Články

Dukla A – Strakonice 4.5 : 3.5

Před tímto zápasem jsme si byli vědomi jeho důležitostí – Strakonice jsou předposlední s výhrou proti poslednímu Tachovu plus jednou remízou. Tedy v podstatě povinnost vyhrát. Nakonec se to povedlo, nešlo to však jednoduše …

Kapitán (2) nejdříve eliminoval nabídkou remízy největší slabinu v sestavě (tedy sebe). Na vysvětlenou: mám silnou rýmu a navíc rozhodčí neměl pravdu, když na začátku četl dvojice „Muroň spal“ (fakt jsem toho moc dnes nenaspal).

Bohužel se nezadařilo Silvii (6), která hned po zahájení přehlídla dvojitý úder Db3 (na b7 a e6) a vzápětí stála na prohru. Tím šel soupeř do vedení.

Naštěstí velmi rychle srovnal Honza (3), který ve výměnné španělské pobral soupeři pěšce na královském křídle a tamtéž prosadil své vlastní. Jediná obava panovala stran ubíhajícího času na hodinách, ale Honza vše s jistotou zvládl.

Klíčový bod přidal Tomáš (7). V Londýně umístil koně na e5 (to je poblíž Trafalgar Square J ) a soupeř nevydržel s nervy a koně sebral, čímž si vytvořil slabé pole f6. Když navíc koněm uskočil na špatnou stranu, rozjel Tomáš na zmateného soupeře matový útok.

Petr (5) stál výborně, zejména když sebral (Sxg6) pěšce krytého černým králem, který ale drzého střelce nemohl dobrat kvůli matu a musel potupně ustoupit (Kh7-g8). V tu chvíli vypadala partie hotová. Nicméně stačila chvilka nepozornosti a situace se zcela otočila: Petr v zápletkách nejdříve vrátil pěšce, pak dalšího přidal a navrch odevzdal i figuru. V tu chvíli vypadala partie hotová. Jenže soupeř nedobral figuru správným postupem a umožnil zjednodušení vedoucí do rovné pozice (černý nemohl pomýšlet na výhru, protože mu docházeli pěšci.) V tu chvíli partie skutečně byla hotová – remis – uff.

Radim (8) se černými držel dobře, zejména když se mu podařil postup centrálních pěšců e5 a d5. Správný postup byl ale spojený s obětí kvality, což bylo riziko, k němuž se Radim neodhodlal. Navíc se přidal špatný čas a tak přijetí nabízené remízy bylo logické řešení.

Jako předposlední skončila partie na první desce. O jejím výsledku nebyly velké pochyby – od začátku do konce to vypadalo velmi vyrovnaně.

Konečné rozhodnutí padlo v Jirkově (4) partii. Dlouho jsem ji považoval za skoro prohranou, ale v koncovce V+S+3p x V+J+3pse Jirkův jezdec vzepjal k velkému výkonu a když bílý pustil z osmé řady do hry černou věž (měl dříve postoupit f5, aby se věž musela starat o bezpečí svého krále), remíza byla doma!

Takže díky všem účastníkům, zejména oběma „zabijákům“ Honzovi a Tomášovi!

Autor: Mirek

Diskuze k článku