.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

DP Praha - Dukla D 6:2

Všechno špatně

ŠK DP Praha - VŠFS II

 

ŠO TJ Dukla Praha D

Černík Lukáš (H-Z)

2152N

1

-

0

1952N

Lýsek Lukáš (--Z)

Seifarth Robert (V--)

2166N

1

-

0

1955N

Světlý Jiří (V-Z)

Jarrah Kamal (H--)

2048N

½

-

½

1975N

Červenka Jan (V-Z)

Budinský Petr (--Z)

1970N

½

-

½

1974N

Dolínek Vladimír (--Z)

Kříž Pavel (--Z)

1930N

1

-

0

1889N

Mašek Jan (--Z)

Schuster Jan (--Z)

1899N

½

-

½

1899N

Maršálek Luboš (H--)

Umancová Barbora (--Z)

1870N

½

-

½

1825N

Richtr Karel

Daňhel Jaroslav

1976N

1

-

0

   
 

6

:

2

 

 

V důsledku provázanosti sestav Dukly D a Dukly E se stalo, že obě družstva nastoupila nekompletní a obě prohrála 6:2. Nám scházel jeden hráč a po zápase mohu zodpovědně prohlásit, že šance na úspěch byla a dokonce velká, kdybychom nastoupili v osmi.

K dovršení všeho Jirkovi Světlému ujel autobus a tak dorazil se zpožděním 45 minut, což určitě mělo vliv na jeho hru. Jelikož soupeři měli k dobru 1:0 začali nabízet remízy což se u Vláďi Dolínka a Honzy Červenky setkalo s kladnou odezvou i když se v partiích dalo pokračovat. Pozice sice byly vyrovnané, ale u špičkových hráčů se většinou vyhrávají partie z vyrovnaných pozic – kdo chce vyhrát musí zkoušet soupeřovu psychickou odolnost. Nechtělo se mi však zvláště za stavu 0:1 „lámat“ hráče když si nevěřili. (V té chvíli už jsem byl prohraný a předpoklad, že bychom vývoj utkání dokázali otočit byl značně nepravděpodobný.) 1:2

Definitivně jsem to zazdil já, když jsem nezvládl zahájení. Štve mě to o to víc, že soupeř udělal jako první chybu v 10 tahu a já mohl vyhrát – a věděl jsem že mám výhodu! Nenašel jsem však správné pokračování a přišel o materiál. Správný tah jsem z donucení zahrál až následující tah, ale to už bylo pozdě. Ztratil jsem figuru a nic za to neměl. Kdybych zahrál správně o tah dříve měl jsem útok na krále a pro soupeře by to bylo značně obtížné. Pak už jsem jenom „kalil vodu“, ale bylo to spíše takové zoufalství bez nároku na úspěch. 1:3

Slibně se vyvíjela partie Karla Richtra a i Luboš Maršálek měl jisté šance na vítězství.

Karel zvolil variantu, kterou jsem neznal s obětí kvality. Myslel jsem, že nezvládl zahájení, ale Lukáš Lýsek mě ubezpečil, že je to teorie. Vývoj partie mu dal za pravdu, Karel neustále zesiloval svoje postavení, ale nakonec stejně partie skončila remízou. Pikantní je,  že v okamžiku kdy nabídl remis udělal chybný tah a zřejmě stál na prohru, ale soupeřka nabídku přijala. 1,5:3,5

Vzhledem k tomu že utkání bylo rozhodnuto nakonec dal za remízu svoji partii i Luboš Maršálek. Zdálo se mi že mohl zkoušet hrát na výhru, ale už to bylo vcelku jednou. Konkrétně jsem viděl variantu kdy mohl Luboš napadnutím věže na f5 střelcem na d3 vyhnat tuto věž na pole f6 a pak postoupit pěšcem na f5. Postavení soupeřových figur by pak bylo značně stísněné. Nestalo se  a tak byl výsledek 2:4.

V tu chvíli už byly rozhodnuté pozice na prvních dvou šachovnicích. Lukášův král byl pod vazbou střelce na g7 a ta se ukázala klíčová.   2:5

 

Jako poslední ukončil svou partii Jirka Světlý kterému se pozice zhroutila a nemělo smysl pokračovat s kvalitou méně, neboť by přicházel ještě o pěšce. Na prvních dvou šachovnicích měli soupeři silné hráče, kteří svou kvalitu potvrdili. 2:6

S celkovou prohrou bych se vzhledem k okolnostem smířil, ale nemohu se smířit s tím, jak jsem nezvládl svoji partii – znal jsem variantu a vůbec nepředpokládal soupeřovu hrubou chybu na kterou jsem zareagoval ještě větší.

Autor: Honza

Diskuze k článku

Honza Č.

Moje partie skončila remízou v pozici, která objektivně byla absolutně rovná, přičemž kromě toho, že jsem se subjektivně na pokračování moc necítil (nachlazení a únava), tak ani objektivně to zkoušet hrát dál moc nešlo, a to ani z jedné strany, ačkoli na desce zůstal téměř veškerý materiál (vyměnil se jen jeden pár pěšců a jeden pár lehkých figur, konkrétně bílý černopolák za hyperaktivního černého koníka, který bílému na c5 asi dost vadil. Potíž byla v tom, že v Čigorinově variantě zavřené španělské hry bílý zablokoval centrum tahem d5 a kromě otevřeného c-sloupce, po němž eventuální průniky černých těžkých figur bílé figury spolehlivě vykrývaly, bylo postupně zablokované i dámské křídlo, na kterém černý obvykle vyvíjí svou aktivitu. Jedinou možností, jak tenhle poziční status quo narušit, bylo nějaké násilné otevření pozice buď průlomem na královském křídle, kde ovšem perspektivy k nějakému útočení byly spíš lepší na straně bílého, nebo nějakou obětí třeba figury za nějaké pěšce na dámském křídle, případně v centru, pokud by se k tomu při přípravném a vyčkávacím lavírování naskytla nějaké vhodná příležitost. V obou případech by ovšem úspěch vyžadoval notnou dávku spolupráce ze strany soupeře, přičemž jakákoli vlastní aktivita tady byla spojena s velkým rizikem, protože např. otevření hry na královském křídle, které by se muselo připravit minimálně převodem těžkých figur z dámského zpět na královské křídlo, aby neskončilo jako úspěšný pokus o sebevraždu, by při dané pěšcové struktuře mohlo snadno vyústit do koncovky, ve které buď bílí jezdci nebo některá z těžkých figur pronikne do černé pozice a začne vyžírat natahané černé pěšce s výhledem na nějakou tu lehce vyhranou koncovku. Ani bílý si ovšem nemohl moc vyskakovat, jeho figury musely vykrývat hrozící průniky černých figur na dámském křídle, což značně podvazovalo možnosti jeho vlastních aktivit na královském křídle. Když jsem závěrečnou pozici předložil k posouzení Houdinimu, po hodinové analýze jako optimální variantu ukazoval jakési opakování tahů, což svědčí o tom, že pro obě strany snaha o aktivní pokračování byla v závěrečné pozici spíše škodlivá než cokoli jiného.

23.02.2016 11:34


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018