Družstva

Zápas s Vršovicemi

Jak už předeslal Petr Sýkora, moje partie byla dost ostrá a, bohužel, nakonec nedopadla dobře, i když to po její poměrně nezanedbatelný úsek vypadalo vcelku nadějně. Já se přitom před partií necítil nijak zvlášť dobře, protože před tím jsem měl hodně náročný den. Do Vršovic jsem dorazil sice v asi třičtvrtěhodinovém předstihu, ale psychicky značně uondaný a s hlavou, která mě bolela jako střep. Nejhorší krizi zažehnala tři důkladná espresa, která jsem do sebe snad během deseti minut kopnul v jednom café-restaurantu skoro naproti vršovické sokolovně, a dvoulitrová láhev Coca-coly, na kterou si normálně moc nepotrpím, ale která obsahuje vedle kdejakého sajrajtu i stopové množství kofeinu, což bylo za daného stavu věcí rozhodující. Nakonec jsem se dostal do jakž takž provozuschopného stavu, v němž jsem asi tak hodinu odváděl docela solidní výkon, který pak zhatila jedna dost laciná hrubka a jeden, řekněme, ne zcela dokonale promyšlený tah, který onu hrubici bezprostředně předcházel. Myslím, že partie alespoň do té chvíle byla vcelku zajímavá, takže ji uvedu celou. Stanislav Toulec – Jan Červenka [C90] 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 d6 8.h3 [Velmi zvláštní shodou okolností se tohle dost neobvyklé pokračování objevilo i v mojí partii s Kamalem Jarrahem, kterou jsem o dva dny dříve sehrál v zápase déčka na Mahrle. Tam jsem ovšem hrál bílými a 8.h3 z mé strany rozhodně nebylo úmyslné. Já jsem prostě jen zapomněl zahrát c3, podobně jako to zapomněl zahrát Korčnoj proti Portischovi v jedné partii zápasu Sovětský svaz versus svět, Bělehrad 1970, a po něm i před ním ještě i pár dalších nešťastníků, jejichž partiemi jsem se následně ve středu čistě ze zvědavosti probíral. Pravdou je, že jsou i tací, kteří tenhle tah připouštějící výměnu španělského střelce zahrají úmyslně, a můj soupeř k nim zjevně patřil. A pravdou taky je – alespoň podle skromné databáze, kterou mám k dispozici – že černí většinou nechávají bělopolného střelce soupeře na pokoji a namísto 8…Ja5 volí způsobně krátkou rošádu s možným přechodem zpět do hlavní varianty uzavřené španělky. Jarrah a ani já jsme si nabídnutou příležitost ujít nenechali.] 8…Ja5 9.d4 [Já jsem proti Jarrahovi bílými volil 9.d3 s následným standardním převodem dámského jezdce přes d2 a f1 na g3. Partie po kratší zápletce s těžištěm na královském křídle skončila remízou v 22. tahu na návrh soupeře, který v tu dobu stál asi nepatrně lépe. Korčnoj ve zmiňované partii s Portischem hrál 9.Jc3 a nakonec prohrál, i když v průběhu partie stál skvěle. Tah 9.d4 ovšem vypadá jako principiální postup v této variantě a můj soupeř jej zahrál bez rozmýšlení.] 9…exd4 [Martin Nečada tady po partii navrhoval 9…Jxb3 10.axb3 Jd7 s úmyslem zahrát Sf6, což je asi celkem rozumná „opatrná“ alternativa tahu v textu. Po 11.Jc3 Sb7 12.Jd5 0-0 je pozice asi vyrovnaná, i když pohodlněji bych se v ní cítil spíš za bílé. Tah v textu vede ke komplikacím, které se mi zdály jako přijatelné pro černého, přičemž průběh partie i hodnocení Fritze tento odhad víceméně oprávnily.] 10.e5 [Opět hráno okamžitě, takže asi o žádnou novinku nejde. Já to sice ve své databázi nenašel, ale to zase tak moc neznamená. V každém případě jsem s tímto pokračováním počítal jako s nejpravděpodobnějším, i když v jediné partii s pokračováním 9.d4 exd4, kterou jsem si náhodou díky předešlé partii s Jarrahem o den dříve přehrál, bílý, jehož jméno mi vypadlo, zahrál proti Keresovi na olympiádě v roce 1939 10.c3.] 10…dxe5 [Prakticky vynucené.] 11.Jxe5 0-0 [Pochopitelně nejde 11…Jxb3 pro 12.Jc6.] 12.Sd2 b4 [Opět nejlepší pokračování. 12…Jxb3 13.Jc6 by donutilo černého obětovat dámu po 13…Jxa1 14.Jxd8, což určitě nebylo lepší, i když materiálu má černý za dámu poměrně dost. Ovšem ještě přijde o zatoulaného jezdce a zbude mu jen věž, střelec a pěšec, což možná postačí na udržení rovnováhy, ale určitě ne na zisk výhody. A i to ještě kdoví jestli.] 13.a3 Sb7 [Opět 13…Jxb3 poněkud vázlo na 14.Jc6] 14.Sa4 [No tak jo, bílý zachránil svého španělského střelce. Jenže…] 14…bxa3! […černý zase tímhle malým taktickým žertíkem na oplátku udržel svoji materiální výhodu. Na 15.Bxa5 bílý nesmí ani pomyslet, protože po 15…axb2 16.Va2 Dd5 s hrozbou matu na g2 se dostane do neřešitelných problémů, např. 17.Sc6 (ještě nejlepší) 17…Sxc6 18.Jxc6 Sc5! 19.Dxd4!? (vtipné, ale nedostatečné) 19…Dxc6 20.Dxb2 Je4! 21.Vf1 Vab8 22.Da1 Sxf2+! 23.Vxf2 Jxf2 24.Kxf2 Dc5+ 25.Kf3 (25.Kf1 Db5+ 26.Kf2 Dxb1 -+) 25…Vfe8 26.Sd2 Vb6 s neodrazitelným útokem.] 15.Jxa3 Dd5?! [Přesnější bylo 15…c5.] 16.Jf3?! [Fritz jako podstatně lepší ukázal 16.Df3! Dd6 17.Dg3 s velmi dobrou hrou bílého. Proto 15…c5 zasluhovalo přednost. Po tahu v textu je ovšem vše pro černého v nejlepším pořádku.] 16…Sd6 17.b4 [Podle Fritze lepší bylo 17.c4 dxc3 18.Sxc3 s malou výhodou černého.] 17…Jc6! 18.Sb3 Dh5 19.Jc4 Sxb4 20.Sxb4 Jxb4 21.Jxd4 Dg6 [Tady černý mohl přejít výměnou dam do koncovky s pěšcem více, šlo zahrát i 21…Vad8, jak navrhoval v analýze po partii Martin Nečada, ale tahu v textu udržujícímu iniciativu a tlak na soupeřova krále nelze nic vytknout.] 22.Je3 Vfe8 [Kromě toho, že staví věž na otevřený sloupec a dokonce hrozí 23…Vxe3, zároveň preventivně kryje případnou vidličku na e7 po předpokládaném Jdf5, které by následovalo i po 22…Vad8, což jsem v tu chvíli ještě viděl, ale později jsem na to jaksi pozapomněl.] 23.Jdf5 Bxg2?! [Přísně objektivně vzato, tento tah ještě není chybou a vlastně nic moc nekazí, ale problémem bylo, že jeho důsledky jsem spočítal hůř než mizerně. Jinou možností bylo 23…Se4, hrát se dalo i 23…Kh8, čímž by se černý zbavil potenciálních hrozeb spojených s vidličkou na e7, šlo i 23…Jc6.] 24.Kh2! [Právě tohle jsem nedocenil. 24.Jxg2 Dxf5 by bylo skoro na vzdání a ani 24.Jh4 Sf3+ 25.Jxg6 Sxd1 by bílému moc nepomohlo. Teď ale hrozí jak 25.Vg1, tak i 25.Jh4, což jsem si při braní pěšce na g2 vůbec neuvědomil. A co s tím? Už za šachovnicí jsem počítal 24…Vxe3, což by bývalo bylo vcelku hladce řešilo vzniklé problémy, přičemž černý by za kvalitu měl dva pěšce. Zbytky pěšcové drti bílého by byly dalším příznivým faktorem mluvícím ve prospěch tohoto tahu, ale na druhou stranu bílé figury by v otevřené pozici mohly nepříjemně oživnout. Další možností, kterou jsem se zabýval, bylo 24…Sxh3, ale při tom jsem záhy zjistil, že bílá dáma na d1, která kryje linii d1-h5, představuje rušivý element u této možnosti. Odtud už byl jen krůček k realizaci „geniálního nápadu“ nakopnout Její Výsost věží po otevřeném d-sloupci. Fritz, když jsem mu předložil tuhle zapeklitou pozici, pak zcela suše ustoupil střelcem na e4 a po 25.Vg1 sebral střelcem na f5 s tím, že po 26.Vxg6 Sxg6 má za dámu věž, lehkou figuru a dva pěšce a že udržuje lehkou výhodu.] 24…Vad8?? [Pointou tohoto tahu, který jsem docela dlouho promýšlel, mělo být 25.Dc1 Sxh3 26.Kxh3 Je4 27.f3 Jg5+ se silným útokem černého. 25.De2 by pak umožnilo černému v klidu stáhnout střelce, protože 26.Vg1 jednoduše nejde pro 26…Dxf5. Bohužel, na motiv s vidličkou na e7 jsem při tom ani nepomyslil.] 25.Dxd8 [Stačilo i 25.Je7+, ale tohle je lepší. Mohl jsem se klidně vzdát, ale ještě následovalo několik tahů.] 25…Jc6 26.Dxc7 Je5 27.Jh4 Jf3+ 28.Jxf3 Sxf3 29.Vg1 Dh5 30.Vg3 Vf8 31.Df4 [Tím bílý získává ještě další figuru. Černý se vzdal.] 1-0 Honza Č.

Autor:Honza Č.