.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

STS Chvojkovice Brod – Dukla B 3-5

Utrápená výhra. Outsider kousal, naštěstí klíčové momenty v tísních jsme zvládli.

Začátek zápasu ovládl Roman Pospěch. Na sraz přišel včas ve velmi dobré náladě, vytáhl mapu Prahy, mapy vytištěné z mapy.cz, jízdní řády vytištěné z dpp.cz, GPS stroječek, buzolu a ujal se velení při plnění náročného pátracího úkolu: Najít HrMSTSChvojkoviceBrod. Na počátku své vůdčí mise sice Roman trochu zklamal, protože se nechal ukecat, že z vestibulu stanice Pankrác máme jít doprava, jak jsem tvrdil já. Měli jsme jít pochopitelně vlevo, jak tvrdila Romanova buzola. Roman zaslouží pochvalu za operativní řešení nejasné situace, která nastala v okamžiku, kdy jsme v naprosté tmě vystoupili z autobusu na zastávce Krčský Hřbitov (Pavel Pták: “Ano, sejdeme se na hřbitově!”). A nevěděli jsme… Roman odchytil sympatickou domorodkyni, aby se po chvilce nechápavého ticha (domorodkyně) dozvěděl, že před tím domem stojíme. HrMSTSChvojkoviceBrod našli po chvilce tápaní a telefonování i dva opozdilci – Jirka Bauma a Pavel Pták, a tak jsme se nad šachovnicemi sešli v 17,58 kompletní. (Vzácná chvilka – jinak se couráme jako staří, líní a znudění šváby na pivo!).

Hezkou a útulnou mají v STS HrM - asi Dům dětí a mládeže, takže spousta hezkých obrázků na stěnách, barevné a pestré to tam bylo, duše pedofila hned pookřála. Avšak šachovnic bylo postaveno jen sedm. Když jsme se tomuto lichému počtu (po několikaterém přepočítání) podivili, vysvětlil nám domácí kapitán, že jich bude jen sedm, že náhradníky nesehnal, takže Roman se na 8. (neexistující) desce dočkal lehké výhry. Myslel jsem si, že kontumace nás nastartuje k mohutnému vítězství. Bláhová myšlenka! Soupeři sice možná zaostávali v elu, ale předčili nás v bojovnosti a mladickém entuziasmu.

Na lichých černé kameny.

 

DuklaB

 

XXXXXX

STSCHvBr

 

1

Bauma

2211

%-%

Umanec

2200

2

Pták

2205

%-%

Jurek

2125

3

Nečada

2143

%-%

Jarrah

2097

4

Šiktanc

2141

1-0

Kučera

1967

5

Krutina

2098

%-%

Hackel

1992

6

Sýkora

2072

1-0

Umancová

1850

7

Sakař

2053

0-1

Kříž

1999

8

Pospěch Rom.

1954

1*-0*

  
  

5-3

 

 

Referovat začnu od předních desek, protože tam jsem v minulém kole končil. Jirkova Baumova 1 sicilka (1.e4 c5 2. c3 e5?!) se hrála jen do vývinu poslední figury. Jiříkova černá výstavba se nám moc nepozdávala, v jednom okamžiku mohl bílý obětovat Je5xf7 a dusit Baumyče věží a dámou po e-sloupci , černý král by uvázl v centru. Naštěstí (nebo naneštěstí) se to nestalo a Jiřík nějak opakoval tahy). Už předtím remizoval Martin Nečada - 3, který zasedl proti dávnému kamarádovi, rozehráli sice takovou tu dravou pircku, jak černý král jde na d7 a bílý pěšec navíc se prodere na f7, asi to znáte. Ale remis byla domluvena asi ještě v knihách. Martin se pak se soupeřem odebral do nedaleké hospody (místo toho, aby se strachoval o osud kolegů, týmu, zápasu a světa vůbec). Svoji partii hodnotil takto: “Když jsem vešel do té hospody, tak to bylo jako kdybych vstoupil z pekla do ráje!” Jen málokdy si stěžuji, milý čtenáři, ale tentokrát to musím udělat: S takovým matrošem musím jako kapitán pracovat!

Třetí remis na čelní desce – Pavel Pták 2 se urodila v okamžiku, kdy se nám zdálo, že se na Pavla začínají valit potíže. Hrála se Holandská, a Pavel musel stát ze zahájení lépe, protože černý bělopolák zůstal trčet za stonewallem. Jenže černé figurky (Va8+Sc8) “nakoukli” do hry a bílému králi začalo být dusno. Důvod remízy jsem neviděl, ale byla zhodnocena ostatními duklaborci jak nutná. Jenže to už prohrál Miloš Sakař 7, který nastoupil nastydlý, až nemocný. Měl sice povoleno, to dát kdykoliv za remis, ale byl hned po zahájení vyhraný, zahlédl jsem odběr kvality. Miloš to buď přecenil a chtěl od pozice víc, nebo to bylo celé blbě. Nakonec vznikl pro Miloše nevýhodný poměr materiálu 2V+S+J+P proti D+S+2J, čili skoro celá figura méně. Navíc Měl Miloš málo času. Sice se v kysně (Milošově) materiál redukoval na 2V+volní pešci a+b, proti D+J. Bílý měl na královském křídle P: g+g+h, Miloš o pěšce méně: g+h. Zahlédl jsem ještě likvidaci Milošových a+b pěšců dámou a výměnu všech figur. Vznikla pěšcovka, vše na královském křídle, bílý pěšec více, ale v g-dvojpěšci. Soupeř Miloše zkušeně “zadním” pěšcem vytempoval a bylo vyrovnáno! 2%-2%.

Milošova partie skončila dlouho před tísněmi zbylých tří partií, protože Milošův sok hrál velmi rychle. V okamžiku, kdy Miloš vzdal byla situace Dukly tragická. Ve všech třech zbývajících partiích jsme měli pěšce méně.

Popořadě: Petr Šiktanc 4 ho obětoval v zahájení – nějaká starodávná francouzská. Černý dobral na d4, ale těžce zaostal ve vývinu. Petr to hrál zkušeně, ale pomalu a bylo jasné, že ho čeká značná tíseň. Stál dobře, protože černý má do rošády velmi daleko a bílé figurky se začínají sápat. Krátká analýza po partii mne přesvědčila, že Petr stál skutečně velmi dobře, takřka vyhraně a věděl, co s tím, takže to vlastně byla poklidná výhra, akorát že to tak při tom živém zážitku nevypadalo. Partie skončila docela prozaicky – černý se fatálně oslabil (g7-g6) na černých polích kolem krále, a tak Petr (to už jsem neviděl, maje svých problému nad hlavu) dal na c5 za černého černopoláka kvalitu a následně soupeře dámou, koněm a svým černopolákem zadávil.

Jenže to jsem prozradil skoro celý happyend… Protože tu máme ještě partii Ivana Krutiny 5, který dal na konci zahájení pěšce, za tlaky na krále. Bohužel to byly jen imaginární tlaky – pokud to vůbec byly tlaky. Ivan po partii tuto část boje zhodnotil takto: “Myslel jsem, že to bude dobré, ale on se pokryl!” Po chvíli je to čistý flok namíň, Ivan má sice 2 na 1 na dámském, ale soupeř má krytého volného d-pěšce na d5. Od pohledu humus. Naději skýtá pro Duklu soupeřův čas, bude mít tíseň: řádově 4 minuty na 12 tahů, Ivan má času dost.

Aby špatných zpráv nebylo dost, totálně se pokazila (sama od sebe, jak jinak!) moje (Petr Sýkora 6) hezká a podnětná Anglie. Sympatická soupeřka to rozehrála trochu svérázně a dovolila mi postavit pozici takřka podle přání. Sice žádná velká výhoda, ale více prostoru, vyměněny správné figurky, jasný plán – co chtít do mírné oboustranné časové tísně více. Jenže pak se mi stalo něco nečekaného. Přehlédl jsem figuru, ale nikoliv tak, že bych ji nechal stát nebo ji někam postavil. Vyvolal jsem zápletku, na jejímž konci jsem dobral figuru (za dva pěšce) a spokojeně jsem si broukal, že to se slečnou/paní Umancovou šlo skoro samo. Pak jsem si přepočítal pěšce a k příjemnému překvapení jsem zjistil, že mám pouze o jednoho pěšce méně. I to se podívejme, chválím se, ta figura je jen za jednoho pěšce,hm, hm, nad čím ta nebohá Umancová ještě přemýšlí! Jenže pak mne napadlo, přepočítat si lehké figury. Ať jsem je počítal zleva doprava, zprava doleva, shora doprostřed, z jihu na sever. Pokaždý jsem měl jen dvě (S+J), zatímco černá taky dvě (2S). Jak je to možné? Vždyť jsem na konci akce – a byla to povedená a překvapivá akce! – dobíral koně na e6. Toho tedy musím mít více! Ale nemám. Že by mi figurku odebral z desky nějaký nenechavý divák, nebo že by pod nějakým políčkem zela černá díra? Velké pátraní v partiáři: Retrográdní analýza jako řemen! Zjistil jsem, že nemohu v partii pokračovat, dokud tajemství ukradnuté figurky neodhalím. Po delší době se to povedlo – černý střelec mi na b5 nesebral pěšce, který tam v těchto pozicích zpravidla bývá, ale koně, který tam nemá co dělat. Teprve po Sd7xJb5 jsem začal dobývat černého Je6, místo toho, abych Sb5 prostě dobral. Takže, když jsem Je6 sebral, tak jsem počet figurek srovnal. Uspokojen tímto objevem jsem opustil pole retrográdní analýzy a mohl se věnovat partii. Přesněji: rozbitému korytu. Pěšec méně, kompenzaci za něj má soupeřka. A mírnou časovku bude mít jen ona, moje časovka bude pěkně ostrá, protože jsem promrhal spoustu minut retrográdní analýzou. Zatímco soupeřka si může vybrat ze tří plánů: Dá mi mat, nebo vysuší nějakou koncovku, nebo nastoupí pěšci na dámském křídle, já mám v rukávu jen jedinou slušnou kartu, slabou 8. řadu. Jakýmsi zázrakem na tento faktor došlo. Soupeřka přehlédla nejdříve jednoho pěšce, po chvilce druhého a pak nastavila celou figuru. Totální zvrat trval pouhé 4 tahy a nastal v pozici, kdy by mi fritz bez milosti nadělil –1.6, a nemohl bych říci ani slovo protestu. Po partii soupeřce její “jmenovec” – možná bratr, možná manžel – na rodinné poměry jsem se zapomněl zeptat, trochu vycinkal, protože partie rozhodla zápas. Soupeřka se ohradila: Měla jsem málo času, a víte jak ty tísně neumím… V kritický moment, když nastavila prvního pěšce, měla (26.tah) 18 minut, já minut 8.

Oba podivuhodné zážitky – jak jsem ztratil figuru navíc a nečekaný zvrat na závěr dávám v plen. Partii naleznete v sekci Partie – Pokud vás tento dlouhý odstavec nenalákal, tak vězte, že jsem opět obětoval dámu (ale slovo “obětoval” by mělo být napsáno velmi malým fontem…)

Ještě jeden subtilní zážitek z Chvojkovic. Když jsem vyhrál, nevěděl jsem, co se děje jinde. K vedlejšímu stolu a k zápisu přišel náhle rozhodčí pan Koreček a napsal do něj můj výsledek, a pak přesunul pero o dva řádky výše a začal psát výsledek partie Petra Šiktance. Dvě vteřiny naprostého napětí, když jsem rozpoznal, že v kolonce domácích je kroužena ta nejoblejší nula, slastně jsem vydýchl. Takový zážitek by si zasloužil sonet! 4%-2%.

Soupeř Ivana Krutiny 5 kysnu utahal a hraje se jezdcovka 4 na 3 vše na král. křídle, za Ivana obtížné až prohrané. Soupeř však hraje pomalu a když se zbytečně tahem f3-f4 oslabí a Ivanův kůň má konečně nějaký objekt k napadání, tak je dohodnuta remis. 5-3

Mladí chvojkovičáci nás docela školili, naštěstí nedoškolili, vyinkasovali jsme kliku, která nám chyběla v minulém kole. Tak to ale v soutěži družstev chodí.

Autor: PeS


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018