.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Dukla C – Dukla B 5-3

V divizním derby bylo úspěšnější céčko. Zaslouženě.

Zpočátku vyrovnaný zápas se zlomil v prospěch céčka v první časové tísni. Zoufalá snaha o zvrat přinesla v závěrečném doblicávání několik napínavých zážitků, avšak Céčko si vítězství pohlídalo.

Na lichých má Céčko bílé, na sudých má Béčko bílé

 

Dukla_C____

 

_____

5:3

Dukla_B____

 

1

Vinklárek

2176

1-0

Bauma

2211

2

Doležal

2294

%

Pták

2205

3

Němec

2109

%

Nečada

2143

4

Novotný

2105

1-0

Šiktanc

2141

5

Soukal

2086

%

Krutina

2098

6

Matyska

2059

%

Sýkora

2072

7

Pospěch

2019

0-1

Sakař

2053

8

Dolínek

2006

1-0

Kasalický

2040

Ráno před zápasem jsem měl šachový sen, posuďte sami, co mohl znamenat…

Zdálo se mi, že hraji za nějaké Dukla družstvo za velkého vedra v Plzni. Zápas se hrál uprostřed rozestavěné budovy. Vstal jsem od partie a šel se projít a poklábosit s kamarády, když jsem chtěl k partii znovu zasednou, zjistil jsem, že stavba budovy pokročila a mezi mnou a mojí šachovnicí je zeď. Safra, mám málo času, musím si pospíšit, řekl jsem si a vydal se tu novou zeď obejít, vyšel jsem do Plzně, kde jsem beznadějně zabloudil a pokud bych se neprobudil, tak v Plzni bloudím dodnes… Freuda jsem nečetl, ale mám dojem, že takový sen nevěstí nic dobrého…

Obava z nerozehranosti, hrůza z nového tempa (100 minut na 40 tahů) a úcta k soupeři moji (Petr Sýkora – 6.) partii rychle ukončila. Remis v 8. tahu. Rozehrály jsme jakousi silně modifikovanou (oboustranně) katalánskou, moji první oběť pěšce Jirka Matyska přijal (musel ji přijmout), druhou rozumně odmítl a zahrál tah-výdřevu, tím mně donutil zahrát obdobný tah-výdřevu a nabídnout remis. Za 8 tahů se toho stalo docela dost, ale i tak to byla suverénně nejbezobsažnější partie dne. Mohl jsem se ve zbytku večera věnovat koučinku, ale ani tam mi to moc nešlo. (%-%)

Zbývající partie (budu je hodnotit z pohledu Béčka) slibovali výrazně lítější boje. Bylo jasné, že zápas rozhodnou individuální, třeba i drobné chyby. Nejdříve se urodilo ještě několik remíz:

Nejdříve Pavel Pták (2.) s Martinem Doležalem rozehráli bojovnou a dynamickou pozici, pak ale skoro všechno na d4 vyměnili a rovná koncovka se hrát bez rizika na výhru nedala. (1-1)

Na 3. desce se hrál klasický Jugoslávec v Královské indické. Martin Nečada (černý) to postavil pevně, ale zodpovědně. Igor Němec to naopak postavil zodpovědně, ale pevně. Drobounké plus bílého bylo především v tom, že riskantní operace černého na králkřídle by byly opravdu velmi riskantní. Jakmile by ale bílý (Igor) začal pozici prolamovat, pak by se mohl dost divit, jaká skrytá dynamika dřímá v černých kamenech. Po otevření f-sloupce a nabídky několika výměn došlo k zákonité remis. (1%-1%)

Nejvíce práce s remízou měl Ivan Krutina (5.). Jeho soupeř Ruda Soukal postavil zavřenou španělku lišácky, nepotřebného bělopoláka (!) vyměnil a Ivanovi zůstaly vzadu nicnedělající koňstvo, zazděný černopolák a díry v pozici. Ivanova černá pozice vypadala celou dobu přizdechle, ale právě že jen přizdechle. Ruda nenašel možná odvahu, možná plán, možná ideu, jak Ivana dorazit. Ruda sice vynutil koncovku s pěšcem více a s volným duem g+h, ale ukázalo se, že ve vzniklé věžovce je černý samotinký pěšec na d5 stejně mocný jako ti dva volní spojení, dosud spící pěšci. Ruda nepokoušel štěstí v dlouhých variantách, které nějak na tempo vyjdou, jenže nikdo, krom fritze, neví jak, a pozici rychle zploštil. (2-2)

A máme tu časové tísně. Dlouhé časové tísně, protože kontrola je až ve 40. tahu. Jak do nich zbylých osm dukla-borců vstupuje.

Na první desce má Jirka Bauma těžkou tíseň (2 minuty na 19 tahů), avšak pozice se mu po zahájení vylepšila a mohl by třeba dát hezký mat. Ondra Vinklárek dvoutahové maty pochopitelně vidí, ale moc volně se necítí, proto forsíruje přechod do koncovky těžkých figur. Jirka má dámu, Ondra 2V. Zmízí několik pěšců, každému zůstávají dva. Jirka je má sice tržené (b+e), ale postouplé, Ondra je má sice spojené (g+h), ale zatím “doma”. Od pohledu remis, protože věčný šach je na spadnutí na obou stranách, ale co když bude potřeba pozici lámat? Jirka zvládl kisnu jakž takž (měl 4s na poslední 4 tahy!), ale hrát to na výhru nepůjde.

Zápas zlomila na Céčkovskou stranu partie na 4. desce. Petr Šiktanc přehrál Jardu Novotného svým obvyklým způsobem: Zavřená pozice se skrytou dynamikou. Jarda se plácal vzadu, zůstal mu zoufalý (za stonewallem) bělopolák. Petr mohl chvíli lavírovat, chvíli stupňovat tlaky, chvíli vyčkávat. On to dělal, ale pomalu a kysna mu sedla za krk už ve dvacátém tahu. Pak se Jarda spletl a Petr bude odebírat materiál. Sice to bude jen pěšec, ale ten se v koncovce těžkých figur dycynky hodí. Jarda však zachoval duchapřítomnost a místo pěšce nabídl kvalitu. A Petr se lekl, kromě časového bubáka se objevili bubáci další. Že se ten zoufalý černý bělopolák rozehraje, že dostane šach, že nebude vědět, co zahrát, že tohle, že tamto. Petr kvalitu nebere a tlačí (hraje se 6 těžkých figur) na jedinou zbylou slabinu černé pozice. To už říkal Nimcovič a před ním Achilles, že tlačbou na jednu slabinu se partie nevyhrávají. Petr se navíc rozhodl, že provede aktivní akci ještě ve své tísni (stačilo chvíli chodit sem a tam, popř. tam a sem), aktivní akce možné nebyl špatný nápad, ale provedení se nevydařilo. Petrovi se povedlo najít prohrávající postup skládající se ze dvou navazujících hrubek (jedna hrubka by nic neměnila, tak byla ta bílá pozice pevná), a Jarda to okamžitě uviděl a nekompromisně zasmečoval. (3-2).

Na 7. desce Radim Pospěch pohodlně v zahájení Miloše Sakaře přehrál, Miloš si vzal silně zapáchajícího pěšce na d4. Kdyby Radim nezaváhal a hned po Sg7xd4, tohoto důležitého domovníka tahem Jf3xd4 vyměnil, pak by jeho černopolák do konce partie kraloval, černý král by se (pravděpodobně jen krátce) svíjel v černopolných křečích. Jenže Radim zaváhal, nechal si Jf3 přivázat. A musel na d4 dobrat střelcem a nechat si ho vyměnit. Partie se poté zklidnila, avšak aktivní hra Radimovi zůstala a Milošova černá pozice dlouho trpěla ve stavu těsně-před-rozsypáním. Nakonec černá pozice vydržela přes oboustrannou kysnu do tupé koncovky S+2 proti J+2. Radim má střelce, Miloš koně a oba pěšce a+g. Remis, že totálnější by člověk pohledal!

Na 8. desce vyšel ze zahájení lépe Petr Kasalický, protože má dvojici střelců proti dvěma koňům. Na desce jsou ještě 4 věže. Stačilo by pozici šikovně otevřít, ke střelcům rozehrát aspoň jednu věž, černé koně k ničemu nepustit a výsledek (tj. bod do Béčkové mošničky se musí dostavit). Jenže ono to nějak nejde. Pan Dolínek se brání pevně a nápaditě, jakmile mu Petr umožní průlom v centru, ukáže se, že střelci jsou možná statičtější než koňové. V tísni Petr jednoho střelce vymění – zdá se nám, že se tak děje v neblahé relaci “lepší střelec za horšího koně”. Po kysně Petr určitě nestojí lépe a já jako kapitán si musím poradit s nabídkou remízy na této šachovnici. A také s nabídkou remízy všude. Což by vedlo k výhře céčka 4%-3%.

Krátká porada štábu Béčka. Všechny nabídky odmítáme a hraje se dál. Jenže všechny tři zbylé pozice vyhlížejí jako totální remis! To že nakonec neskončí remízou ani jedna je podivnost veliká.

Doblicávání přineslo několik příhod. Jirka Bauma nabídl “výměnu” své dámy za jednu věž, přičemž zbylá věž nepochytá oba postouplé pěšce naráz, takže by se hrála koncovka D proti V+P(g+h) – stále totální remis. Ondra Vinklárek to raději nebere, co kdyby! A rejdí věžemi, Jirka rejdí dámou. Nakonec rejdění končí prozaicky. Ondra postavil pozici tak, že už dámu věží může vzít, protože pochytá oba černé postouplíky (zapojí se i bílý král) (4-2 pro céčko)

Přibližně ve stejnou dobu dodýchal i Petr Kasalický. Kapitánův příkaz, aby možná vyrovnanou, možná horší pozici hrál dál, si vzal příliš k srdci, ztratil spoustu času, černý kůň poletoval po desce jako zběsilý a nakonec byl Petr rád za věžovku 1 proti 3. Nejsem si jist, ale myslím, že si Petr nevšiml přechodu do pěšcovky sice zpočátku bez dvou pěšců, ale podle mne remis. Hraje se dál věžovka, a Petr má minutu proti deseti minutám. Konec je zákonitý. Pan Dolínek předvedl svou sílu! (5-2)

Jediná radost pro Béčko přišla na úplný závěr. Miloš Sakař (7.) úplně Radima Pospěcha v té tupé koňostřelcovce zblbnul. Nejdříve odtlačil bílého krále na 2. řadu. Pak se protlačil králem ke g-pěšci. Pak ho napadl koněm. Pak g-pěšce sebral. Stále je to tupá remis. Jenže Radim zapomněl dát za (už volné černé géčko) střelce a dojít si pohodlnou procházkou králem pro posledního černého a-pěšce (černý král a kůň jsou na h-sloupci). Radim raději chytá géčko střelcem, jenže dostává koňské vidle. Figury se vymění a géčko se stává dámou. Velká pochvala pro Miloše! (5-3)

Několikrát v posledních sezónách Petr Šiktanc vyhrával ve svých partiích celý zápas. Bohužel tentokrát se tak stalo opačně. Není však proč plakat nad rozlitou whisky. Soutěž teprve začíná a třeba již za týden se nad našimi výkony, výsledky a především hrou rozzáří sluníčko úspěchu. Potenciál na to, sakra chlapi, máme! A ne že ne!

Zbývá mi ještě pogratulovat Céčku k zasloužené výhře a popřát jim, aby se jim v soutěži dařilo i nadále!

Autor: PeS


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2024