Články

Kobylisy D - Dukla C 6-2

Kobylysyboys se na nás sešli kompletně odshora, ono jim asi po dvou prohrách nic jiného nezbývalo, než se zahojit na staré gardě. Proč zrovna natrefili na nás, to ví jen losovací osudí…

V Eloporovnání jsme byli za čučkaře, nicméně se záhy ukázalo, že zápas se docela vydařuje. Jeden Kobylysyboy nedorazil, a tak Honza Framberk prožil vcelku nudnou hodinku, a pak vesele odkráčel středem. Navíc se dvě partie už v zahájení jevily pro dotyčné DuklaBorce velmi nadějně (Petr Sýkora a Miloš Sakař). Navíc Radim Pospěch rozehrál králindickou podařeně: Radim jako bílý má na dámkřídle navrch, kdežto soupeř má na králkřídle spíše dospod.  A ostatní partie? Ty se prostě hrají.

Jenže pak už nastaly jen zádrhele, komplikace, blekauty, potíže, trápení a skřípání takřka všech DuklaZubů.

Začal to Miloš Sakař, který mohl snadno uzmout do koncovky pěšce a navrch výrazně lepší pozici (potwora fryc: „Kdybych to měl hodnotit, tak určitě alespoň +2!“). Jenže Miloš něco pokazil a vznikla rovná koncovka V+S už asi v 16. tahu a následně remis.

Můj soupeř poznal, že jak se v naší Pirce věci mají, včas zaujal obranný postoj typu: „Pojď si pro mne, ale snadné to nebude!“

A postupně se všechny čtyři partie na stolech 1.-5. začaly hroutit. Kobylysyboys tady sebrali pěšce, onde se vlomili do soupeřovi pozice středem, jinde zahnali nepřátelské figury na směšná políčka atp. Prostě všude se to kazilo. Jen Radim Pospěch to měl furt dobrý, ale k nějaké převaze typu „parní válec“ bylo ještě daleko. Ivan Krutina a Petr Kasalický byli před první kontrolou soupeři hezky rozstříleni (1%-2%).

To už jsem (Petr Sýkora) trčel, žádné očumování kamarádů a kobylysyboysů, u své partie a snažil se ji někudy vyhrát. Bojovná otevřená pozice s opačnými rošádami, bez dam, přesto nadějně útočná. Tlačil jsem, soupeř od základní čáry vracel jeden těžký bekhend za druhým (potwora fryc: „hráli jste to občas docela dobře, nato, že jste lidi!“) Oběť kvality za „rozhodující tempa“ k útoku a pěšce nakonec vedla jen k věčnému šachu. Soupeř naštěstí nenašel „určité známky nekorektnosti“ a lekl se (potwora fryc: „stačilo, aby bílý nebyl plašmuška a zahrál jasné 3 tahy a měl by +1,0“). Když mně Ivan a Kása donesli informace, že na předních deskách je to fakt hodně blbý, a že moje výhra bude asi skoro určitě naprosto dokonale totálně nanic, tak jsem věčně šachoval. Druhou možností bylo sebrat ještě jednoho pěšce a hrát velmi bohatou „koncovku“ V+S+J+5P proti 2V+S+3P, střelci nestejní a já mám v pěšcích 4 na 2, e-pěšec volný na králkřídle. Zkuste mi věřit, kdyby zápas byl vyrovnanější, tak to zahraji, ale takto bojovnost vyprchala. Vzápětí prohrál Petr Melmuk a Pavel Pták stál velmi zle a bylo vymalováno. (2-4)

Po kontrole jsem se už dlouho nezdržel (odvoz Ivanovým autem až domů nešlo odmítnout). Když jsme odcházeli, Pavel Pták měl na hodinách posledních 15 sekund proti 15 minutám a prohranou koncovku. Radim Pospěch někde v zápletkách získal figuru za 2P, ale jeho vybledlý, na h1 stísněný král koukal na naježenou černou věž a dvě rozkurážené kobylky, vyhlížeje neodvratný mat. Ivan, který na to koukal, při odjezdu tvrdil, že Radim svými figurami zajistí věčný šach, ale nějak se to nepovedlo.  (2-6)  

Poučení: Je třeba příště mít alesponějaké štěstí.

Autor: PeS

Diskuze k článku

Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky