.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Dukla B - Kobylisy B 2-6

Základní Murphyho zákon ("Co se může pokazit, se pokazí!) jsme naplnili až do dna.

Situace DuklyB byla před tímto zápasem nahnutá, mohli jsme se utěšovat, že jsem zatím měli smůlu a hráli se silnými týmy, proto máme jen jeden bod, ale po kobylisyském (nebo jak se to správně česky píše) výprasku už žádné utěšování nefunguje. Mladí kobylisci (nebo jak se to správně česky píše) nám naměřili krutý loket.

Nastoupili jsme odhodláni, zarputile jsme hleděli do šachovnic a ráznými gesty jsme se neustále povzbuzovali, ale naše hra na šachovnicích bohužel povětšinou ukazovala nehostinnou tvář. Zápas se nám naprosto zhroutil v prvních kysnách, do té doby to vyhlíželo (viděno optimistickýma DuklaOčima) na tvrdý a rovný boj.

Na lichých má DuklaBé černé.

 

Dukla B

 

2-6

Kobylisy B

 

1

Pták

2129

0-1

Forman

2343

2

Nečada

2153

%

Kopta

2287

3

Šiktanc

2186

0-1

Dvořák

2175

4

Pecháček

2131

0-1

Janda

2221

5

Krutina

2102

0-1

Routner

2048

6

Sakař

2055

%

Kubíková

2121

7

Sýkora

2036

1-0

Kovář

1981

8

Štach

2025

0-1

Málek

1987

  

XXXXXXX

 

Jak snadno z el nahlédnete, zápas jsme měli hrát především vzadu, a předek nějak rozumně udržet. Po první hodině skoro všude stály dynamické, bojem těhotné pozice. Jestli jsme někde měli mínus (Pavel Pták a Ivan Krutina, třeba), tak to kompenzovaly sem tam nějakém plusy (Sýkora a Štach). Pak za mnou přišel Martin Nečada (2.), že by to rád dal za remis. Na desce mu stálo Ben-Oni, spíše klidné a zdálo se mi, že černý (Pavel Kopta) zrovna po ruce nemá žádné velké aktivní řachandy. Remis jsem Martinovi povolil – co jsem měl ostatně dělat, že? Ale musí být rychle, protože za půl hodiny by už někteří DuklaBorci mohli stát zle… Remízové vyjednávání bylo krátké a pak propukla ve vedlejší místnosti mohutná analýza, přesně podle Nečadova zákona (“Čím kratší partie, tím bouřlivější analýza po partii”). Postál jsem u ní jen chvíli, ale zachytil jsem tento monolog Pavla Kopty: “Vůbec nevím co bych dělal po tomhle… (e4-e5, oběť pěšce) … to musím vzít… Ty zahraješ tohle (skok bílým koněm někam doprostřed desky, asi na e4)… já visím tady… a tady… takhle to nepokreju, a když dám tohle (černá figura citelně couvá), tak mi vlezeš věží sem, nebo dámou sem…” “Nebo ti vezme tady!” (Kibic jakýsi jednoduchým tahem drtí černou pozici). “Vůbec nevím, co bych s tím dělal,” vzdychl Pavel Kopta ulehčeně a já šel raději hrát… (%-%).

Bohužel Pavel Pták 1. dal svému soupeři už v zahájení příliš času a prostoru, aby ten vybudoval ideální pěšcové centrum e4-d4. Chvíli se mi sice zdálo, že by tuto hradbu mohl Pavel živou figurovou hrou oblézt a dostat se bílému králi na kobylku (což by bylo v Kobylisech obzvláště pikantní!). Jenže Štěpán Forman to sehrál se záviděníhodnou kombinací ostražitosti a útočné dynamiky. Pak to vypadalo, že Pavlova strategie vítězí, jeho figurky náhle ožily, ale když jsem byl upozorněn, abych se neradoval a figurky přepočítal, nadšení opadlo – Pavel měl o jednu méně. Toto vzepětí na počátku první kysny nemělo dlouhého trvání a Pavlova aktivita byla záhy udušena. (%-1%)

Tuto ztrátu se mi (Petr Sýkora 7.) podařilo vykompenzovat. Soupeřovi se bílými nepovedl Sämisch, od začátku jsem ho vláčel po svých stezkách, až jsme skončili ve věžovce, která byla k mému překvapení hned vyhraná. Za zmínku stojí drobný motiv se slabou první řadou. Bílý sice má zahráno sémišovo f2-f3, ale při generálních výměnách na konci střední hry se můj pěšec ocitne na e3 a soupeř s hrůzou zjistil, že nemůže pro mat na první řadě dobrat velmi důležitého černého d-pěšce. Protlačit éčko do dámy pak už byla hračka. (1%-1%)

Spokojeně jsem vstal od partie a těšil se, jak si zbytek zápasu užiju. To jsem si však dal! Zbytek večera byl ve znamení zmaru, černoty, beznaděje a bezedného rašeliniště. Do tísní vstupovaly čtyři partie (Ivan Krutina 5. měl opět rychle odehráno a hrál po 40. tahu nepříjemnou, ale nikoliv prohranou koncovku V+J na každé straně).

Telegrafickyz kysen: Petr Šiktanc 3. – Stonewall, kterému nerozumím, a ani rozumět nechci, protože na záhady některých typů prostě můj duševní potenciál nestačí. Petr došel černým flokem na e3, přičemž bílý pěšci stály okolo ve formaci (přibližně) e2-f3-f4-e5. Petr se před kysnou krátce zmínil, že se mu to líbí. Ale optický vjem z pozice byl tento: Ačkoliv je materiál kvantitativně rovný, tak se zdá, že bílých pěšců a figur je na desce více. Standa Pecháček 4. v zahájení zkušeného matadora Jandu přehrál, struktura Ben-oni se záhy otevřela a Standovi bílé figurky – zvláště střelci – mají desku skoro celou pod kontrolou. Standa oslabil černého krále a šlo se do (především Standovi kysny) s plnou šachovnicí figur a málo pěšci. Standa má f-g-h, Janda to má rozbité, ale možná v budoucí koncovce výhodně, protože vzdáleně volné b-d-h. Miloš Sakař 6. V zahájení chvíli se slečnou Kubíkovou trpěl, ale ta se nějak zasekla – pozičně i časově, Miloš se vybabral do dobré pozice 2V+S na každé straně a začal obléhat slabé černé králkřídlo (černá má dlouhou rošádu a tak Milošovy tlaky věžemi po pootevřených sloupcích vyhlížejí nadějně. Honza Štach 8. v zahájení “vyměnil” nadějnou dynamiku za ztuhnutí pozice (vyměnil v centru pěšce a ponechal volné déčko a 14 pěšců a 3 lehké figury na každé straně) a za dlouhé lavírování. Při krátkém pohledu to asi byl dobrý nápad, protože černý černopolák je navěky uvězněn za hradbou svých pěchů. Je však třeba pozici nějak otevřít a rozehrát bílou dvojku střelců.

Všech pět těchto partií dopadlo špatně – je marné se ptát, kde je nějaký zákon pravděpodobnosti? Snažil jsem se vidět všechno, a tak mi skoro všechny klíčové okamžiky utekli… Nejdříve se to rozpadlo Petrovi Šiktancovi: 3 minuty na 15 tahů, a náhle má věž proti J+S, a pak už jsem slyšel jen jeho tiché táhlé vyjeknutí (1%-2%). Následoval Honza Štach, který se (už po mírné kysně vydal bílým králem na výlet, aby naprosto neodvratně uvázl na a5. Tím naděje na výhru v této partii skončila, protože černý má náhle v pozici o figuru (krále) více. Ivanovi Krutinovi blbá věžovka rychle zhořkla do elementární zdechliny. Na závěr Ivan dostal mat. Bídu večera korunoval Standa Pecháček, který mi připravil nejhorší zážitek dne. Už nestojí lépe, pozice je “nejasně rovná” a Standa si nechá dojít čas. Na poslední dva tahy má 10 sekund, je na tahu a zapisuje si soupeřův tah. Pak dvakrát něco rychle blicne, a ztrácí po jednoduchém obratu důležitého pěšce. Partie ještě chvíli bude hrát, ale náš osud je zpečetěný (1%-4%)

Poznámka: Standa Pecháček doplatil na střídavé hraní za áčko a béčko. V ČNL se v tísni totiž zapisovat musí, po tahu se přidává půlminuta, a tak na to je vždy (teoreticky) dost času. V přeboru se posledních 5 minut zapisovat nemusí. A Standa je navyklý, že se zapisovat má. Toto jsem si uvědomil “až na schodech”. Kdybych byl kapitánem-co-k-čemu, tak ke Standovi   přiskočím a tužku mu odeberu, takže vina za Standův neblahý konec padá i trochu na moji hlavu.

Zápas je rozhodnut a do druhých tísní jdou partie, kterými bychom měli stav zkorigovat. Jak Miloš Sakař, tak i Honza Štach hrají střelcovku. Miloš má pěšce více, Honza méně. Avšak všechny zákonitosti, co jich stejnobarevné střelcovky mají, říkají, že Miloš vyhraje a Honza remis udrží. Milošův volný f5 pěšec vypadá hrozivě, krom něj jsou ještě pěšci 3 na 3 na dámském křídle. Honza Štach nechal na desce černého černopoláka, který je pevně uhnízděn za černými černopolnými pěšci.

Ale protože je dnes večer blbec, tak Miloš Sakař vymění skoro celé dámské křídlo a slečna Kubíková najde jednoduchý remízující motiv. Za předposledního bílého pěšce dá střelce, Miloš ho musí dobrat střelcem, a tak pustí k poslednímu bílému pěšci černého krále. Pěšce nelze pokrýt – remis. Miloš je roztrpčený a my s ním, protože koncovka musela být ještě nedávno “nějak” vyhraná. Po pár sekundách se vzdává Honza Štach, kterému se soupeř někudy (ale kudy, proboha?!) prorval jedním pěšcem tak, že Honza musí dát střelce.

Nechci být Kassandrou nebo Sybilou, ale jestli to takhle půjde dál, tak v posledním kole sehrajeme napínavý zápas s Pankrácem o to, kdo z nás sestoupí z posledního místa a kdo sestoupí z předposledního místa.

Autor: PeS

Diskuze k článku

Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018