.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Tak se hraje o záchranu! DA D – Bohnice A 6,5-1,5

Naprostá a zdrcující výhra v existenčním boji.

V utkání se DA D dvakrát snažila usmlouvat remízu 4-4, která by nám stačila určitě k záchraně. U Bohnic byla situace složitější, protože by se po této remíze zachránili jen tehdy, pokud by alespoň jeden z dalších dvou “konkurentů” prohrál – v souběžně hrajících zápasech. Předběhněme: Bohnice bojovaly až do superhořkého konce, a proto sestupují. Výsledek 4-4 by jim k záchraně stačil.

Na lichých má DA D bílé.

1

Ptáčník

2093

Matras

2223

%

3

Novotný

2010

Vavřinec

2052

1-0

2

Pospěch

2022

Hořínek

2092

1-0

4

Mašek

1997

Petras

1995

1-0

5

Červenka

1994

Vlček

1926

1-0

6

Dolínek

2009

Ursta

1954

%

7

Naď

1940

Omelka

1986

%

8

Štach

1991

Šasinka

1929

1-0

Referát ze zápasu měl původně napsat Radim Pospěch. Avšak při sepisování došlo k nekontrolovatelnému selhání hardwaru, softwaru i lifewaru, a tak musím zaskočit já. Zápasu jsem se zúčastnil jako mírně zanícený divák a byl jsem svědkem naprostého bohnického rozkladu, několika pěkných partií a dvou, jak to říci kulantně, kuriozit.

Zápas po hodině a půl vyhlížel plusminus vyrovnaně, i když Honza Štach (8) měl vítězství docela blízko. Ostatní partie na mne působily při krátkém pohledu odshora takto: vyrovnaně, spíše nepohodlně, spíše pohodlně, dosti pohodlně, pohodlně, rovná koncovka, lepší koncovka, a co tady na osmé? A podívejme, figurky v základním postavení a vedeme 1-0.

Další body se začaly sypat velmi rychle. V jednom okamžiku to vypadalo, že hrajeme hokej s Paraguayí. Jarda Novotný (2) vítězí prostou pěšcovou vidličkou na dvě figury. Honza Červenka (5) odebral v zápletce střední hry kvalitu a koncovka V proti S s pěšcem víc se hrála mnohem déle, než bylo nutno. 3-0.

Po časové kontrole přidal bod Honza Mašek (4), který soupeře dokonale rozebral, poziční výhodu materializoval do zisku 3 pěšců, k tomu ještě útok. Partie dovršila pěkná, i když triviální oběť věže. 4-0

Pak se “paraguayští hokejisté” trochu zmátožili a na vítěznou půlku se chvíli čekalo, zaknihoval ji pan Dolínek (6), který už drahný čas posunoval (asi) neohrozitelnou čtyřvěžovku. Zanedlouho Radim Pospěch (3) lehkou rukou zvládl hezkou výměnnou zápletku na jejímž konci mu zůstala figura navíc. 5,5-0,5.

Až do tohoto okamžiku byl zápas, proč si to nepřiznat, nudný… Ve zbývajících dvou partiích se odehrála dramata, jaká se vidí jen málokdy. I když to, nahlíženo nezúčastněnou sýkorou, jedno vyhlíželo spíše jako groteska. Obě níže popsané události kulminovali v rozmezí cca 3 sekund, já je popíšu odděleně, ale zkuste si představit tu zvláštně koordinovanou erupci vášní.

Nejdříve partie na (1) Petr Ptáčník proti velmi silnému soupeři postavil (asi) lepší koncovku V+S proti V+J. Mládenci pilně lavírovali, pak jsem to chvilku neviděl a Petr ztratil/obětoval/něco mezi tím, kdo to ví? pěšce a po výměně věží se zdálo, že se mu to hroutí, naštěstí Petrův aktivní král plaší chmury a je jasné, že pozice je spíše nejasná, než jiná. Pak Petr odevzdá střelce za 2P (f+g) a získává volné háčko, podporuje ho králem a černý jezdec s králem by se k němu nemusely propracovat. Matras přemýšlí jako divý, protože šachů jezdcem je několik, černý král chvíli je ve čtverci, chvíli ne, nebo by se černý mohl na sprintujícího pěšce vykašlat a sám něčím běžet do dámy… Petr Ptáčník získává citelný náskok v čase (4 min proti 2). Pak Matras nečekaně obětuje pěšce, Petr ho stejně nečekaně nebere, černý král se vrhá do čtverce s rozběhem (rozuměj, “zdánlivě” jde na druhou stranu), načež se oba borci ponoří do přemýšlení. Je pro mne požitkem pozorovat tuto velmi iracionální koncovku 3P proti J+2P (bílé háčko stále neodvratně míří do dámy), oba mladí muži sedí zcela bez pohnutí, přemýšlí jako u korespondenčního šachu a kouří se jim z uší. Petrovi zbývá cca 30 s a Matrasovi 15 s, když se rozpoutá smršť. Kameny sebou pleskají o šachovnici v divých záchvatech, pravidla šachu jsou dodržována jen letmo. Čas se posunul o deset sekund na obou hodinách a já, zanícený divák, vidím, že Matras musí spadnou dříve. Jenže Petr nečekaně kolabuje a postupně nastaví oba zbývající pěšce, a Matras v okamžiku pádu (respektive při rozsvícení smrtícího mínus na displeji) smetává ze šachovnice (regulérním tahem – alespoň se mi tak zdálo) posledního bílého pěcha. Takže remis.

Po tomto sryleru něco málo grotesky: u stolu 7 Boris Naď. Ze střední hry Boris získal od pohledu jasně lepší koncovku jezdce proti střelci. Avšak počínal si lehkovážně, nebo neopatrně nebo tak nějak podobně a jasná výhoda postupně splaskává. Bílý kůň už delší dobu nekraluje desce z pole d5, stačí několik tahů hraných pod heslem: proč stát dobře, když mohu stát pasivně, a jezdec je ustájen na potupném poli a2, kde svým tělem zabraňuje černému Pa3 v pochodu do dámy. Materiál je naštěstí dosti redukován, a tak je cesta k černé výhře nesnadná, je-li nějaká. Boris však pojme “ideu” a k pasivnímu koni, snad, aby mu nebylo smutno, stáhne i aktivního krále. On, ani jeho soupeř (naštěstí) nevidí, že by naprosto pasivní duo K+J mohlo velmi potupně zhebnout na cukcvank. Černý to zahraje měkce a bílý koník je vysvobozen a rozeskakuje se po šachovnici, sice to stojí pěšce, ale pozice se rychle zjednoduší do koncovky J proti S+P, všechny kameny se nacházejí v rozčepýřením chumlu kolem posledního černého pěšce. Následuje dialog obou hráčů, kdy si nepřímo nabízejí a odmítají remis. Boris má lepší čas (3 minuty proti 1 minutě) a jakási hrdost ho asi nutí hrát dál. Už to vypadá, že Bohničtí donutí svého hráče reklamovat remis, když tu Boris zahraje velmi nečekané Jd4-b2 !!! Pohotový soudce okamžitě čapne hodiny, přidá černému 2 minuty, vrátí nemožný tah, i když Boris protestuje. Nastává prodloužení. Černý si z času evidentně nic nedělá, snad si říká, přidali mi čas jednou, přidají mi ho znovu, a tahá vláčně. Boris rychle v tupé koncovce získává časový náskok a bohničtí se snaží vzdechy a žďuchy do židle svého borce probudit k neodvratné remis. Závěrečný kvapík kulminuje takto: Černý má cca 3 sekundy, Boris o něco více. Pozice stojí: B: Kb3, Jb4 (právě bral střelce) Č: Kd5, Pc5. Černý na tahu, krále má v šachu. Černý bere do ruky pěšce a nehraje jediné c5xb4, nýbrž šach oplácí šachem: c5-c4!!!. To už rozhodčí nevydržel, vykřikl něco jako: “Tak dost! Remis!” načež oba hráče od partie vyhnal s odůvodněním, že pěšec musí táhnou, musí zabránit, šachu, tedy je vynuceno cxb4 a pak už to je konečně sakra jednou taky už definitivně a neodvratně nadobro bez odvolání remis! Zde musím rozhodčího (ano, tušíte správně, byl to Jirka Matyska) trochu napomenout, protože nevzal v úvahu, že v pozici B: Kb3 Č:Kd5, Pb4 mohl bílý zahrát i jiný tah, než Kxb4 a mohl tak pokračovat v boji…

Tak se tedy urodilo strašlivé vítězství na Bohnicemi. Omlouvám se těm borcům DA D, o kterých byla v tomto referátu jen letmá zmínka, závěrečné události naprosto přehlušily v mém vědomí “nějaké nudné, nic neříkající výhry”. Příště k nim budu pozornější, tedy jestli ještě budu mít tu příležitost o nějakém zápase týmu DA D referovat.

Autor: PeS


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2024