.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Dukla B - Bohemians C 3%-4%

Nečekané drama s groteskní piontou!

Celý, i ten sebedelší a událostmi napěchovaný život, se člověk musí učit a vstřebávat nové poznatky. Našemu Béčku takové nové poznání vzkypělo “on the peak” zápasu na Bohemce, kdy jsme pochopili tuto důležitou životní pravdu: “Když jsi hluchý, tak nekývej!”

Než se dostaneme k objasnění tohoto jen zdánlivě podivného sloganu, je třeba se prokousat statistikou zápasu a jeho prvními čtyřmi hodinami.

Na lichých černé

 

Dukla_B

 

3%:4%

Bohemians_C

 

1

Bauma

2279

0-1

Zvára

2392

2

Šiktanc

2149

0-1

Voříšek

2261

3

Pták

2161

%

Erneker

2241

4

Nečada

2146

%

Pokorný

2196

5

Krutina

2082

1-0

Korsa

2132

6

Sakař

2093

%

Matějka

2123

7

Sýkora

2045

%

Daniel

2080

8

Štach

2053

%

Vevera

2114

  

______

 

V přátelské atmosféře ve známé a útulné HrMBohem jsme nastoupili oslabeni o Petra Kasalického, který má ve středu odpoledne službu, či co. Nahradil ho standardní náhr. Honza Štach.

V první hodině se nestalo nic zásadního, snad jen to, že hráče obou týmů prý mírně rušilo zvučné pochrupávání. Tuto epizodku nemohu potvrdit, protože v inkriminované době jsem nad svou partií usnul.

A pak náhle zápas rozžal blesk z čistého nebe na 5. šachovnici. Jindra Korsa na konci zahájení jednotahově nastavil figuru a Ivan Krutina ji odebral, stačil k tomu jeden šach (Dd8-d4+, “vyhrávající kombinace” by pokračovala Dd4xb4, - čerstvě vyvinutý bílý střelec, ale z pochopitelných důvodů k tomuto tahu už nedošlo). 1-0.

Snadné naše vedení domácí poněkud znervóznilo, a nás potěšilo, protože zápas by už nemusel skončit obvyklým debaklem. Vyrovnání nezabralo Bohemce, jmenovitě Petrovi Zvárovi moc času. Kolem partie Zvára – Bauma jsem prošel třikrát a pokaždé jsem ji naprosto nepochopil. Nejdříve se mi zdálo, že v cca 8. tahu bílý zvítězí, protože jeho baterie Dd5+Sc4 dá na f7 mat. Za pár minut jsem uviděl bílou dámu na e2, a náskok Jirky Baumy ve vývinu. O chvilku později hrozil Jiřík tahem Jb4-c2+ buď sebrat na a1 věž, nebo po De2xc2 vyvést nepěkné věci po uvolněném e-sloupci. Zahlédl jsem jen to, že Petr Zvára “hrozbě” “zabránil” “výpadem” a2-a3??!!, načež se nestalo Jc2+, ale něco jiného, partie okamžitě vplula do koncovky, kde měl Jirka Bauma figuru míň. Už jsem si zvykl, že Jiříkovým partiím není moc rozumět, ale toto byl skutečně extrém. Doufám, že budu mít šanci se dozvědět o této partii pravdu. Nicméně: 1-1.

Před prvními tísněmi je možné udělat velmi hrubý odhad: Stojíme odshora dolů takto: Nadějně, minimálně rovně, rovně, spíš hůř, rovně a malililinkato líp. Debakl to nebude, když započítáme soupeřovic elo převahu a tedy fakt, že si asi v zápletkách povedou lépe, tak by 4-4 mohlo být dosažitelné

Před tísněmi končí partie Pavla Ptáka, který zkušeně eliminoval aktivitu svého mladého a bojovného soupeře. 1%-1%.

První tísně prošli bez velkých příhod, snad jen Petr Šiktanc nevyužil tísně soupeře, neboť ho časově dohnal, aniž by se pozici výrazněji přiklonila na jeho stranu. Po tísních remizuje Martin Nečada, který byl hned ze zahájení odvlečen do rovné koncovky – soupeř se připravil doma a Martin zjistil, že další jeho oblíbená varianta dámského gambitu se celosvětově nehraje, protože výzkumy posledních let našly za černé pohodlnou remis tzv. s prstem v nose. 2-2

A ještě jedna remízová takřaidylka: Honza Štach měl ze zahájení typovou pozici s pěšcovým klínem v centru c3-d4 (soupeř má pěšce a+b+e+f+g+h, Honza: a+c+d+f+g+h) a s dvojkou střelců. Obrana však byla ten den na výši a černý Honzu k ničemu nepustil, po časové kontrole jsem zahlédl koncovku D+nestejní střelci, jejíž remízovost byla totální. 2%-2%.

Zbývající tři partie si zaslouží bližší popis: 2. Petr Šiktanc hraje bílými holandskou a jeho pěšec se zavrtal do bílé pozice na poli e6. Černý ho sice drží štítem Pe7, ale slabé pole f7 by mohlo černému přinést dost starostí. Dlouho se hraje s mnoha figurkami, a pak se náhle zjevuje koncovka B:V+S; Č:V+J. S kuriózním obrázkem: Zatímco bílé figury jsou jakž takž rozumně rozehrány, tak černé ještě netáhly a odpočívají na a8 a b8. Bohužel pro nás je pozice dost zavřená a černé figurky mají dost času přivalit se v boj. A bílý pěšec na e6, ještě před chvílí chlouba, není on vlastně, božínku, spíše slabý? Odpověď dá další hra…

Na 6. desce hraje Miloš Sakař s Petrem Matějkou nepohodlnou pozici V+P proti S+J se spoustou dalších figurek. Konkrétně to vypadá takto: B: 2V+J+S+7P Č:V+2S+2J+6P. Milošovo nepohodlí spočívá v tom, že na desce je příliš mnoho bílých věží a příliš mnoho černých koňů – vidle číhají za každým rohem.

Na 7. desce jsem (Petr Sýkora) s Martinem Danielem rozehrál jakýsi modifikovaný nepřijatý volžský gambit. Prošvihl jsem možnost získat dvojici střelců a partie se ve střední hře přiblížila dost blízko remíze. Nabídl jsem remis v okamžiku, kdy jsem zaktivnil dámské křídlo a pohrozil mj. tím, že ho zcela odpěšcuji a remis bude zřejmá. Soupeř se poradil a pokračoval v boji velmi závazným tahem f4-f5 !?. Sice mi dal pole e5 pro jezdce, ale i tak jeho hrozby u mého krále nejsou nezanedbatelné. Převahu na dámském křídle si mohu naložit, musím zahrát f7-f6 (moje skřípění zubů při tomto tahu bylo slyšet velmi daleko) a pustit bílého jezdce na e6. Oboustranná tíseň před 30. tahem k chybám nevedla (málem jsem si nechal odchytit babu), a tak se bílý snaží na mne nahrnout figury tak, aby se moje dáma nestačila rozehrát. Partie nakonec skončila prozaicky a bez emocí, bílý zopakoval sám tahy - kůň na e6 je sice potvorastrašlivá a s věží vespolek by mne snadno zmatili, ale já bych mezitím ostro a věčně zašachoval. Zasloužená remis, bílý sice mohl věčnému šachu předběžně bránit, ale tah h2-h3 (aby král mohl na h2) se mu asi oprávněně zdál jako oslabující – mohlo by se pak ukázat, že můj Je5 je ještě větší smrtící zbraň než Je6. 3-3.

Během krátké analýzy ve vedlejší místnosti se ke mně donesly dvě zprávy – že se to Milošovi zlepšilo a Petrovy zhoršilo. Šance na 4-4 tedy je stále živá, a protože víme o Šikiho závěrech a Milošově rychlé ruce, tak sníme i o výhře.

Jaká mlýnice proběhla u Miloše Sakaře, že se skoro všechno vyměnilo, nevím. Já zachytil už jen koncovku, od pohledu rovnou J proti S, tři pěšci na každé straně. Miloš má ještě o něco horší čas (3 minuty proti 5), ale jeho takřka 20-minutový deficit ze střední hry už je smazán. Zato Petr Šiktanc, jako kdyby u své partie vůbec nebyl. Soupeřovi “ještě-nedávno-a8-b8” figurky panují nad šachovnicí a volný d-pěšec se jaksi utrhl a asi ho půjde zastavit jen a za cenu figury. Tady je čas vyrovnaný, ale asi rozhodovat nebude.

Miloš Sakař je jak známo na péro, zatímco my ostatní se sotva držíme na nohou, on zaujal pozici lovce, tváří se jako Rambo ve vrcholné formě a právě nahmatává dámu, protože Petr Matějka musí dát h-pěšce, a Milošovo háčko by mohlo jít! Petr Matějka, zelený jako nedomrlý špenát, se choulí na své židli. Oba hráči mají 2 minuty a Petr Matějka do toho kouká. Nakloním se k Milošovi a říkám tiše, avšak zřetelně: “Musíš vyhrát!” Miloš na mne koukne, uvážlivě pokýve hlavou, jeho ocelový zrak je jasný a odhodlaný. A jeho ruka sevře dámu připravenou k nedalekému babostavu. Jdu se podívat na Šikiho. Tam je zle, černý pěšec je už na d2 a černý kůň je opentlen množstvím vidlí, není z nich úniku. Tady bezpochyby prohrajeme, naštěstí je tu dravec Miloš a zlomená Matějka.

Najednou se od SakařMatějkovského stolu vzedme čilý ruch, partie je skončena. Že by to šlo tak rychle? Podivuji se, avšak ouha! Partie skončila remízou! Naprosto nepochopitelné! V pozici s čistým pěšcem v koncovce se stejným časem 2/2, v okamžiku, kdy je soupeř na dně, a po jasném pokynu kapitána, že je třeba hrát na výhru, tato rozhodující partie končí remízou. (3%-3%)

Copak mne Miloš neslyšel? Ano, opravdu mne neslyšel, myslel si, že opakuji svůj dvě hodiny starý pokyn, že v jeho partii stačí remis. Fakt, že zápas a především jeho partie má nějaký dynamický vývoj, Miloše nezajímal. Takže odkýval pokyn, který jsem neřekl. Analýza “remízové” pozice trvala asi 3 tahy, po kterých musel Petr Matějka střelce za pěšce odevzdat, pravda asi jeho tahy v této analýze nebyly dobré, ale jsem přesvědčen, že v partii, pokud by se hrála, by lepší nezahrál.

Když na konci rychloanalýzy Miloš zjistil, že má figuru víc, tak řekl přibližně toto (přesnou citací neposloužím, protože jsem právě bojoval s akutním kyslíkovým dluhem a svět se mi vlnil): “Já jsem to asi mohl hrát dát, vono to bylo vyhraný!”

Poučení? Musím si na příští zápas nachystat kartičky s nápisy “Musíš vyhrát”, “Stačí remis”, "Zdechni" atp. Před zápasem se s Milošem tak na tři hodiny sejdeme a nacvičíme ukazování kartiček. Akustický kanál zjevně nefunguje na 100%.

Jen pro úplnost: Petr Šiktanc skutečně prohrál, a tak se zápas dovršil do naší těsné prohry. 3%-4%.

Je to pochopitelně mnohem lepší než nálože z posledních let, ale kdy zase budeme s Bohemkou tak blízko bodům?

P.S. Ještě bych ocitoval Martina Nečadu, který jel s Milošem po zápase domů (já se raději rychle odpojil s výmluvou, že se mi nechce šlapat do kopce):

S Milošem to byla cestou domů sranda. Na dotaz, proč přikyvoval na větu, že musí vyhrát, řekl. "Já když neslyším, tak vždycky kejvu, že jo. Vono to líp vypadá než vrtět, že ne, a navíc to v 90 % vyjde." Dost ho to mrzelo, protože si myslí, že by to asi vyhrál. Hlavně by to prej 100 % zkoušel, protože je mu to jedno, i kdyby prohrál, ale jde mu o tým. Nejvíc byl šokován, když po uposlechnutí výzvy (stačí remíza) vítězoslavně vstal od stolu a očekával pochvaly a gratulace, a místo toho byl sflákán. Prý si s Ivanem tu pozici nastaví a zkusí ho za 2 minuty porazit.

Autor: PeS


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2024