.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Černý Baron A - Dukla D 3:5

Jednoznačné vítězství

                                       Černý Baron A - Dukla D 3:5

1 Efler 2208F     1:0       Mašek 1996F
2 Novák2066F     0:1       Pospěch_Radim 1995F
3 Plášek 1977F     0:1       Pospěch_Roman 1982F
4 Száraz 1910F      0,5:0,5       Dolínek 2014F
5 Strnad 1979F     0:1       Štach 2021F
6 Kovář1948F     0,5:0,5       Červenka 1964F
7 Korol 2048F     0:1       Lýsek 1727
8 Líčko 1924F     1:0       Přívozník 1586

Utkání 3.kola proti družstvu Černého Barona ve mě vzbuzovalo velké obavy, neboť současně hrálo i B, kde je v základní sestavě stejně jako u nás Radim Pospěch a Vláďa Dolínek, a E ze kterého se rekrutují téměř všichni naši náhradníci. Nakonec díky snaze Radima, kterému tímto děkuji, se vše vyřešilo a mohli jsme nastoupit skoro v nejsilnější sestavě.

Zápas nám vyšel, nakonec mohl skončit pro družstvo Černého Barona debaklem, neboť všichni naši hráči, kteří nevyhráli, své partie pokazili. Jako přes kopírák probíhaly partie bří Pospěchů, Roman  silného Pláška zcela rozebral a efektním závěrem ho donutil se vzdát.  0:1

Radim měl sice zpočátku remízové nutkání, ale naštěstí přijal mou tezi, že jeho cit pro pozici musí na Nováka platit. Trochu mi dělal starosti jeho ubíhající časová spotřeba, ale dvojice jeho jezdců kralovala a ve spolupráci s postupujícím d pěšcem vystavila soupeřovy figury do role statistů 0:2

Ruku přiložil k dílu také Lukáš Lýsek, který vytvořil soupeři na sloupci c trojpěšce a pak útočil na slabiny v jeho pozici – bílý tahal za kratší konec provazu. Nebojím se říci, že tenhle „nákup“ se Dukle povedl, konečně jistota na 8. šachovnici.  0:3

Velká škoda byla partie Luboše Přívozníka. Bohužel neviděl taktický obrat po kterém by získal pěšce, znehodnotil rochádové postavení černého a získal převahu. Jezdce na e4 místo střelcem vzal útočícím jezdem z g5 a bylo po šanci. Pak stál sice přinejmenším vyrovnaně, ale dáma se na pole h5 vydala s křížkem po funuse a nakonec také na to doplatila   1:3

Bohužel jsem svoji partii nezvládl ani já. Jak jsem zjistil v online databázi, můj soupeř měl v roce 1992 ELO 2340, ovšem to už je dávno. Přesto mu zůstalo solidních 2208. Jak jsem se po partii dozvěděl, 3 roky nehrál vůbec šachy a vývoj partie tomu nasvědčoval. Hráli jsme hru 2 jezdců v obraně, 18. tahů jsem sehrál bezchybně podle teorie (i když jsem ji neznal). Niť jsem však ztratil při přechodu do koncovky – v 25.tahu jsem si vzal nesprávného pěšce a stál znatelně hůře. I tak se dala partie zachránit. Mohl jsem přejít do věžové koncovky s pěšcem méně a silnými remizovými šancemi. Zahrál jsem však nepřesně a jelikož jsem proti postupu soupeřových 2 spojených volných pěšců neměl obranu partii jsem vzdal.   2:3

Zbývající 3 partie určily skore utkání. Honza Červenka a Vláďa Dolínek měli velké šance na výhru, Honza Štach na první pohled vypadal na remízu. Honza Červenka nakonec svého soupeře „vypustil“ a musel se spokojit s remízou    2,5:3,5

Honza Štach si vytvořil volného věžového pěšce, proti kterému nenašel soupeř obranu a vítězství bylo naše!     2,5:4,5

Napínavá byla partie Vláďi Dolínka. Též si vytvořil volného pěšce se kterým postupoval do dámy. Problémem byl ubíhající čas. V čase, kdy mu zbývalo do konce partie 7 minut a soupeř měl k dobru ještě celých 25 minut byla situace dramatická. Soupeř mu dobral 2 pěšce na královském křídle a reálně hrozilo, že za Vláďova volného pěšce obětuje jezdce a bude dělat problémy na královském křídle se svými 3 pěšci. Nakonec Vláďa dal věž za soupeřova jezdce a partii dovedl do remízového přístavu.     3:5

Autor: Honza

Diskuze k článku

Luky

Díky, jen abyste mě nepřechválili :-) zatím mi to ale šlape, tak doufám, že to vydrží co nejdéle, hlavně se ale daří i mužstvu a to se počítá nejvíc. Totéž nelze říci o mém domácím týmu ŠK Petřvald, hrající krajskou soutěž A v Moravskoslezském kraji, kde také bojujeme o zachranu (ostatně jako každý rok:-D)..Přístí kolo, tj.5.2., hrajeme s poslednim týmem tabulky, tak se rozhodne!

26.01.2012 21:26

Honza Č.

Pokud jde o moji partii s panem Kovářem, byla to tak trochu "repríza" a malé deja vu duelu z roku 2009, kdy jsem ho rovněž bílými ve stejné variantě francouzské nejprve naprosto rozebral, abych dlouho totálně vyhranou pozici nakonec vypustil a jen zremizoval. Ten skvost je k vidění v sekci PARTIE a je to docela poučné, i když neveselé pokoukání. Tentokrát to ovšem v něčem bylo přeci jen trochu jiné. Tehdy jsem totiž měl po partii velmi intenzivní a ne zcela neoprávněný pocit, že jsem úplný idiot a děsně neschopný packal, protože soupeř hned na začátku střední hry těžce nezvládl taktickou zápletku, respektive spadl do léčky, v důsledku čehož přišel o kvalitu a dva pěšce s mizernou pozicí jako bonusem. To se zkrátka nedalo nevyhrát a i když pan Kovář tu svoji zdechlinu hájil srdnatě a docela vynalézavě, pohodlně vyhrané to bylo po celou dobu prakticky až do konce, na kterém jsem si ovšem v dámské koncovce se dvěma pěšci navíc (kvalitu jsem mezitím vrátil, abych si ulehčil obranu před zoufalým pokusem o protiútok a ulevil si od docela dotěrného koně) zalezl nešikovně králem mezi své pěšce na královském křídle tak, že se nedalo uniknout z věčného šachu, což byl asi jediný nevyhrávající plán v pozici, který nezahrnoval nastavení dámy nebo něco podobného. Příběh té partie by se dal v krátkosti shrnout do rčení: lehce nabyl, lehce pozbyl a já dodnes nechápu, co jsem to tehdy prováděl. Naproti tomu v aktuální partii jsem pana Kováře dlouho a postupně dusil a mačkal v pozici s dobrým koněm na d4 proti špatnému, typicky francouzskému bělopolákovi při zablokovaném centru a trojicí těžkých figur při rozdílných rošádách. I když soupeř tentokrát neudělal žádnou naprosto zřejmou chybu (snad s výjimkou pozičně pochybného přetažení pěšce f7-f5, kterým se vzdal možnosti otevřít centrum), byl pozvolna zřetelně přehrán. Nikdy v průběhu partie jsem ale nebyl vyhraný tak drtivě a jednoznačně, jako tehdy, a ani nemám ten špatný pocit z výsledku, který jsem měl tenkrát. Pokud bych si něco s ohledem na výsledek mohl vyčítat, pak asi rozhodnutí vyměnit dámy a přejít do (jasně lepší, ale ne jednoznačně a triviálně vyhrané) koncovky, když pokračování v tlaku na královském křídle při plném stavu těžkých figur bylo s ohledem na čas na hodinách určitě taktičtější a asi i objektivně silnější volbou. Nicméně toto rozhodnutí nebylo samo o sobě špatné a já bych vyhrál, kdybych ve vzniklé věžové koncovce v pozici po 41. tahu (FEN 8/5k2/4p3/1PrpP3/1p6/6R1/P1P5/1K6 w - - 0 42 nebo bílý: Kb1, Vg3, Pa2, b5, c2, e5; černý: Kf7, Vc5, Pb4, d5, e6) našel studiové 42.a4! bxa3 e.p. 43.b6! Vc8 44.Vc3!! (právě tohle jsem bohužel při kalkulaci za deskou neobjevil) 44…Vb8 (po vzetí věže si bílý postaví dámu) 45.Vc6 s rozhodující výhodou. Když jsem tuhle na pohled nesamozřejmou příležitost minul, což s ohledem na pozdní dobu hraní partie a logickou únavu asi nelze brát jako fatální selhání, a když soupeři pak už obrana vycházela na tempo přesně ve všech možných variantách, byla nakonec logicky zaknihována pouze remíza, a to v pozici, kdy na šachovnici zbyly kromě králů už jen dvě osamělé věže. I když jsem tedy partii při přesné hře v některých chvílích měl plně ve svých rukou, nebylo to v žádném případě jasně ložené, takže vlastně nejsem sám ze sebe a z výsledku zase tak moc rozmrzelý, protože to byla (dlužno říct oboustranně) i s těmi drobnými nepřesnostmi docela kvalitní a zajímavá partie. Až dokončím podrobnější rozbor a dopíšu poznámky, partie se spolu s tou žemčužynou z prvního kola objeví v příslušné sekci.

25.01.2012 02:20


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018