.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Dukla C – LISA A 4-4

Vedení 4-1, a pak už nic. Aneb každý chvilku tahal pilku.

V posledním kole jsme odjeli do Vršovic v klidu – zato domácí, podle průměrného ela nejsilnější tým soutěže – potřebuje bodovat, aby se zachránil. Nastoupila i venkovní posila – Eliška Richtrová – a tak nás čekaly krušné chvilky. Na lichých černé.

 

Zápas zahájily dvě remízy v zahájení (Pavel Pták 1.Petr Kasalický 5.) obě černými, navíc jsme – tedy přesněji Pavel – vyeliminovali Elišku. Takže proč ne?  

V ostatních partiích se už jen nekompromisně rezultovalo. Nejdříve jsme se pilky chopili my. Můj (Petr Sýkora 6.) soupeř sehrál na konci zahájení dva neopatrné tahy, pak mu bylo líto dát kvalitu za pěšce a v zápletce ztratil figuru. Po partii Michal Eckstein ukázal černé vylepšení, po němž mne čekala jen lepší koncovka V+nestejní S. Naštěstí toto vylepšení má díru, a tak mohu (do doby, než někoho napadne jak díru zalepit – zájemci viz sekce Partie) považovat partii (miniaturka, 17 tahů, ve sterilní anglii) za povedenou…  (2-1)

Pilku jsem rychle předal Jirkovi Matyskovi 8., který ji použil na podříznutí shnilé větévky, na níž se krčil černý král. Jirka ve svém bílém schématu docela snadno a plynule přepadl černou pozici. Taky miniaturka, ale delší a komplikovanější.  (3-1)

Čtvrtý bod zajistil Petr Šiktanc 2., který v závěru soutěže našel obvyklou pohodu. Soupeře od počátku sevřel v typických šiktancovských kleštích, v dlouhé, avšak nikoliv nudné střední hře typu šest těžkých figur a střelci se černé figury choulili kdesi vzadu. Petr tentokrát neměl tíseň – další příznak dobré pohody – a když se z boku ( po a+b sloupcích a po 7.řadě do černé pozice navalily bílé věže, nastal konec. Jednoznačná a zasloužená výhra, která se dočkala okamžité odborné a fundované analýzy v triu Eliška, Pavel, Petr – do níž jsem měl tu čest občas mrknout. (4-1)

Nastalo čekání na zbývající půlku. Toto čekání se postupně změnilo v čekání na Godota. Kdo jsou ti viníci?

Tak třeba Miloš Sakař (7.), kterému se černá partie vůbec nepovedla, nejdříve stál pasivně. Pak pasivně a pochybně. Posléze pasivně, podezřele a prohraně. To by ještě nebylo tak zlé, protože podobný scénář už jsme s Milošem letos párkrát zažili… A pokaždé to dopadlo dobře, jak ostatně hovoří jeho dosavadní statistika (9 z 9). Bohužel desátý korálek nebyl Milošovi přán. Soupeř se v klidu podíval, kde má Miloš krále. A zjistil, že na g8 a že tento je značně odpěšcován. Pak se podíval, kde má Miloš ostatní figury. A zjistil, že úplně mimo. Nakonec si pan Pergner položil zásadní otázku, zda nemůže dát mat. A zjistil, že může, a že se při tom nenadře, stačí přisunout do volného prostoru dámu a věž. Což se stalo a Miloš se musel vzdát. A tak nedošlo na slavnostní ohňostroj, bohatý pozápasový raut a slavnostní pochod čestné jednotky Hradní stráže. To všechno jsme měli (jako překvapení) pro Miloše nachystáno, kdyby vyhrál i desátou partii. (4-2)

DuklaBorcem, který měl „přivolat Godota, přesněji alespoň půlbod“, byl Ivan Krutina 4., který stál ve střední hře nepochybně dobře, možná velmi dobře. Síla hráče se však projeví především v obraně ohrožených pozic, a to pan Smutný zvládl skvěle. Po první kontrole zůstalo na desce strašně moc pěšců (nahňahňaných přes sebe v centru) a koncovka D+S (Ivan) proti D+J. Ivan měl sice o 40 minut lepší čas, ale pan Smutný dokázal koněm prokličkovat k bílému králi a po zdařilé oběti pěšce se k jezdci přidala i černá dáma a matovými obrázky (cca dvěma) se pozice začala jen hemžit. Ivan sice mezitím nějaké pěšce pobral, i dámu trochu rozehrál, ale vysněný věčný šach v pozici nebyl, proto: 4-3

Poslední dohrával Martin Nečada 3., kterému se černá anglie od zahájení nedařila, ve střední hře se několikrát pokazila a do koncovky vplul nešťastný DuklaBorec bez dvou pěšců, bílý má na DK trojici volných postouplých a+b+b pěšců. Pan Dvořák po dlouhém přemýšlení (už jsme začali doufat!) dal figuru za skoro všechny zbývající černé pěšce a hrála se koncovka V+J+5P proti V+2J+1P, a bylo jen otázkou času, kdy se bílý pěšcový balík na DK hne. Oběť měl pan Dvořák dobře spočítanou, protože Martinovi koně se do sebe zapletli a jeden byl neprodleně odebrán. Bílý pěšcový balík sice o třetinu prořídl, ale i tak to muselo stačit k výhře, i kdyby bílý u partie na několik tahů usnul. Proto: 4-4

A tak nám LisaBorci oplatili událost z před pěti let, kdy jsme ve stejné hrací místnosti otočili zápas z 1-3 na 5-3.

Autor: PeS

Diskuze k článku

Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018