.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

DA B - LiSA A 5-3

Konečně výhra! Už bylo na čase! AKTUALIZACE: Partie Jirky Baumy v sekci PARTIE!

Tuhá bitva v příjemné HrM LISy nakonec skončila pro nás šťastně (a zaslouženě, je třeba dodat, nač se skrývat za falešnou skromnost, že!) Věřme, že výhra nás povzbudí do dalších nelehkých bojů.

 

DA B

 

výsledek

LISA A

 

1

Bauma

2278

1-0

Profant

2220

2

Šiktanc

2162

1-0

Dvořák

2176

3

Pták

2138

1-0

Smutný

2170

4

Nečada

2142

1-0

Sedláček

2100

5

Krutina

2119

0-1

Heyda

2157

6

Sýkora

2070

0-1

Bébr

2113

7

Sakař

2090

%

Eckstein

1977

8

Štach

2077

%

Mezovský

1941

  

2132

 5-3

 

2107

Na lichých černé

Za suchými čísly, a nudnými jmény zkusme najít poezii hrdinského boje, hořkost drobných osobních tragédií, nečekaný humor, pot, slzy, krev a žluč.

Po minulém naprostém, protože hůř-to-už-nejde-debaklu, jsem přijal (jako kapitán) několik opatření. Jmenuji alespoň ty nejdůležitější:

  1. Včasný sraz (s tzv. Botvinnikovou rezervou)
  2. Povolání nového náhradníka (něco málo čerstvé krve určitě neuškodí)
  3. Zburcování příznivců a sestavení (dvoučlenného) fanouškovského kotle (Petrové Nečada a Kasalický)
  4. Složení týmového slibu, že teď už budeme hrát líp (splnili až na výjimky skoro všichni)

V hrací místnosti (mimochodem, kousek od tramvaje, takže žádná pustina, jak jsme si mysleli, naopak! Velmi příjemná HrM včetně usměvavého vrátného, čistých nových WC, kuchyňky a čajem a kávou, dobrého osvětlení ap.) jsme byli včas a v rámci možnosti i natěšeni na hru. Soupeř nastoupil v očekávané sestavě, mírnou elopřevahu máme na zadních deskách, tudy je třeba zápas vést! Tak zněla předzápasová taktika, která pochopitelně nevyšla, protože všechno bylo jinak.

Po zahájení: Nikdo nestojí výrazně hůře, kromě nevyjasněných pozic (Bauma-1, Šiktanc-2) máme mírnou převahu (Nečada-4, Sýkora-6, Štach-8), MartinNeč a já však směřujeme do neklidných vod, HonzaŠtach hraje zavřenou skorokoncovku s mnoha pěšci, prostorovou převahou, dvojicí střelců a (bohužel) izolovaným dvojpěchem c2-c3. Na dvou černých deskách (Pavel Pták-3 a Ivan Krutina-5) stojí naši borci spíše vzadu, Ivan bojuje ve Střelcově hře proti bílému středu, soupeř však dělá 0-0-0 a partie bude útočná – Ivan otevřel á-sloupec, Pavel Pták hraje pevně, avšak zatím jen na zadních řadách. Zbývá Miloš Sakař, který hraje (Grünfelda) opět velmi rychle a už má koncovku 6 těžkých figur, s vyhlídkou na pohodlnou věžovku (pokud nastane).

Před prvními tísněmi: Jirka Bauma: Bez pěšce, opačné rošády, velmi komplikovaná, v centru zavřená pozice, Jirkovi figurky vyhlížejí aktivněji, až pokousaně! Nejasno. Petr Šiktanc: Bez pěšce, krátké rošády, velmi komplikovaná, v centru otevřená pozice, soupeř má černopoláka a všechny pěšce královského křídla na černých polích, tady by se mohlo na bílých polích “něco” odehrát… Nejasno, ale Petrovi se pozice asi tahá příjemně (nemá kysnu…). Soupeř Pavla Ptáka asi něco přehlédl, protože černé figurky naskakují do středu a pozice se otevírá. Asi stojíme líp. Martin Nečada drží v (zatím) statické pozici zřetelné plus (prostor, lepší figurky, soupeř má slabé dámkřídlo a blbý čas.) Stojíme líp. Ivan Krutina to někde pokazil, po výměně dam se už na mat hrát nebude, naopak bílé věže lezou po sedmé řadě. Asi prohrané. Petr Sýkora – po povedeném zahájení nezvládám “klíčový” moment, který stojí za popsání: S přehozením tahů jsem rozehráli schéma z králindické (s g3), kdy se otevřel d-sloupec, já zahrál c4-c5 a postavil na d6 koně. Soupeř prosadil e5-f5 a pak zahrál e5-e4 a napadl mi jezdce na f3. Kůň může skočit na dvě rozumná pole: d4 a e5. Pokud na d4, tak se vymění s jezdcem, který stojí na e6, přičemž moje chlouba Jd6 bude stále chloubou. Navíc na d4 doberu věží, a tak snadno věže na d-sloupci zdvojím. Pokud bych skočil koněm na e5, tak mi ho soupeř napadne (Se7-f6) a já poodskočím na c4, a tak chytře zdvojím koně (Jc4-d6). Bohužel ve hře zůstane více figur, více možností a více potencionálních kiksů… Oba skoky koněm jsou dobré tahy, myslím, že pozici po jednom skoku by fryc hodnotil 0.65, po druhém skoku 0.61 (nebo tak nějak). Jenže já do pozice čučím 23 minut a počítám nespočítatelné a odhaduji něco, co je jasné (že v obou případech budu stát dobře), pak beru koně do ruky a stále přemýšlím, kam s ním půjdu, no vždyť je to jedno, šup s ním na e5! Následuje jasné Se7-f6 a moje Je5-c4, vzápětí černý kůň skáče Je6-d4, napadá dámu na c2 a já do pozice opět čučím a místo toho, abych HNED uhnul dámou na jediné rozumné pole, tak se mi mele v hlavě jedna myšlenka (na větší počet myšlenek nemám potenciál): Proč jsem nedal Jf3-d4? ta vlezlá černá hajtra už mohla být vyměněná! (BTW: Vlezlá černá hajtra na d4 je mnohem méně vlezlá než vlezlá bílá hajtra na d6…) Meditace o vlezlosti trvá 7 minut, pak se podívám na hodiny a vzkypí panika… Stále stojím lépe, ale tento empirický fakt nemá na průběh partie pražádný vliv, protože mi vypukne kysna a ve 28. tahu (zbývá mi necelá minuta) přehlédnu trojtahovou, avšak očividnou ztrátu figury. Pro zkušeného soupeře už není problém rozmotat klubko vlastních figur a najít nějakou vyhranou koncovku.

Mezitím remizoval Miloš Sakař, který v bleskovém tempu sehrál i závěrečnou fázi věžovky s pěšcem více (a+b, proti g), aniž by si připustil její složitost. Soupeř se nějak zachránil a Miloš si po partii velmi vehementně lál. Vzápětí prohrává nerovný boj koně proti věži Ivan Krutina a Honza Štach dává pozici za remis, hrát ji na výhru by bylo spojeno s neúměrným rizikem. Po tísních prohráváme 1-3, a hrají se první čtyři desky.

Nejlépe vypadá pozice Pavla Ptáka, který soupeře postupně rozlomil, obral o pěšce, pak ho obere o figuru a na závěr setne králi hlavu. Výborný výkon, který divákům i spoluhráčům zvedl náladu. (2-3)

Pozice Martina Nečady je už 30 tahů skoro stejná, soupeř je pasivní a čeká, Martin možná zkušeně, možná zdlouhavě lavíruje, naštěstí soupeř má horší čas, a tak není kam spěchat.

Pozice Petr Šiktance je stále bez pěšce, ale s mohutnou, více než dostatečnou kompenzací, navíc soupeř přehlíží kvalitu, i když kdo ví, možná nešla zachránit a Petr má už i materiální převahu. Partii nakonec rozhoduje svérázné “deja vú”: které stojí za popis: černý má Kf7, dámu na c6 a pěšce e5-f6. Petr Šiktanc využívá neblahé konjunkce dámy a krále a pěšce na e5 bere věží, která je nedotknutelná (pěšcem z f6) protože by přišlo Jxe5 s celoplátnovými vidlemi. Tak Petr sebral důležitého pěšce… V dalším tahu jde věží pryč (tuším, že na b5), protože tato je napadena tahem Se7-d6 (černopolný střelec, který celou partii trpěl za svými pěšci se konečně trochu rozehraje…). Střelec však chce od pozice více, a tak po Ve5-b5 přichází jeho aktivace: Sd6-e5, Petr však kontruje oním zmíněným deja vú: Vb5xe5, protože vidlózní motiv stále trvá. Černý situaci okomentoval suše: “To už tady, myslím, jednou bylo!”. Výborný Petrův výkon, který diváky i spoluhráče velmi potěšil (3-3)

Pak vítězí Jirka Bauma. V zapeklité pozici bez pěšce (nehraje to žádnou roli) s opačnými rošádami (Jirka dlouhou) a s otevřeným a-sloupcem a h-sloupcem je Jiřík na háčku rychlejší než soupeř na áčku. Po oběti kvality Jirka nalezl zbylou věží na 2 řadu a především koněm velmi blízko ke králi. Bílý sice odrazil matové hrozby, ale musel vrátit kvalitu – kůň byl opravdu strašlivá mrcha! A tak se hraje věžovka s mimořádně zauzlovanými pěšci, nakonec to dopadne tak, že Jirka běží do dámy volnou trojicí d+e+f, bílý běží do dámy d+f (to není tisková chyba, ti zmínění pěšci se skutečně v partii nějak šikovně míjeli, aniž by se brali). Jiříkovi varianta klapla na tempo, takže by si dámu stavěl o půltah dříve a se šachem. Výborný výkon, který diváky i spoluhráče takřka přivedl k euforii (4-3)

V zápětí dožužlal soupeře i Martin Nečada, soupeř nevydržel náročnou obranu a nastavil důležitého pěšce, následná zápletka vynesla Martinovi figuru a náskok v čase. Soupeř se vzdal v okamžiku, kdy mu bez figury zbývalo 20 sekund. Výborný výkon, po kterém diváci a spoluhráči radostně slízli třešničku ze špičky dortu. (5-3)

A tak se nám díky hrdinství našich čelných borců povedl nevídaný obrat z 1-3 na 5-3. Nyní můžeme s nadějí vyhlížet do dalších bojů, a doufat, že odražení ode dna bylo dostatečné, aby nás vyneslo až na hladinu!

Autor: PeS


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018