.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Jarní DuklaTurnaj 2013

Poslední aktualizace: pátek 14.6. 2013, 19,50.

  Dukla 2013 2126 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12      
1.  Gdovin Ján 2058   0,5 0,5 0,5 0 0,5 0 0,5 0,5 1 1 0,5 5,5 11 6.
2.  Krutina Ivan 2026 0,5   0 1 0 0 1 0 0 0,5 0 1 4,0 11 11.
3.  Svatoš Jan 2284 0,5 1   1 0 0,5 1 1 0,5 0,5 1 1 8,0 11 1.
4.  Pesr Jaromír 2062 0,5 0 0   0* 0* 0* 0* 0 1 1 0,5 3,0 11 12.
5.  Jaščenko Olga 2163 1 1 1 1*   1 0* 0 0 1 0 0,5 6,5 11 4.
6.  Pták Pavel 2128 0,5 1 0,5 1* 0   1 0,5 0,5 0,5 1 0,5 7 11 3.
7.  Březovský Milan 2078 1 0 0 1* 1* 0   0,5 0 0 1 0 4,5 11 9.
8.  Bartoš Jan 2160 0,5 1 0 1* 1 0,5 0,5   1 0,5 1 0,5 7,5 11 2.
9.  Grill Roman 2137 0,5 1 0,5 1 1 0,5 1 0   0,5 0 0 6,0 11 5.
10.  Kohout Vratislav 2144 0 0,5 0,5 0 0 0,5 1 0,5 0,5   0 0,5 4,0 11 10.
11.  Šiktanc Petr 2163 0 1 0 0 1 0 0 0 1 1   0,5 4,5 11 8.
12.  Sedláček Tomáš 2105 0,5 0 0 0,5 0,5 0,5 1 0,5 1 0,5 0,5   5,5 11 7.

 výsledky na ChessResults

Zpravodajství z 1. kola přináší Jirka Matyska:

Na rozjezd turnaje se borci (pardon a borkyně) nešetřili, 1. kolo bylo velice bojovné.Přestože rozlosování turnaje, kdy se v 1. kole potkali 3 dvojice hráčů z jednoho oddílu, mohlo svádět k předpokladům, že se bude jednat o klidné, remisové kolo, pravý opak byl pravdou.

Bojovalo se ve všech partiích, téměř jako kdyby pro turnaj platila Sofijská pravidla.Remisovou náladu před zahájením ještě podpořil Ivan, který prohlašoval že se v partii Krutina – Šiktanc bude hrát symetrická francouzská (rozuměj výměnná varianta), protože Petr stejně nic jiného nehraje. K velkému překvapení všech okolo, a Ivanova obzvlášť, se však hrála sicilská, i když vznikla rovněž téměř symetrická pozice, jen pěšci c2 a d6 nestáli v opozici. Zatímco v dalším průběhu černý systematicky zvyšoval svůj tlak v centru, bílý se dopouštěl maličkého oslabení hned tu hned onde, až nakonec se už všechno nedalo pokrýt. Pěkný výkon obhájce na rozjezdu turnaje. 0 - 1

V partii Svatoš – Kohout, byla nakonec zaknihována jediná, i když rovněž bojovná , remis. Ve francouzské zvolil bílý výstavbu s 3.Jd2, která téměř vynuceně vede vytvoření izolovaného Pd5 černého. V dalším průběhu boje se oba sokolíci pokoušeli dokázat, zda je lepší hrát proti slabému izolátorovi nebo mít dvojici střelců. Nutno podotknout, že nikde v průběhu partie, se misky vah nenaklonili ani na jednu stranu, proto nakonec logický výsledek 0.5 – 0.5

Partie Jaščenko-Bartoš byla asi nejnapínavější z celého večera. Nejprve černý získal pěšce. V dalším průběhu se bílá pustila do divokých zápletek a obětí/výměnou dvou figur za věž získala nebezpečnou protihru, dokonce se nám zdálo, že stojí i mnohem lépe. Ovšem v poměrně značné časové tísni, nakonec černý počítal lépe a vykouzlil na šachovnici mat. 0 – 1.

Partie Pesr – Grill dlouho vypadala naprosto vyrovnaně a bílý kolem 20. tahu po výměně dam nabídl remizu.Musím říci, že kdybych hrál za černé já (Matyska), tak bych ji asi přijal. Černý ji však striktně odmítl, asi s nadějí na otevření pozice a nějakou budoucí výhodu plynoucí ze dvojice střelců. Nakonec se pozice skutečně otevřela a po několika tricích získal černý figuru. 0-1

Poslední partie tohoto večera, Pták – Březovský, byla asi nejdiskutovanější v zákulisí mezi diváky, tj. mezi rozhodčím a hlavním organizátorem turnaje. Bílý jako první překročil demarkační linii a tak jsem podotkl k Radimovi, že už má malinkou výhodu. Ten mi však oponoval, že černý po e5 otevře s výhodou centrum (to se i stalo) a bude stál dobře. Naše spory o hodnocení se stále poněkud rozcházeli, pouze jsme se shodli, dokonce i s Fritzem, že tah e3 za bílého je divný. Ovšem v dalším levírovacím boji nakonec získal bílý malou výhodu na dámském křídle, potom pěšce a koncovka už byla vyhraná 1-0.

Zajímavá diskuse proběhla po partii. Březovský: „Hráli jsme spolu už několik partií a vždycky jste mě dostal stejným manévrem jezdcem“ (lze se jen dohadovat, jaký manévr měl na mysli.) Pták, usmívaje se: „No já nic jiného neumím“. Z toho pro mě vyplývá jasná rada pro budoucí Pavlovi soupeře: Vyměňte panu profesorovi koně a on už nic jiného neumí.  :-)Nakonec se chci omluvit našim vršovickým kamarádům, že jim sypu pepř do ještě čerstvých ran po neděli, která je definitivně odsoudila k sestupu do 2.ligy, ale když jsem viděl to identické pořadí prvních tahů, tak jsem si dovolil do této partie vložit i den starý zápis z jejich mače, totiž partii Urban-Nun Josef, 0-1 v 9. tahu.

Podrobné zpravodajství z 2. kola opět přináší Jirka Matyska:

Začalo dvěma rychlými remisami v partiích Gdovin-Krutina  a Bartoš-Pták, i když v první z nich černý nepřesným pořadím tahů dovolil ve španělské oběť střelce na f7, ale ani bílý nepokračoval přesně a tak byla zaknihována remis už ve 12.tahu.

V partii Kohout-Pesr prožil malou tragedii bílý, když ze zahájení vyšel s jasnou převahou. Potom však přišel úder  Jc6xPd4, který byl kryt pěšcem z e3, po kterém se pozice bílého zcela rozpadla. Bílý prý to braní viděl, ale nějak ho nedocenil.

Druhá tragedie potkala bílého v partii Šiktanc-Svatoš. Před blížící tísní nejprve černý odevzdal J+S za V+2P, aby v tísni potom zostřil pozici obětí pešce. Přestože se to vídá málokdy, ale téměř celou dobu měl Petr tak o 2-3 minuty více. Po posledním tahu černého se však na dlouho zamyslel, pak se podíval na hodiny, kde mu zbývalo 17 vteřin, a v panice udělal první tah, co ho napadl, a bohužel uvolnil jím cestu černé dámě k jednoranovému matu. Kdyby místo toho sebral druhého obětovaného pěšce, tak by mat pokryl, a pak by už stačilo jen dotahat partii do 40. tahu a v klidu ji v dalším průběhu hrát na výhru.

Partie Sedláček-Březovský se také lámal kolem 40 tahu, kdy vznikla koncovka s bělopolnými střelci a všemi černými pěšci na bílých polích. Černý kupodivu odmítl nabízenou remisu a nakonec nemohl pokrýt hrozby bílého na obou křídlech. Dlouhé analýzy po partii ukázaly, že kdyby v posledním tahu zahrál místo Sd7 tah Sc6, tak po stejném úderu by se sice vyměnili střelci a bílý by sebral a-pěšce, ale nakonec by přesně na tempo oba postavili dámu s jasnou remisou.

Poslední partie Grill-Jaščeno bylo asi nejdivočejší s mnoha zajímavými neobvyklými obraty. Po partii jsme se všichni shodli na tom, že oběť Jxe4 asi nebyla nutná, místo toho mělo přijít Vfa8 s dalším tlakem na dámském křídle.

O třetím kole tentokrát refereje Radim Pospěch

3. kolo turnaje bylo opět velmi bojovné a nabídlo pěknou podívanou.

V partii Krutina - Sedláček neměl zjevně černý svůj den. Zvláště pak v rozmezí od 8. do 13. tahu, kdy zahrál 4 tahy pěšci (z toho 2 oslí ouška) v pozici s rošádami na opačných stranách. Po 10....f6 už Rybka ukazuje +-, ale jasně - to se mi to komentuje v klidu u PC. Nicméně, za pochvalnou zmínku stojí Ivanova ďábelská léčka, kterou nastražil tahem 12. Sc4 a hlavně pak 13. Db3, jímž jakoby přehlíží 13...Jxd4, aniž by černý dopočítal odchyt černé dámy na a1. Na psychiku černého měl vývoj partie natolik neblahý vliv, že se posléze dokonce pokusil udělat nemožný tah (odskok jezdce přivázaného ke králi). Ivan poté vcelku rychle dotáhl partii k výhře. Myslím si, že Tomáš při vší smůle nezvolil na Ivana dobré zahájení, protože Ivan je určitě lepší taktik než stratég a tato partie byla hlavně o taktice.

K partii Svatoš – Gdovin přišel černý se zpožděním skoro půl hodiny. Mít černé, půl hodiny míň a proti sobě nejsilnějšího hráče turnaje, to bych si na Honzu Gdovina určitě nevsadil.  Ale vše bylo jinak, bílý hledal výhodu, jak to šlo, ale černý vše včas paríroval. Jak jsem tak sledoval hru, pořád se mi zdálo, že pozice černého někde praskne, třeba na c6, kterýžto bod bílý metodicky obléhal, nebo někde v zápletkách zůstane o figuru kratší, ale pořád nic. K mému překvapení ani Rybka žádné +- za celou partii nenahlásila, hra prakticky nevybočila z intervalu +- 0,5. Nakonec ještě Honza Svatoš zkusil transformaci materiálu -  bílá věž s volným pěšcem proti dvěma koňům. Ale ani tam se černý nenechal nachytat a partie po zásluze skončila remízou.

Dlouhý boj slibovalo střetnutí Pesr – Šiktanc, a taky že byl. Bílý si udržoval mírnou převahu ze zahájení, slabou chvíli si vybral při 19.Sxc5? (neměl se koně na c5 bát a zahrát Jb3 nebo Vb1) a následně 20. Jf3-h4 a 21. zpět Jh4-f3. Zdálo se, že partie bude rozhodnuta v časové tísni, to je standardní fáze partie Petra Šiktance, proměnným parametrem je jen, zda je tíseň oboustranná nebo jen jeho. V 36. tahu bílý chybuje tahem g4, a dále partii převrací ve prospěch černého „pěškojedstvom“ 39.Dxa5, po 39....Dg6! ukazuje stroj -+ (1,99). Přiznám se, že závěr jsem neviděl, protože jsem si naivně myslel, že výhra je již jen věcí techniky. Opak byl pravdou, černý chybuje dopustiv se výměny dam a hra skončí překvapivě výhrou bílého. Houževnatost Jaromírova, nebo Petrova únava? Obojí dohromady? Kdo ví.

Věrna svému aktivnímu stylu pustila se paní Jaščenko do Slávka Kohouta slovanskou, resp. poloslovanskou. Boj značně přiostřila v 22. tahu, když místo Rybkou doporučeným krytím bodu d4 tahem Je2, zahrála  22.e5!? Vyhrocená pozice po braní dxe5 a 23.Je4 svedla černého k fatální chybě 23...Jxd4?, po čemž, zdá se, už černému není pomoci. Tahem Sg4 a přesunem dámy Db3-h3 bílá získala kvalitu při trvajícím útoku, který záhy dovedla do vítězného konce. Konečně tedy přinesl bílé její ambiciózní styl své ovoce. Zdálo se mi totiž, že v prvních 2 kolech v obou partiích přepjala strunu, aniž by k tomu byla nucena vývojem hry. Obětovala materiál za zostření a komplikace, ale soupeři byli na výši a nenechali se zmást. Je však radost sledovat tak bohaté partie.

Pan Březovský se bílými proti pečlivě hrajícímu Janu Bartošovi v Ben-Oni neprosadil. Černý metodicky měnil jednu figuru za druhou, až z toho byla střelcová koncovka bez naděje na výhru za kohokoliv. Jediná „poklidná“ partie toho večera.Zatím se tedy hraje bojovně a je nač se dívat. Všimněte si, že z celkem sehraných 16 partií je pouze 5 remíz. Doufám, že toto nasazení hráčce a hráčům vydrží.

Čtvrté kolo očima Petra Sýkory. I v tomto kole bylo na co hledět.

Z pěti partií (šestá: Sedláček-Bartoš byla odložena) se sice urodily dvě rychlé remízy, avšak v těch zbývajících třech se bojovalo.

Nejdříve k remízám:

V ptačím derby Kohout-Pták teorie rychle ostrouhala, protože pozvání do Pircky Pavel Pták odmítl tahem 4. … d7-d5. Bílý sice rychle získal malé centrum a dvojici střelců, ale černá pozice se jevila býti dostatečně pevnou a pružnou. A když Vráťa Kohout zjistil, že se mu vyhoršil čas, tak byla remis logickým závěrem. Diváci tohoto rozhodnutí litovali, protože pozice měla našlápnuto k úpornému boji. %

Podobný osud měla i partie Gdovin-Pesr. Hrála se jakási postmoderní sicilka. Bílý prosadil d2-d4 až s odkladem a protože to černý na d4 nevzal, tak bílý sebral dxc5 sám. V kratičké zápletce se sice černému povedla hezká kuriozitka – vstoupil jezdcem beztrestně ve 12.tahu na pole h2. Ale ani tento exotický manévr rovnováhu nenarušil. Jakmile oba borci dokončili vývin (což nebylo jednoduché), tak nastal čas na mírová jednání. Netrvala dlouho. %

Když už jsme u těch remíz… V minulém týdnu se dohrála partie 1.kola Gdovin-Sedláček (naleznete ji mezi partiemi 4.kola). I zde se rychle ujal vlády nad partií oblak míru, přátelství a porozumění. %

Proti remíze by nic neměl i Ivan Krutina, avšak jeho soupeř – Honza Svatoš byl proti. Ivan sehrál partii velmi rychle a přehledně. Pozici (hrála se sicilka s 2.c3 – i když s přehozením tahů) díky přechodné oběti pěšce převedl Ivan již v 19.tahu do koncovky V + černopolní S. Bílé figurky vyhlížely aktivněji, avšak bílou pozici kazil izolovaný Pd4. Honza Svatoš předvedl v tísni před 40.tahem vychytralý plán. Natahal si pěšce na král křídle na černá pole (g5+h4), zafixoval slabého bílého pěšce na h3, a když Ivan neopatrně vyměnil střelce (na chvíli měl po této nerozumné akci ve věžovce pěcha více), tak se rychle ukázalo, jak to Honza myslel. Dobral Ph3, tím srovna materiál a věžovka se stala pro bílého podezřelou, ne-li prohranou. Ivan koncovku sehrál pasivně – především „návrat“ bílého krále z aktivní polohy na e4 do pasivity na f2 se tribunám nelíbil. Ale je možné, že jakékoliv aktivní akce by bílému přivodily záhubu také. V partii Ivan po pár tazích zpasivnil i věž a bylo rozhodnuto. 0-1

Rychlé rozuzlení tuhého boje nastalo v partii Grill-Březovský. Hrála se klasická zavřená španělka. Bílý zpětnými poskoky přesunul Sb5 až na b1, umístil jezdce na e3 a pootevřel pozici. Černý (možná neopatrně) natáhl c5-c4 a tento pěšec se stal terčem útoku. Bílý ho mohl sebrat, ale nejdříve vyzkoušel pozornost černého. A vyplatilo se: pan Březovský, nic zlého netuše – vždyť skoro všechny bílé figury jsou zalezlé vzadu!, pokryl napadenou figuru králem, aby vzápětí zjistil, že nic nepokryl. Jeden bílý jezdec totiž nebyl zastrčen až úplně vzadu… Partii zakončila hezká dvoutahová vidlička. 1-0

Nejdéle se hrála partie Šiktanc-Jaščenko. Jak nazvat tuto sicilku (2.b3), když ta u Pesrů a Gdovinů byla postmoderní?  Petr zcela rezignoval na aktivní akce před 20.tahem. Jeho soupeřka se nechala vyprovokovat k natahání f a h pěšců proti bílé krátké rošádě. Slabých polí (v obou táborech) byste se na šachovnici nedopočítali. Jedno pole se však ukázalo jako osudové: e6. Tam po krátké zápletce pronikla bílá dáma a dost výrazně tak narušila souhru černých figur (byla-li tam vůbec jaká…) V časové tísní – černá ji má o něco větší – bílý rozetnul pozici ráznou obětí kvality za dva pěšce a v pozici V+S+J proti 2V+S (střelci nestejní) jeho figury a především „nadbyteční“ pěšci rychle ovládly šachovnici. Soupeřka se na svém zmaru aktivně podílela (29. … a4?), ale to nám nezabrání označit oběť kvality za korektní. Po časové kontrole se situace vyjasnila. Bílé pěšce f+g nešlo bez těžkých ztrát zastavit. 1-0

O 5. kole nám řekne vše podstatné Jirka Matyska:

5.kolo bylo opět nesmírně zajímavé, tím spíše, že v pondělí sehraných 5 partiích nebyla zaznamenána ani jedna remis. V celém turnaji bylo zatím odehráno 28 partií a z toho je 19 resultativních výsledků, což se nám jako pořadatelům velice zamlouvá a všichni, kteří se doposud na turnaj nepřišli podívat, mohou jen litovat.

Po 5. kole se na čele usadili dva hosté z dalekého Písku, ale po dohrání odložených partií, se na ně ještě mohou dotáhnout buď Honza Svatoš nebo i Tomáš Sedláček.

Asi po hodině navštívil turnaj Mirek Muroň (pravda jeho pohnutky k návštěvě byly mnohem nižší, než povznést svého ducha sledováním hodnotných partií), ale když odcházel, tak mi  pošeptal do ouška, že se mu Ivanova partie líbí. Skutečně v partii Pesr – Krutina získal po zahájení černý značnou prostorovou převahu. Jeho pěšec d4, který se později přesunul na c3, podporovaný Sg7 silně omezoval manévrovací možnosti bílého. Bílý se nakonec rozhodl vše vyřešit globální výměnou, po které zbyly na šachovnici pouze V+5P na každé straně, ovšem Ivanova převaha pěšců a+b:a byla rozhodující. Pro Ivana jsou takové koncovky jako procházka růžovým sadem a po 20. tazích, které však trvali snad jen 5 minut reálného času, bylo rozhodnuto. 0-1

V partii Bartoš – Grill potkala dosud suverénního Romana Grilla nějaké slepota, když po napadení dámy a jednoduché odpovědi f4 měl náhle napadeny 2 figury. 1-0

V partii Jaščenko-Gdovin se partie brzo dostala z teorie ven. Agresivní hráčka typu paní Jaščenko musela být jistě mile potěšena, když viděla, jak černý neopatrně potáhl vpřed všemi pěšci před svým Kg8. Chvíli to vypadalo, že se schyluje k velkému boji na královském křídle, ale jak to v podobných případech někdy bývá, nakonec rozhodly materiální ztráty černého na opačném křídle. 1-0

Partie Březovský – Kohout se tentokrát povedla černému, který celou dobu kladl před bílého těžké problémy, a ten už ve 20 tahu měl na zbytek partie pouze 2 minuty. Černý celou dobu tlačil, získal pěšce a bílý nakonec zapomněl na čas a spadl ve 39. tahu. 0-1

O partii Pták-Šiktanc by mohl poreferovat někdo jiný. Já jsem ji moc nesledoval, ale připadala mi jako klasická Ptákova partie (tzv. ptákovina – poznámka PeS): solidní zahájení, pak malé plus někde v centru, které se transformuje v zisk prostoru a materiálu. Po partii probíhala dlouhá analýza a možná by nám k tomu mohl říci další poznatky někdo další. 1-0

Ve středu 8.5. se hrála dohrávka Sedláček - Bartoš %-%.

6. kolo viděl a divil se Jirka Matyska: 6.kolo by se s trochou nadsázky dalo nazvat kolo tragických chyb, obzvlášť v posledních dvou dohraných partiích.

Nejrychleji se se svým soupeřem vypořádal Honza Svatoš v partii Svatoš-Pesr. Nejsem žádný odborník na sicilskou, ale mám takový pocit, že takhle se hrát za černého nedá. Počítač ukazuje první pochybení v 16…a5. mě se zase nelíbil ústup Kf8. Po a5 se shoduje Fritzovo hodnocení se Svatošovým, který říkal, že pozice černého je už téměř prohraná. Zajímavé je, že Fritz navrhuje Jxd5, a na to chtěl Honza pokračovat Dxd5, nechat černému Pc2. Ale v dalším rychlém popotahování jsme nikde počítač neohrozili. Asi by to chtělo hlubší analýzu. 1-0

Hned na vedlejším stole byla rozehrána rovněž sicilská v partii Krutina-Jaščenko. Zpočátku vypadalo vše normálně, potom Ivan nabídl oběť pěšce (s komentářem: „Musím obětovat první, aby nemohla obětovat ona“). Černá však oběť nepřijala, místo toho začala stavět figurky na diagonálu h1-a8 a sloupec g, a když Ivan dovolil tento sloupec otevřít, už se řešila v partii jen jedna otázka, za kolik tahů se bílý vzdá. 0-1

Jediná klidnější partie byla Kohout-Bartoš. Bílý se sice hodně snažil, černý dokonce přehlédl pěkný úder Sxf7, ale nakonec se mu podařilo udržet rovnováhu až do koncovky.1/2-1/2

V partii Šiktanc-Březovský dosáhl bílý v pozici připomínající královskou indickou asi strategickou výhodu s mnohem rychlejším tlakem na dámském křídle, ale přehlédl, jak se sám vyjádřil, „blickařský trik“ – po e5-e4 musel odevzdat kvalitu na a1. V časové tísni oba hráli nepřesně (a to je možná dost silné ohodnocení jejich hry) a bílý nakonec spadl i když pozice byla za něj zcela prohraná  0-1

K ještě větší tragédii došlo v partii Sedláček-Grill. Černý věrný svému „grilovacímu stylu“ si soupeře pěkně připravil, obral ho o 2 pěšce, nechal ho škvařit ve vlastní šťávě a potom bác- napadená věž neustupuje, je sebrána a černý jen znechuceně podepisuje partiář. 1-0

7. kolo sledoval Petr Sýkora.

Hrály se (v úřední den) sice jen čtyři kousky, avšak všechny byly vydařené, fotogenické a diváky bouřlivě aplaudované. Přinesly některé nečekané výsledky, a tak se špička vyrovnala a po necelém sedmém kole má na medailové pozice našlápnuto nejméně 6 hráčů.

V partii Olga Jaščenko - Honza Svatoš se černému favoritovi přihodila velmi nemilá příhoda, pravděpodobně padl do připravené varianty (v tomto dámském gambitu je jistě literatura bohatá a nedovedu si představit, že teorie končí před 16.tahem), a přehlédl jednak “mírně nečekaný” ústup králem 17.Kh2-h1 (my všichni hloupější bychom šli na logické pole g1…) a především strašlivý zvedák 18. f2-f3! – ano, i takovéto nenápadné tahy mohou v sobě nést ničivou sílu atomových bomb… Honza zůstal bez věže, sice svými aktivními (zbylými) figurkami ještě něco zdatně nacvičoval, ale paní Olga si cenný skalp z rukou vyrvat nenechala. Zaznamenala tak třetí výhru v řadě a přehoupla se mezi plusovou elitu. Když se ji náš reportér po partii v mix-zóně zeptal, zda se rozhodla získat cenný titul “Ukrajinec” určený pro hráče, který odehraje turnaj bez jediné remízy, tak rozvážně přikývla a dodala s úsměvem: “Já nemám ráda remízy!” Myslím, že není co dodat! 1-0

Partie Pavel Pták – Ivan Krutina zaujala přítomné diváky od prvních tahů. Na katalánský dámgambit reagoval Ivan “kontrafianchettem” (b7-b6, Sc8-b7), následně Ivan dovolil bílému postavit ideální pěšcové centrum (my, opatrnější bychom asi takovou prostorovou převahu bílému nedarovali a místo 11. … Jf6xd5 bychom pokorně drželi “horší statiku” po 11. … e6xd5). Pavel po chvilce obětoval pěšce a získal aktivní (a od pohledu nebezpečnou) figurovou – především koňskou hru. Ivan za pěšce trpěl, ale on tak činní rád, takže se vlastně z jeho pohledu nic nedělo. Protože Ivan opět hrál velmi rychle, tak má Pavel už kolem 22.tahu mírnou tíseň. Když se Ivan oslabil tahem 20. … h7-h6? dynamika v bílé pozici dostala šťávu. Následnou zápletku ještě Ivan jakžtakž ustál, ale kompenzaci za pěšce bílý určitě má – stačí se podívat na všechny koně. Zatímco bílí šemíci zdatně brázdí královské křídlo, tak černí brůnové jsou pokojně ustájeni na e8 a f8. Časová tíseň se však u Pavla vybírá desátky – Pavel nevidí okamžitou výhru (30. Dc2-e4!) s netradiční vidličkou a odběrem figury. Tento moment zachytili diváci (přesněji někteří diváci, jmenovitě Petr Fajman). Další vyhrávající okamžik Pavel minul v 34.tahu, kdy nedal dvoutahový mat – toto diváci neviděli také, protože Petr Fajman už odešel. Schválně, jak dlouho vám po této nápovědě (je tam dvoutažec!) bude trvat, než mat dáte – partii pochopitelně najdete v sekci Partie. Pavel Pták mat doma v klidu analýzy našel okamžitě, a prý mu to (podle vlastních slov) zkazilo náladu… Pravda, mat je mat, ale procvičit se v osvěžující koncovce s figurou více také není marné. A to se právě stalo. Ivan měl ten večer smůlu, že se mu nepodařilo včas dobrat klíčového bílého pěšce b2, pak by v koncovce V+J+2P proti V+4P měl slušnou šanci na remis. V partii Pavel důležitého pěšce sice nepěkně, ale dostatečně pokryl a bylo rozhodnuto. 1-0

Nestor turnaje, pan Milan Březovský, povzbuzen výhrou v minulém kole, se do svého soupeře pustil důsledně a zarputile. V partii Milan Březovský – Ján Gdovin se sice hrálo “nejremízovatější zahájení na světě” – tj. výměná francie, ale symetrie se nekonala, naopak se hrál takřka typický izolátor. Jenže právě, že jen “takřka”. Honza Gdovin se jakoby nemohl rozhodnout, kdy už začne hrát aktivně, možností měl několik, ale každá aktivita by sebou nesla nějaká rizika. Pan Březovský mezitím nelenil a nedbaje aktuálních moderních a zcela jistě správných strategických pouček, že se nemá chodit pěšci příliš dopředu, protože se s nimi nedá chodit zpátky, šel postupně dopředu všemi pěšci, kteří byli jeho. Na konci své mírné časovky si sice Honza Gdovin ulevil výměnnou všech věží, ale děravá a především pasivní pozici mu zůstala. Partii nakonec rozhodl nenadálý přepad černého krále, černý sice fatálně chyboval, protože si nevšiml, že pan Březovský dobere jinou figuru než tu vyměněnou, ale myslím si, že to bylo jen urychlení nevyhnutelného. 1-0

Došlo i na jednu remízu, avšak v partii, která (také) na remízu vůbec nevypadala, a to do posledního tahu. I v partii Jaromír Pesr – Tomáš Sedláček se hrála francie, avšak v jakémsi transmutačním prostředí (3. e4-e5 b7-b6?!). Tomáš ihned vyměnil bělopoláky a postupně svého zaskočeného soupeře přehrával. Chvíli to vypadalo na zablokovanou koncovku o 16 pěšcích, ale rychle se ukázalo, že černá hra na králkřídle má smysl, kdežto bílá hra na dámkřídle vešla do tupíku (tj. do slepé uličky). A když Tomáš pěkným obratem typu “Capablankovská kombinace” získal kvalitu za pěšce, nebylo o výsledku pochyb. Jarda Pesr si mohl vybrat: buď technicky prohranou koncovku S+P proti V (bílý střelec by byl, s prominutím “jouda” a černá věž by snadno pobrala na bílém dámském křídle nějaké bílé pěšce, a černí pěšci by v klidu došli do několika dam), nebo “ještě prohranější” pozici V+S proti velmi aktivním 2V. Jarda Pesr si vybral druhou možnost, a udělal dobře. Tomáše Sedláčka, který do té doby hrál partii dobře a uvědoměle, náhle jakoby obestřela bílá mlha. Jarda Pesr zručně zkombinoval nějaké hrozby, pár hrozbiček a především několik bubáků typu: “Jen aby tam bílá věž se střelcem neměly věčný šach?!” a začaly se dít věci. Černé věže, místo toho, aby konaly něco užitečného, tak se plácají po desce bez myšlenky a harmonie, neohrožený bílý král občas jednu z nich nečekaně napadne (protože věže se potácejí v neuspořádaném tvaru typu f4+g3), a když si nechá Tomáš Sedláček vzít 51.f5xe6 je náhle tento dotěra nejnebezpečnější pěšec na desce. Konec tohoto dramatu byl rychlý a nečekaný. Jarda Pesr nabídl remis, která byla okamžitě přijata, málem došlo (ze strany Tomáše Sedláčka) k pověstnému utrhnutí ruky… Přítomní experti (Honza Svatoš) se nesměle zeptali: “A není náhodou bílý už vyhraný?” Následná rychlá analýza ukázala, že možná jo, nebo taky ne… %-%

8. kolo dozoroval a referát sepsal Petr Sýkora. Partie na vás čekají v rubrice Partie.

Nejdříve zmínku k dohrávce 7.kola Jan Bartoš – Petr Šiktanc. V zajímavé partii hrál dlouho Petr jako černý bez pěšce v koncovce 6 figur, kdy ty jeho byly aktivnější – černý král se dokonce propracoval až na a2… Honza však zachoval v kritické fázi po 40.tahu klid a v okamžiku, kdy Petr začal hrát (neoprávněně) na výhru, tak bílý našel plynulý přechod do vyhrané věžovky. Oba borci tak potvrdili svou stoupající (Honza Bartoš) i stagnující (Petr Šiktanc) formu. 1-0

V pondělí 27.5. se hrálo pět partií. Bohužel musím konstatovat, že dosavadní bojovnost jednotlivých borců trochu polevila, sice došlo na rezultáty, ale remízy tentokrát převažovaly, navíc se uskutečnily v situacích, kdy přítomné diváctvo „lačnilo po krvi“ – tedy na počátku časových tísních v napínavých, zajímavých a napružených pozicích. Avšak to se mi to kecá, když za tím nesedím, že…

Projděme si partie v pořadí, jak končily. S brzkou remízou v partii Ján Gdovin – Jan Bartoš byli zjevně spokojeni oba borci. Bílý proto, že remizoval se silnějším hráčem a černý proto, že remizoval černými. Ze zavřené francouzské se brzy stala nezvyklá pozice s posunutým, zablokovaným a přesto otevřeným centrem: B: Pd3+e5 Č: Pd4+e6. Černý sice trochu zaostal ve vývinu (Sc8), ale odebral v jednoduché kombinaci pěšce na f2. Když se diváci (tj. já ) těšili na zajímavou koncovku  V+S, kdy černý má mizerné figury, ale pěšce více, tak nastala remíza, nevím jak Ján Gdovin, ale já bych si konečnou bílou pozici rád zahrál… %-%

V partii  Jan Svatoš – Pavel Pták se odehrál přímý boj o první místo. Atraktivitu tohoto zápasu ještě (pro mne) zvýšil fakt, že se hrálo zahájení, kterému rozumím – což se při mém úzkém a exotickém repertoiru stává (v jiných, než mých partiích) velmi zřídka… Honzovi se podobně jako minule proti Olze Jaščenko nepovedlo zahájení – v tzv. PtákoPirce (s vloženým tahem c7-c6) se Honza ponořil tahem 7. e4-e5? do zápletek, z nichž vyplaval s dosti pochroumanými ploutvemi a nalomeným šnorchlem. Černý kůň z f6 totiž mohl beztrestně skočit na d5 (základní rozdíl PtákoPircky proti Pirce klasické je v tom, že pole d5 je kryté pěšcem z c6…). Partie rychle prošla několika výměnami a černý byl spokojen, neboť se dostal do postavení „Vyhrané to není, ale nemohu si na nic stěžovat“. Honza Svatoš udělal dlouhou rošádu, aby okamžitě zjistil (16.0-0-0 ?! Vac8!),  že problémy nekončí, spíše začínají. Avšak silného hráče poznáme podle toho, jak se zachová, když teče do bot. Honza rychle postavil alespoň prozatímní obranné valy a odhodlán vyhlížel horší koncovku a především nepřesnost svého soupeře, kdyby se nějaká dostavila. Pavel Pták skutečně po chvíli chyboval – sice správně poznal, že pěšce navíc v koncovce V+J proti V+S není snadné udržet, ale nevšiml si, že může nečekaně zašturmovat na slabé bílé pěšce f2+h2. Pravděpodobně (pohled diváka) stačilo ustoupit věží v 22.tahu Va2-a5 (nikoliv na a6) a po 23. Sxe7 Vf5! jsem nenašel způsob jak Pf2 pokrýt. Pavel zvolil jiný způsob hry, avšak pak se výměny věží (24. … Ve6-e1+) lekl, protože se mu zdálo, že by to asi nevyhrál. Když jsem mu potvrdil po partii, že by to nevyhrál, tak byl Pavel spokojený. Hrálo se tedy ještě chvíli s věžemi, ale když Honza Svatoš zkonsolidoval, co se dalo i nedalo, tak došlo k remíze, s níž byli spokojeni oba borci. %-%

Třetí remíze nastala v partii Tomáš Sedláček – Vratislav Kohout a vzbudila u diváků značnou nelibost, protože byla upletena na prahu značné časové tísně (Tomáš ji měl větší… budiž mu to alespoň částečnou omluvou…) a především v mimořádně napínavé pozici. Hrálo se zahájení, které buď nemá jméno, nebo se to jmenuje „slovanská s obrácenýma barvama“ (Invert Color Slavonish). Tomáš si vybudoval na KrálKřídle zdatnou základnu pro budoucí útok, Slávek pro změnu usadil volného krytého pěšce na d3. První zjevné nepřesnosti (podle rychloanalýzy po partii) se dopustil Slávek Kohout, když ustoupil králem 21. … Kh7 (měl jít na f7), protože na h-sloupci začalo být v zápětí živo. Několik následujících půltahů se soupeři jenom napadali a vůbec neustupovali, tak začalo být na desce značně nepřehledno a divákům se začaly sbíhat sliny. Tomáš sérií přesných a především úderných tahů (22.-25.) prakticky rozvrátil černou obranu, jenže k (pravděpodobně – Rybka to ještě musí potvrdit) vyhrávajícímu skoku jezdce 26. Je4-f6+ se neodhodlal pro prosté 26. … Vf8xf6 (ústup králem vůbec nejde pro 27. g4xf5) 27. g5xf6 Dg7xf6 a říkal jsi, že jeho akce na KrálKřídle skončila, má sice kvalitu víc, ale černý za něj má (Pd3) mohutnou kompenzaci… Když diváci Tomášovi Sedláčkovi ukázali 28. Sf3-e4! tak velmi posmutněl… Koordinované vazby po f-sloupci a bílé diagonále b1-h7 jsou smrtelné a nestačí ani krytí Jc6-e7, bílý se přes f5 triviálně prokombinuje… %-%

Paradoxní je, že oba rezultáty večera byly (pro mne) mnohem méně zajímavé než předešlé remízy. Ale tak už to někdy bývá.

Ivan Krutina s Milanem Březovským rozehráli jakousi vcelku nudnou italskou, avšak pan Březovský, povzbuzen minulou hezkou výhrou se pustil do zápletek, obětoval pěšce a získal v 6 těžkých figurách + jezdci určitý tlak na bílého krále, Ivanova bílá dáma se sice vracela z dámskokřídelního výletu, seč ji nožky stačily, ale pan Březovský slibně nakročil, jenže nedokročil… Jak ukázala rychlá analýza (především Radim Pospěch), tak se mělo stát odvážné 28. … Jf4xh3+! Koně vzít nejde (Dg5+ a Vf3) a po jediném 29. Kg1-h2 Df6-h4 je bílá pozice v jednom ohni… Skvělý centralizovaný Jd5 je náhle bílému naprosto k ničemu a bílá dáme ještě nedoběhla domů… Tuto šanci pan Březovský ke své smůle minul a partie pokračovala dlouho nejasně, za materiál měl černý stále minimálně nepříjemnou aktivitu. Ta však začala vyprchávat – např. 35. … Df6? bílému pomohlo. Po zajímavé zápletce vznikla hodně nestandardní koncovka J+5P proti V+1P. Ivan má však krále od své pěšcové falangy příliš daleko, a tak černá věž stačí dva pěšce pobrat. Pozice se stabilizoval s materiálem J+3P proti V+P. A zdálo se, že pan Březovský remízu udrží, jenže si neuvědomil, že pozice má oproti obyčejným věžovkám určité zvláštnosti – např. potencionální vidličky. Pravděpodobně měl věží rejdit nikoliv po první , ale po 8. řadě, a když si to uvědomil, tak pro přesun věže (na poslední chvíli) zvolil nevhodný sloupec a byl potrestán – jak jinak než vidličkou. Pan Březovský si zaslouží velkou pochvalu za bojovnost a vynalézavost – bohužel pro něj mu chybělo kousek štěstí, nebo přebýval kus smůly… Ivan si zaslouží obdobnou pochvalu za trpělivost a nebojácnost. 1-0

Loňský vítěz – Petr Šiktanc – se po minulém kole propadl na poslední místo. Avšak to ho nezlomilo a partii s Romanem Grillem zvládl. Panu Grillovi po prvních kolech naprosto odešla forma a i v této partii se trápil, až se protrápil do hořkého konce. Petr zvolil pozici s mírnou výhodou a bez komplikovaných zápletek. Brzy získal dvojici střelců a majoritu 3 na 2 na dámském křídle. Na prahu koncovky se uvolnil bílý a-pěšec a došel až na a7 – dostatečně kryt Se3. Černá převaha v centru byla náhle na nic, když černá věž musí snášet od Pa7 ústrky a nehne se z a8. Petr Šiktanc hrál docela rychle a od pohledu uvážlivě – i když nás diváky (všechny bez rozdílu) překvapilo, že nevyužil šanci typově černou věž zavřít na a8 a s kvalitou více na zbytku desky vyhrát nějakou pěšcovku (48. Se3-f4+ a 49.Sf4-b8). Petr to hrál jinak, Roman zacpal pole a8 králem, sice si uvolnil věž, ale pěšců na KrálKřídle zbylo právě tak tolik, aby to bílému stačilo na vyhranou střelcovku. K patovým konstruktům typu „besná veža“ se už černý nedostal. 1-0

Závěr turnaje byl bohužel narušen mimošachovými faktory. Turnaj bohužel z vážných rodinných důvodů nemohl dohrát pan Jaromír Pesr a v posledním kole nemohla nastoupit ani paní Jaščenko.

Autor: staubein

Diskuze k článku

Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018