.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Dukla B – Mahrla B 4%-3%

Vyhráli jsme zápas, v němž jsme byli vyhraní 10 sekund (naštěstí to byly ty poslední sekundy v zápase)

Na lichých bílé

 

Dukla B

 

_________

Mahrla B

 

1

Bauma

2279

0-1

Tůma

2277

2

Pták

2161

%

Pochinkov

2186

3

Nečada

2146

%

Žamboch

2067

4

Krutina

2082

1*-0*

Vrkoč

2119

5

Kasalický

2025

%

Čejková

2091

6

Sakař

2093

%

Paulovič

2008

7

Sýkora

2045

%

Rývová

1994

8

Světlý

2028

1-0

Lavrinčík

1965

  

2107

4,5-3,5

 

2088

 

Proti Mahrle se nám přihodil zápas, na který málokdo z přítomných zapomene. Klasické drama se vším všudy včetně grandiózní pointy. Ti, kteří neviděli, a především ti, kteří v průběhu večera odešli, mohou jen litovat.

A přitom to dlouhou dobu vypadalo nudně a pro nás zle. Poslední Mahrla se dostavila v asi nejsilnější sestavě, včetně dvou bijců na prvních deskách, zvláště z mladého sympatického Rusa šel výsledkový strach (4% z 5 – většinou na 1. desce). Sestavu však Mahrla prokoučovala, protože postavila hráče, který nakonec nepřišel, a tak jsme snadno po hodině hry přišli k vedení 1-0. Ivan Krutina byl po této kontumační výhře roztrpčen, protože měl podle svých slov výbornou formu a určitě by v partii zvítězil vyšším rozdílem než 1-0, ale nakonec jsme se museli spokojit s tímto hubeným vedením.

Zápas se nám naprosto nevyvedl na bílých deskách. Snad to bylo způsobeno tím, že tři bílí duklaborci (Nečada, Kasalický, Sýkora) zasedli za bílá vojska po dlouhé pauze. Na černých deskách to taky nevypadá nejlíp, a tak je třeba zapnout všechny páky, houžve, přídavné motory a bojovat.

Výsledkový servis se začal naplňovat před 1. časovou kontrolou, nejdříve remizoval Martin Nečada 3., který ze slovanské nevytěžil nic, zplošťování pozice probíhalo s exponencionálním zrychlením, navíc soupeř hrál neuvěřitelně rychle. Na prahu naprosto tupé koncovky už Martin sám nabídl remis. 1% -%.

Vzápětí prohrává Jirka Bauma, kterému se bílá pozice začala rozpadat, Jirka to urychlil jednotahovým nastavením figury. Tato partie byla po cca 14. tahu zralá na retrográdní analýzu, protože chlapci vybudovali společnými silami matematický rébus: Zkuste si představit – chvilku po zahájení! – černého pěšce Pb3, bílý řetězec pěšců a4-b2-c2-d3-e4-f5 a k tomu bílého bělopoláka Sb1. 1%-1%

Ve zbývajících partiích nikde nestojíme lépe, a to je před prvními tísněmi neradostné konstatování. Přesto by se mohla obloha jasnit, protože… Pavel Pták 2. přežil úvodní tlaky, i když pozice se za soupeře bude hrát příjemně. Petr Kasalický 5. Přežil smrt, protože na jeho krále soupeřka naskočila celou armádou a Petr vykrýval maty obtížně, těžce se při tom zadejchávaje. Na 6. šachovnici – úleva, Miloš Sakař uvázl ve francouzské s králem v centru a jeho figury mají buď omezený nebo žádný akční rádius. Miloš nabídl rafinovaně remis, soupeř si nechal skoro dojít čas, a remízu přijal s průhlednou výmluvou, že musel, protože už neměl skoro žádný čas. 2-2

Na 7. šachovnici – Petr Sýkora – jsem rozehrál oblíbený gambit v Anglické, abych po skončení zápletky zůstal po výměně dam bez pěšce u rozbitého koryta… Asi znáte ten pocit: Jak je to možný? Vždyť to je stará dobrá, vyzkoušená, prověřená, skoro vždy vítězná varianta! Rychloanalýza po partii ukáže, že je třeba i v obehraných variantách dávat pozor a nepřehazovat tahy… Soupeřka (naštěstí!) odmítla oběť druhého pěšce, dokončila vývin a nechala mne pěšce namíň dobrat. Pak zahrála podivné Jb4 a nabídla remis. HoHó! Jaká remis, pozice má sice značný náběh k tupé koncovce, ale já teď mám navrch. Tak co zahrajeme? Aha, visí mi na d5 věž… Kam s ní půjdu? d2 je hezký pole, tam bude stát dobře… Ostatně, jinam nemůžu. Takže d2… Počkat, co když mi ji napadne Sc3? Kam jí z toho d2 půjdu, proboha, kam půjdu!!!??? Remis! Remis! (2%-2%)

A tak nám po časové kontrole zbyly tři partie.

2: Pavel Pták – malinko horší “koncovka” 2V+J+5P, ale z mladého bojovného Rusa jde strach! Remis a budeme rádi!

5: Petr Kasalický – už mat nedostane! Ufff! Ještě však musí dokončit vývin , pokrýt slabého pěšce na f5 a pak by možné koncovky neměly být výrazně horší… Remis a budeme rádi!

8. Jirka Světlý – D+V+nestejní střelci. Objektivně je pozice asi rovná, ale soupeř si nechá projít černého pěšce na f3 (jeho bílý Pd6 není naštěstí snad doufejme nebezpečný) už to vypadá, že by Jiřík mohl bílému králi po černých polích hezky nakňafrovat, ale bohužel přehlédne obrat s výměnou dam – otázka je, zda tam vůbec nějaká kňafrovačka byla… Vzniká velmi tupá pozice, kterou by mohl hrát na výhru jen šílenec, génius nebo geniální šílenec. Přesto nařizuji Jirkovi (pěkná ukázka kapitánského alibismu), že by se ještě měl o něco pokusit…

Je půl desáté a šachů už bylo dost, proto nabízíme soupeřům 4-4, ti se chvíli radí a protože v jejich zoufalém boji o záchranu je bodík málo, tak se hraje dál.

Poskočme v čase: Pozice u Pavla Ptáka: vyměněn jeden pár věží a ubývají pěšci. Převahu 3 na 2 na KrálKřídle transformuje mladý Rus do volného háčka. Věžovka je sice remis, ale na desce jsou ještě dva koně, což činí pozici kombinatoricky naditou. Petr Kasalický má dámskou koncovku, kdy obě strany dají věčný šach. takže remis (3-3)

A Jirka Světlý kapitánský příkaz pochopil jako rozkaz a obětoval kvalitu za pěšce. Soupeř je sice vykolejen, ale mi taky. Bohužel záhy davy diváků zjišťují, že zřejmý plán: černý král si dojde pro bílé pěšce h+g vázne na matových hrozbách na h-sloupci. Chvíli se lavíruje, bílý je ustrašen, domnívám se, že kdyby za sebou spálit trochu mostů a vyběhl věží po černých pěšcích, tak by v pěšcodostizích měl navrch. Čas se krátí, Jirka má 5 minut, soupeř 9.

Přichází dobrá zpráva ze 2. desky. Pavel Pták doredukoval materiál tak, že i ten nejbojovnější mladý Rus musí pochopit, že to už vyhrát nepůjde (3%-3%)

Zbývá koncovka bez kvality. Zdá se, že Jirkovi aktivní plány jsou u konce, bude se špatným časem čekat, zda se o něco aktivního nepokusí soupeř. A pak by mohlo být zle. Zatímco Mahrla se spokojeně šklíbí, tak mi sedíme a stojíme jako oukropečkové. Jirkovi zbývají tři minuty a jde do od pohledu prohrané varianty – bere králem pěšce na h3, aby se po Kf3 už do konce partie nehnul, alespoň tak to vidíme my, malověrní.

Závěr partie se mi povedlo zrekonstruovat a uchovat tak tento skvost budoucím pokolením. Finále naleznete v sekci partie!

Jiřík hraje tah h6-h5 ???!!!$#@ a soupeř a diváci na to nevěřícně čučí. Závěrečných devět tahů proběhne v Jirkově značné a soupeřově mírné gilotině. V těch devíti tazích se bílý dopustí dvou blundrů – oba jsou ale snadno psychologicky vysvětlitelné. První: Proč vracet kvalitu, když je střelec vázaný, to přece může počkat! Druhý: Proč nevzít drzého pěšce se šachem. Na konci zápletky si oba staví dámu – Jiřík má stále kvalitu méně a 30 sekund proti dvěma minutám. Naštěstí má tah a šach. Bílý král má jediné pole. Další šach. Střelcem. Chvíle naprostého ticha. Dlouhá chvíle naprostého ticha. Král z pole e3 se nehýbá. Nemá kam. Je to mat! (4%-3%)

Já vím, milý čtenáři, je to banalita všech banalit, ale bylo to krásné! Bylo to, jako když skončí nějaké famózní umělecké dílo, dirigentova taktovka podklesne, a v nabitém sále je pět vteřin naprosté ticho a pak zabouří ovace.

To by, myslím, pro dnešek stačilo, teď, milý čtenáři, zamáčkni slzičku a běž dělat něco užitečného!

Autor: PeS


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018