Články

Dukla C – USK A 4:4

Dukla C				USK Praha A
Pták Pavel H Z	2109	½	-	½	2159	Wasserbauer Radek H Z
Melmuk Petr H	2031	½	-	½	2125	Janda Pavel H Z
Kasalický Petr Z	2037	1	-	0	2094	Veselský Michal Z
Krutina Ivan Z	1881	0	-	1	2098	Komprda Pavel H
Sýkora Petr Z	1914	1	-	0	1941	Strahl Jiří Z
Sakař Miloš Z	1949	½	-	½	1808	Fejt Roman Z
Kolář Dan	1908	0	-	1	1968	Macháček Otakar
Rexa Martin	1893	½	-	½	1774	Řehák Jiří
		4	-	4

Podobně jako na GROPu nám utekl začátek zápasu. Naštěstí do finiše nám zůstaly lepší popř. vyhrané partie a chybělo málo, aby náš výkon ve druhém poločase byl završen mohutným vítězstvím 4%-3% - stačilo, aby soupeř v poslední partii měl při guilotině méně času. Na druhou stranu nechybělo mnoho, aby náš výkon byl završen potupnou prohrou 3%-4% - stačilo, aby soupeř v poslední partii měl při guilotině více času.

Osobní poznámka: Čím jsem starší a v soutěžích družstev „obehranější“, tím jsem přesvědčenější, že vyrovnané zápasy rozhodují naprosto náhodné a nešachové faktory.

Nicméně: Než zápas zaparkujeme u poslední partie, je třeba popatřit na ostatní DuklaBorce a jejich zdatné protivníky.

Zhruba po 150 minutách se konečně pohnul ukazatel skóre a v rychlém sledu se završily čtyři partie. Nejdříve Pavel Pták svého mladého soupeře přestal svírat, nebo se mládenec někudy vysmekl, nebo to bylo stále dynamické rovné, nebo tak nějak. Prostě remis ve střední hře.

Vzápětí dopodlehl dlouhým, táhlým a únavným tlakům Ivan Krutina, oba soupeři hráli dost rychle, a tak se partie přetáhla přes 40. tah. Soupeř se s Ivanem nijak nemazlil.

Podivnou partii sehrál Miloš Sakař, velmi rychle vznikla koncovka (2V+S na každé straně), kdy měl sice soupeř pěšce více (4 na 3 na králkřídle), ale figurky poněkud nevyvinutého typu (Ke1, Sf1, Vh1). Zdálo se nám, že Miloš snadno sebere alespoň jednoho bílého pěšce na dámkřídle a bude hrát rovný materiál s nadějnou vyhlídkou na úspěšnou dámskou majoritu, nebo že soupeři nějak jinak zavaří, ale partie skončila opakováním tahů, což mne (a možná i jiné přítomné – z obou táborů) rozmrzelo. Nicméně potwora fryc hlásí v pozici B:Ke1,Vd2, Vh1, Sf1, Pa2,b3,e3,f2,g2,h3; Č:Kg8, Vf8, Vc2, Se6, Pa7, b6,f7,g7,h7 výhodu bílého – cca +0,7 a komentuje to mnohatahovými kuriózními variantami.

První poločas dopokazil Dan Kolář, který se v časové tísni – soupeř mělo moře času – figurkami zamotal a dostal klasické jezdcové vidle na dvě věže. (1-3)

DuklaChmury trochu, či spíše více rozháněl Petr Kasalický, který asi v 10. tahu v poněkud nepřehledném zahájení vyšachoval (Dd1-a4+, Da4xc4) celého jednoho dotěrného jezdce. Partie se ale hrála ještě dlouho, do první tísně. V závěru jsem zahlédl, že Petr už (možná) nemá figuru více, ale místo toho výpraskuje černého krále. O něco lépe (asi) stál Petr Melmuk v bohaté pozici na pomezí střední hry a koncovky (důležitý volný pěšec na dámském křídle). O něco více lépe jsem stál já (Petr Sýkora), v čitelné střední hře bez dam s lepší dvojicí koňů proti horší dvojici střelců. Optimismus buď přidával, nebo ubíral Martin Rexa. Podle toho, zda divák v jeho partii preferoval pozici, nebo stav na hodinách. Pozice spíše obtížná až trudná. Soupeř málo času.

Na začátku druhého poločasu zavěsil Petr Kasalický (2-3). Svůj výkon okomentoval: „Zase mi soupeř nastavil figuru, já nevím, proč to dělaj!“ Soupeř Petra Melmuka pochopil nebezpečnost vzniklé koncovky a raději vynutil remis věčným šachem. (2%-3%). Můj (Petr Sýkora) soupeř si chtěl ulevit typickým způsobem, výměnou horších figur, ale přechod do koncovky V+nestejní střelci mi vynesl na dámkřídle pěšce více, a protože černé dámské křídlo bylo staticky narušené (Pe4-f5-f6-h7), tak stačilo do něj aktivním bělopolným střelcem chvíli šťouchat. Nakonec jsem výhru realizoval v pozici V+4P (efgh) proti V+S+0P. Což bylo nečekaně snadné. Všichni okolo by to vyhrávali jinak, normálněji, tj. bez oběti střelce za 2P, jenže ten můj střelec byl nestejný a ještě potencionálně falešný, tj. k ničemu. Nicméně Pavel Pták moji „oběť“ ocenil, řka: „Pane kolego, vidím, že si chcete tu partii užít!“ (3%-3%)

Partii Martina Rexy si můžete přehrát celou – včetně počítačového hodnocení. Byla napínavá a zamotaná celou dobu, a je Martinovým velkým kladem, že si nechal na dohrávání dostatek času. V závěrečné fázi má Martin 23 minut proti 2 minutám, a na šachovnici je přibližně rovný materiál D+J+nějací pěšci. Martin učinil zásadní rozhodnutí – hrozí matem, a nechává soupeře možná věčně, možná dočasně šachovat. Soupeř však předvede kvalitní a rychlý výkon. Při šachování se nesplete – a že k tomu měl dost příležitostí! A na závěr (má 35 sekund) vymění dámy a nabídne remis. Černí Martinovy pěšci (2 ks) jsou příliš daleko od jeho krále a jezdce a je zjevné že je bílý král stihne pohodlně sesbírat, pak je remis jasná nezávisle na žuchnutém praporku. (4-4)

Jak to celé viděl a vyfotil soupeř.

Autor: PeS

Diskuze k článku