.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Dukla B – Bohemians C 3,5:4,5

V posledním kole jsme si zahráli pro radost, někteří pro svou, ostatní pro radost soupeřů.

S naším III. místem už nemohlo před posledním zápasem nic hnout, když nepočítám “útok” na druhé místo. To bychom museli tuto Bohemku porazit 7,0:0,5, abychom ji o skóre přeskočili. Což, jak snadno nahlédnete, je docela obtížný úkol. Vtipně tuto teoretickou možnost vyhmátl Ivan Krutina, když dal svou partii po 332 sekundách za remis se slovy: “A teď se snažte vy, já už udělal, co se dalo!”

Zápas předcházela zajímavá, několikastupňová náhradnická čachra. Protože Miloš Sakař chvíli nemohl přijít (verze Ivana Krutiny), tak jsem obětavě zajistil velmi obětavého Romana Pospěcha, avšak pak se ukázalo, že Miloš Sakař by mohl přijít (verze Miloše Sakaře) a tak byl na poslední chvíli obětavý náhradník Roman Pospěch obětavě odvolán z boje. Pointa této akce přišla z jiné strany. V 17,55 mi volá Jirka Světlý, kdeže se to hraje, že je v HrMDukla, a tam nikdo. Následoval jeho prudký běh z Podbaby na Vinohrady. (Pokud byste jeho nepozornost chtěli omlouvat, tak máte těžký úkol, protože ve zvacím emailu stálo toto: hrajeme na Bohemce C - známá hrací místnost - sokolovna na pomezí Vinohrad a Vršovic. Příště asi budu muset ve zvacích emailech uvádět GPS souřadnice.) Jirka nakonec dorazil splavený, ale bojovný a odvedl dobrý výkon.

Na lichých černé

 

Dukla_B

 

XXXXXX

Vyšehrad_B

 

1

Bauma

2211

%

Zvára

2419

2

Pták

2205

0-1

Erneker

2282

3

Nečada

2143

1-0

Pokorný

2196

4

Šiktanc

2141

0-1

Matějka

2171

5

Krutina

2098

%

Korsa

2068

6

Sýkora

2072

0-1

Liuba

2151

7

Sakař

2053

1-0

Vevera

2065

8

Světlý

1996

%

Daniel

2101

  

3,5-4,5

 

Nejdříve zajímavá statistika: Naprostý triumf černých figur, které 5x vyhrály. Pokaždé jinak. Zápas byl napínavý přes první časovou kontrolu, po ní zůstala naživu (za stavu 3-4) už jen partie na stole 8. kde remis byla na spadnutí. Po dramatických kysnách tak nastalo náhlé zklidnění a zápas skončil zaslouženou výhrou Bohemky, o ten bodík byli skutečně lepší.

Ostatně, když v soutěži tým několikrát vyhraje 4%, tak je celkem zákonité, že musí párkrát 3% prohrát. Zápas na Bohemce nám tuto bilanci pěkně srovnal – 3:3.

Na první šachovnici zasedla osvědčená dvojka Petr Zvára – Jirka Bauma. Jiřík odešel několikrát z tohoto duelu v minulých letech těžce pochroumán, avšak nyní se dobře vyspal, dobře připravil a především sehrál dobrou partii. Hrála se (asi) španělka, bílý bez rošády, otevřel h-sloupec, že prej bude útok. Hlavní zápletku střední hry jsem prošvihl, ale vzniklá koncovka V+S byla s pěšcem více pro Jiříka, tento výdobytek bohužel kazil černý černopolák, protože všechny pěšce má Jirka na černých polích. Oba borci překonali mírnou kysnu a pak se dala pozice za remis – podle mne z pozice Jirkovy síly. Takže dobrý počin! Jirka dal trochu zapomenout na předešlé nevyrovnané výkony.

Soupeři na druhé šachovnici Pavel Pták – Pepa Erneker se také setkávají často a náš DuklaBorec má z těchto bojů slušnou bilanci. Už po zahájení se to tam dost mlelo při plné desce, a to oběma hráčům vydrželo až do oboustranné těžké kysny. Pavlova bílá pozice se mi před kysnou (povrchně) líbila, ale pak při rychlém práskání hrozeb a rozbušek se Pavel musel někde splést a potratil dost materiálu, na závěr se černé figurky vrhly na bílého krále hlava-nehlava. Zazdálo se mi, že přehlídly jednotahový mat, ale bylo to tak rychlé, že to možná nebyla pravda. V důsledku to bylo jedno, protože si došly pro jiný mat po zběsilém šachování o cca 6 tahů později.

Zato na třetí šachovnici si náš DuklaBorec spravil náladu po posledním výpadku za Áčko. Při krátké rychloporadě odpoledne před zápasem jsem mu odkýval jednoduchý princip. Moc nad tím nedumat, hrát to dynamicky a vynalézavě. V partii Milan Pokorný – Martin Nečada se rozehrála klidná pircka, kde však Martin sáhl po zcela zapomenutém, nepoužívaném a nedostatečném tahu: b7-b6, jako že bude fyančetovat i druhého střelce. Pan Pokorný se hluboce zamyslel. Tento postup – postavit černého bělopoláka na b7 je strategicky oprávněný, avšak zdlouhavý. Pokud bílý správně připraví, a pak v pravý okamžik zahraje e4-e5, tak má černý problémy, protože je pomalý a na srážku v centru nepřipravený. Několikrát jsem tuto variantu použil před cca 7-9 lety, avšak po strašlivém dýmu v Sokolově, kde se soupeř nadlouho zamyslel, tah e4-e5 připravil a ve správný okamžik skutečně zahrál, jsem tuto variantu uložil k ledu. Martinovi se však osvědčila, protože pan Pokorný se nechal zaskočit, a když Martin Nečada chytře obětoval pěšce a vyměnil klíčovou lehkou bílou figuru (Se3) za do té doby polochromého koně, tak se partie naklonila do naší nůše. Zbývalo ještě vydržet Martinovy hlášky typu: “Asi jsem vyrovnal, zkusím nabídnout remis, nebaví mne to, už bych jel raději domů…” (Těmito slogany častoval mne, nikoliv pana Pokorného!). Bílá pozice se náhle naprosto rozpadla a pan Pokorný, nečekaje na slibovanou nabídku remízy, se vzdal. Už jsem to někam psal několikrát, ale musím to zopakovat: Kdyby Martin celý život musel hrát jen se silnějšími hráči černými, tak má mnohem lepší percentuální výsledky a mnohem větší elo.

A teď trochu smutku: Na čtvrté desce se Petr Šiktanc nebojácně vrhl na Petra Matějku. Avšak i Petr Matějka se neohroženě sápe po Petrovi Šiktancovi. Zahájení je jakési tuze nepravidelné, bílý – náš Petr – má sice více prostoru, ale i více děr. Dynamika černé pozice je však nezanedbatelná. Pak však přijde první hrubka našeho Petra – jednotahové přehlédnutí pěšce. Náš Petr se však v bojovnosti zatvrdí, jejich Petr možná trochu povolí, a náš Petr má v koncovce 2V+S za pěšce podle mne dostatečnou kompenzaci, možná by mohl stát i lépe. Pěšci jsou totiž 3 na 2 na DK a 2 na 4 na KK, přičemž se hraje na dámském a volný krytý bílý pěch c5 je silný. Jenže v oboustranné kysně přehlíží náš Petr dvoutahový obrat a ztratil figuru a bylo po partii. Škoda!

Na páté desce (Korsa – Krutina) se nehrálo vůbec, Jindra Korsa měl na paměti svůj loňský debakl ve stejné partii u stejného stolu a remis byla fixována ihned.

Na šesté desce (Sýkora – Liuba) se začalo hrát až po půl hodině, protože můj soupeř dorazil pozdě. Aby toto čekání nějak vykompenzoval, tak se rozhodl, že mi dá mat. Počínal jsem si jako telátko směřující do bran jatek. A tak jsem mat skutečně málem dostal (stačil jsem se včas vzdát). Někdo – asi Caissa – zaslechla moji nestoudnou poznámku po nedělní partii v lize, kdy jsme projevil přání, že by mne taky někdy někdo mohl porazit normálně, a ne tak, že jednotahově nastavím figuru. A tak přijel mladý Volodya (asi z Ukrajiny), na chvíli se zamyslel a bylo to tam. Stačila moje nepozornost v zahájení (udělal jsem rošádu příliš brzy), chvíle paniky (běží na mne há pěšec!) a naprosto mylný předpoklad, že když dám kvalitu, tak si soupeř vezme kvalitu a už nebude dále útočit. Volodya si vzal kvalitu a útočil zákeřně dál! Na závěr přišel jednoduchý kombinační obrat a bylo po partii. 21 tahů a ani to moc nebolelo. Ještě že je konec sezóny!

Obraz bídy a utrpení se však rázem změní v rozjásané sluníčko, když pohlédnete na sedmou šachovnici. V partii Radek Vevera – Miloš Sakař probíhá školení, jak se počínat v napínavé takřka (ale právě, že jen takřka!) symetrické pozici (s pěšcovým centrem e4-f4 proti e5-f5. Ve složité pozici si DuklaBorec vede zdatně, BohemkaBorec skrze hrozby jen dýchavičně klopýtá. Výsledkem je Veverova těžká tíseň, kde k rozhodující chybě není daleko. Bílý pěšec se sice prodere na f7, ale na babostav to nevypadá a hrozby králi Miloš snadno odrazí a sám vpadne dámou velmi blízko na návštěvu k bílému králi. Že má Miloš figurku více, je už jedno. Miloš završil velmi úspěšnou sezónu podařeným výkonem!

Na osmé desce je partie Jirka Světlý – Martin Daniel dlouho velmi ostrá a nikdo neví, jak to stojí. Ve střední hře se Jirkovi podařilo získat asi rozhodující převahu, avšak oboustranná tíseň mu nepřeje. Pozice je několik tahů nepřehledná, pak se toho dost pomění a černý má náhle pohodlnou vícefigurovou (V+S+J) koncovku s jasným plánem – postup pěšcovou majoritou na dámském křídle. Jenže tíseň nekončí, ještě je dost času to pokazit, což se Martinovi Danielovi daří. Jirka Světlý rázně čistí dámské křídlo od všech nepřátelských potvor. Za stavu 3-4 máme koncovku s pěšcem více, avšak materiál je redukován až za únosnou mez. Poslední dva bílý pěšci g+h proti černému h. A k tomu falešný střelec. Černý snadno najde remizující postup. V Koncovce S proti J vezme koněm bílého Pg2 a není co řešit.

Podobně jako v zápase s Vyšehradem B jsme byli o něco slabší. Pravda, při větším štěstí (a menší tuposti některých jednotlivých DuklaBorců) jsme mohli oba zápasy vyhrát a stát se tak přeborníky Prahy, avšak to bylo jednak fantastické, druhak nezasloužené, protože oba týmy, které nás předběhly byly lepší než my. Ostatně i řada týmů, kteří skončily v tabulce za námi byly lepší, ale protože jejich docházka, morálně volní vlastnosti, politicko-výchovná příprava atp. byly zanedbány, popř. nevyužity, tak skončily, tam kde skončily.

Autor: PeS


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018