Články

Dukla C - Vyšehrad F 5-3

Dukla C				Vyšehrad F
Bauma Jiří V Z	2174	1	-	0	2048	Vaněk Petr V
Nečada Martin V Z	2102	1	-	0	2004	Lacina Filip Z
Melmuk Petr H	2031	½	-	½	2093	Řehák Martin V
Kasalický Petr Z	2046	½	-	½	1961	Klupka Ondřej Z
Krutina Ivan Z	1881	0	-	1	1911	Růžička Ondřej Z
Pospěch Radim Z	1977	1	-	0	1757	Kyselka Daniel
Sýkora Petr Z	1914	½	-	½	1644	Malý Petr
Sakař Miloš Z	1949	½	-	½	1950	Pachmann Otakar
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx		5	-	3	xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V posledním zápase bylo nutné se odpoutat z potencionálního sestupového, desátého místa. K tomu mohla, ale nemusela postačit remíza. Díky shodě příznivých okolností se nám podařilo Vyšehradské borce porazit, a tak se v závěrečné tabulce prodrat do středu tabulky, kam (snad) patříme…

Základem DuklaÚspěchu byla mírně občerstvená sestava na předních deskách, a také to, že Vyšehrad nepřivezl do HrMDukla žádného svého bijce z prvních třech soupiskových desek.

Zápas se odvíjel od zahájení spíše pro nás a přes určité příhody (spíše drobného, než fatálního typu) se završil úspěšně.

Základní kámen úspěchu položil Jirka Bauma, který potvrdil dobrou formu posledních týdnů a ve francouzské nedal soupeři šanci. Po zahájení na desce stála nápaditá, bojovná, zdravá „baumovská“ pozice. Zápletku jsem nezahlédl, ale když se na desce uprázdnila některá figurami obtěžkaná políčka, zůstala Jirkovi dáma navíc – pravda ze nějaký materiál, ale než jsem stačil spočítat, co Petr Vaněk za potracenou velitelku nasbíral, tak se černý vzdal.

Pár chvil předtím remizoval v napínavé pozici Petr Melmuk, jehož mírumilovný, nicméně zdatný soupeř tak dlouho (nejméně 2x) nabízel remízu, až byl vyslyšen. (1%-%)

Další půlkou jsem „přispěl“ já, Petr Sýkora. Ale pochvalu si za to určitě nezasloužím. Můj elově výrazně slabší soupeř se dopustil v zahájení – moje oblíbená a často obehrávaná Anglie – několik „jiných“ tahů, než jaké popisují knihy. Já se rychle (několika naprosto tupými tahy) přizpůsobil, a partie rychle upadla do koncovky 2J+7P proti J+S+7P, ve které jsem neměl ani náznak aktivní hry. Soupeř mohl  různými způsoby střelce rozehrávat, a asi by mne čekaly roztodivné a nepříjemné koncovky. Naštěstí byla moje nabídka remízy přijata. 2-1.

Dobře rozehraný zápas zkomplikoval Ivan Krutina. Rozehráli se soupeřem Draka s Ivanovou dlouhou rošádou, avšak po výměně dam (šlo ji zabránit) černé figurky začaly zlobit a partie zaparkovala do koncovky V+J+4P proti V+S+5P. Ivan však měl za pěšce dobrou kompenzaci ve výrazně lepší věži (na 7. řadě) a i jeho koník stál aktivně. Rychlý odhad (můj) byl tento: I když to při dalších zjednodušeních dopadne pro Ivana blbě, tak bude hrát pohodlnou věžovku 1 na 2, kterou by nemělo být problém udržet. Bohužel taková věžovka skutečně vznikla, ale v pro Ivana naprosto prohrané konstelaci. Ivan tentokrát sehrál partii mnohem pečlivěji než v (některých) předešlých kolech, avšak na závěr se opět zbytečně unáhlil a (podle jeho slov) přehlédl nějaký triviální obrat, po kterém už věžovku zachránit nešlo. 2-2.

Ve zbývajících 4 partiích však stojíme lépe. Martin Nečada a Miloš Sakař mají (bezpečného) pěšce více – ale ještě dost figur. Petr Kasalický v koncovce 4V a nestejní střelci drží aktivitu a Radim Pospěch má v bohaté pozici (která by mu měla vyhovovat) jasný a účinný plán, jak soupeře znepokojovat, svírat, tísnit a různě soužit.

Všechny tyto partie se přehouply přes první časovou kontrolu. Dvě pouze o několik tahů. Martin Nečada v soupeřově velké tísni nejdříve zákeřně zlikvidoval výměnou znepokojivého bílého koně a vrátil pěšce a v pozici 6 těžkých figur nezadržitelně nastoupil volným c-peščem. Soupeř se snažil kontrovat seřazením všech svých figur na volném f-sloupci, že by mohl dát mat. Dokonce vystavěl i nepříjemnou hrozbu s obětí věže, ale Martin si vše pohlídal, postavil si na c1 další dámu a když soupeř, už po tísni, zjistil, že po jeho hezkém (ale neúčinném) tahu Vf8-g8+, nepřijde Kg7xg8 ???? a Df8 mat, ale jednoduché Kg7-h6 (pole typu: bezpečný pelíšek, protože diagonálu c1-h6 kryje novorozená dáma), tak se vzdal. Vzápětí se s remízou spokojil Petr Kasalický, protože se soupeřova pasivní obrana ukázala jako dostatečně účinná. (3%-2%)

Smůlu měl Miloš Sakař, který ve střední hře pěkným obratem obral soupeře o důležitého pěšce, ale partii po mnoha peripetiích dovláčel do dámské koncovky s nehezkou pěšcovou strukturou B: Pe4+g4, Č: Pf6+g5+g7. Kolem tohoto neforemného chuchvalce se potácejí oba králové a dámy. Docela dlouho a docela bez myšlenky. Pozice asi je objektivně remis, protože potencionální pěšcovky, aby se daly vyhrát, potřebují aktivního černého krále, a to nelze nijak zařídit. Miloš nakonec dámy vyměnil, a nechal si ve struktuře BP: e4+g4, ČP: e5+g5+g7 navíc vyhrávající tempo (g7-g6), jenže bílý král stihnul černého soka omezit tak, že toto tempo by bylo k ničemu, a proto jasná remis. Je otázkou, zda nešlo dámy měnit v lepší královské konstelaci… (4-3).

Čest zápas završit si užil Radim Pospěch, jenž se urval v pozici D+V+S (nestejní) dvěma volnými pěšci c+d, které nešlo zastavit, ledaže by si soupeř vlastním tělem na šachovnici lehnul. Radim partii vyhrál sice hezky, nicméně jinak, než banda diváků okolo, takže nás i vyšehraďáky „trochu“ napínal. Stručně řečeno: Postupně zhrdl celou věží, pozicí: „mám Pcd+d2 a chci si postavit několik nových dam“, efektní třítahovou kombinací s matem od nové dámy, a mnoha podobnými motivy a vyhrál docela obyčejně. (5-3)

Závěr: zápas se nám vydařil a kapitán Vyšehradu to okomentoval: „Prohra od přítele nevadí!“   

Autor: PeS

Diskuze k článku

Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky