.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

K čemu (také) může být užitečný předvánoční úklid

... třeba k tomu, že v šuplíku, který dlouho nebyl otevřen, naleznete nečekanou věc.

Chvíli jsem na tu podivnost zíral. Bylo to černé a modré, přibližně tvaru kvádru, z plastu vyrobené a velikosti a hmotnosti obyčejné housky. Když jsem si všiml, že se ta věc dá rozpohybovat, tak jsem pochopil, že to je razítko. Přesněji (stačilo ho orazit na volný kus papíru): Razítko Šachového oddílu Dukla Praha.
Následoval příliv otázek a odliv odpovědí: Dukla? …to mi něco připomíná. Jak to, že mám v hlubinách zapomenutého šuplíku její razidlo? Jak dlouho? Proč ho nikdo nepostrádá? Špatná otázka! Třeba ho chlapci postrádají... Kdyby jen to - třeba ho zoufale postrádají! Polil mne studený pot. Co teď ? Mohl bych tu zapomenutou a důležitou věc zahrabat do šuplíku zpátky a tvářit se, že se nic nestalo. A ten šuplík do nejdelší smrti neotevřít. Ne, to by bylo příliš bojácné, řekl jsem si. Měl bych alespoň jednou v životě projevit určitou, prostým okem patrnou statečnost...
A tak jsem se nejbližší čtvrtek, hrdlo stažené, čelo orosené, hlasivky ojíněné a řiť do malé skulinky staženou vydal po půl roce do HrMDukla vrátit tu věc do správných rukou.
Riskoval jsem, že uslyším Radimovy výtky, že uvidím Rudův smutný pohled, že pocítím na zádech bičík Mirkovy ironie a kdoví co ještě. Avšak když už se člověk odhodlá být statečný, tak ho nějaké nepříjemné prkotiny nezastaví.
V HrMDukla byla ve čtvrtek večer jen trojička DuklaBorců, kteří se – v okamžiku mého příchodu – střídali v tzv. systému „VAL“ (kdo prohraje blicku jde od válu). Miloš Sakař, Ivan Krutina a Jirka Bauma. Slušně jsem pozdravil a blekotaje vytáhl razítko ze záňadří. Miloš ihned poznal, co přináším, a šťastně zakřičel:
"RAZÍTKO!" A divže mne neobjal. "Tys ho měl!" dodal s takovým ulehčením, až mne to dojalo. Po krátkém vyjasnění situace jsem pochopil toto:
Nejen já jsem zapomněl, že jedno ze dvou DuklaRazítek mám v držení. Zapomněli na to všichni. A všichni, včetně Miloše byli přesvědčeni, že ho má Miloš, přesněji, že ho Miloš měl, než ho někam zašantročil.   
Milošova nakažlivá radost tedy nebyla způsobena pohledem na razítko, ale poznáním, že byl dlouhé měsíce, možná dokonce mnohem delší léta, křivě obviňován ze zašantročování.
Razítko jsem slavnostně přede svědky Milošovi podal a Miloš prý, že si s nimi musím zahrát šachy. S tím jsem nepočítal, původně jsem myslel, že razítko rychle předám, a pak (podle situace) rychle odejdu, vyběhnu, prchnu nebo budu vyhozen. Mohl jsem se sice vymluvit na to, že nemám čas (nepravda), že jsem utahanej (pravda), že jsem figurky nedržel od června v ruce (pravda), že figurky neuzvednu (nepravda) atp. Avšak nedoplnit kamarády na ideální počet 4 by bylo zbabělé… Návrh na dejwyskhap jsem vetoval se slovy, že bych to nerad někomu kazil, a tak jsme sehráli klasický dvoukoláček. Jen moje vrozená neskromnost mi nezabránila nezveřejnit jeho výsledky. (Když půl roku o šachy nezavadíte; nepočítaje řídké blicání na netu a sledování některých událostí ne tomtéž netu, tak se to musí projevit.)

1. Petr Sýkora  4% (6)
2. Ivan Krutina 4
3. Jirka Bauma  3%
4. Miloš Sakař  0

K výsledkům pár poznámek:

  •  Poměrně nevýrazný výsledek Milošův je zcela jistě přímým důsledkem jeho neutuchající rozjařenosti nad objeveným razítkem.
  •  V rozhodující partii Jirka Bauma přehlédl jednotahový mat, což se mu povedlo naposled v roce 1979.
  •  Ivan zapomněl o něco více než já, jakouže to pircku jsme spolu zamlada hrávali.


Dovolte mi na závěr z tohoto místa popřát vám všem hezké vánoce a šťastný nový rok 2014, a pokud možno buďte při předvánočním úklidu podobně úspěšní jako já!

PeS

P.S. Druhé razítko ŠO DUKLA naštěstí má, ví o něm a průběžně ho používá Ruda Soukal, a tak byl DuklaAdministrativníProvoz zajištěn.

Autor: PeS

Diskuze k článku

Radim

No to je dost, že jsi razítko vrátil. Jelikož stopy vedly k Milošovi, byl opakovaně obviněn z bordelářství, a pokud vím, ptal se skoro všech duklaborců, zda jim to razítko někdy nepředal. Tvá zapomětlivost stála Rudu cca půl hodiny a mě 20 minut života, protože poslední exemplář razítka jsme si museli předat na stanici metra Chodov, abych mohl orazítkovat soupisky před zasláním Kropíkovi. Doufám, že toto fauxpas odčiníš poutavými reportážemi z našich nastávajících zápasů družstev!

15.12.2013 21:04


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018