velmi obtížně. Proto se nelze moc divit tomu, že brzy se ručička vah zjevně naklonila na moji stranu. V tu chvíli mi dal soupeř na vybranou, buď přejít do pěšcovky, která pravděpodobně byla vyhraná, nebo dál hrát věžovku, přesně na přelomu výhry a remízy, já jsem se nemohl pěšcovky dopočítat, vzhledem k  tomu času, oba jsme stavěli dámu a stačilo jedno tempo spočítat špatně a dopadlo by to opačně, a tak jsme raději hrál dál věžovku. Brzy se na desce vyrýsoval přelom remízy a výhry, já ho ale nezahlédl včas, jak jsem se snažil hrát rychle, abych neměl problémy s časem, a tak jsme vlezl do remízové varianty (h4). Asi bych, kdybych v tu chvíli zahrál správný tah (g5 ), vyhrál. Já o něm přemýšlel, říkal jsem si, tenhle tah něčemu zabraňuje, ale pořád jsem neviděl čemu, tak jsem nezahrál, a tak jsem se nakonec s tím, čemu zabraňoval, seznámil na desce.

Autor:jirka bauma