.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Pankrác E – Dukla C 3%-4%

Výhra šťastného typu.

Zápas s (důležité!) analogovými, praporkovými hodinami dlouho připomínal poklidný sluneční letní den u jihočeského rybníku, avšak jeho závěr (posledních 50 sekund) měl parametry tornáda podpořeného vlnou tsunami a náletem kobylek. Ještě teď se chvěji. Avšak popořadě.

TJ Pankrác E   Dukla C
Kulišťák Milan Z 2153 ½ - ½ 2109 Pták Pavel H Z
Pick Štěpán V Z 2023 ½ - ½ 2102 Nečada Martin V Z
Vrtal Vlastimil Z 1940 0 - 1 2031 Melmuk Petr H
Salač Jiří Z 1912 ½ - ½ 1881 Krutina Ivan Z
Straka Jaroslav Z 1884 ½ - ½ 1981 Pospěch Radim Z
Lizner Jaroslav Z 1914 ½ - ½ 1914 Sýkora Petr Z
Lizner Milan 1911 1 - 0 1949 Sakař Miloš Z
Celba Pavel 1747 0 - 1 1900 Matyska Jiří
  3 ½ - 4 ½  

První pohnul počitadlem – podle plánu – Martin Nečada, bezpečná remis z bezpečného zahájení. Pak nastaly, hned po zahájení, dva rezultáty. Nejdříve Miloš Sakař potratil skoro čistou figuru, vzápětí Jirka Matyska zkušeně „obětoval“ pěšáčka, a když ho bez rozmýšlení soupeř pozřel, tak mu Jiřík připíchl střelcem dámu ke králi. (1%-1%)

Na následující dvě remízy se chvíli čekalo, já (Petr Sýkora) svou pozici přecenil (potwora fryc: „Ty že stojíš dobře? Hahaha, máš tam jen 0,07.“) a když to soupeř pokazil, tak jsem špatně spočítal variantu s obětí kvality, na jejímž konci jsem dostal na 1. řadě mat. (potwora fryc: „Jakej mat? Copak nevidíš, že na e3 sebereš nikoliv Sc1xe3, ale f2xe3 a hned máš kam ustoupit králem?“) A tak místo nadějné koncovky nestejných střelců s dvěma pěšci více (volné áčko, a 4 na 3 na KrálKřídle, i když v konstelaci e2-e3-g3-h2, neboli drť), jsem partii zavlekl do okamžité remízy. (potwora fryc: „Jaká remis? Soupeř má +0,26! Já bych to hrál dál!“)

Chvíli po mně remizoval Ivan Krutina, který také stál dobře – určitě opticky, ale soupeř se v klidu dotěrným Ivanovým figurkám ubránil osvědčeným způsobem: vyměnil, co se dalo. (2%-2%)

Zůstali nám tři černé partie a nevypadalo to dobře. Pavel Pták má ve 4V pěšce méně, ale stačí krátký pohled dovnitř pozice a vidíme, že Pavlovy věže jsou aktivnější, a když bude soupeř pěšce navíc držet, tak se černé věže rychle shromáždí na druhé řadě. Mladý sympatický pankráckář do pozice zklamaně hleděl a remízu po dlouhém váhání sám nabídl. (3-3)

Zbývající dvě kousky se řítí do první časové tísně. Petr Melmuk má na desce smutnou francii, jeho Sb7 je naprosto „francouzský“ – černý pěšec na d5 je blokovaný, dáma na c7 je daleko od krále a bílý snadno prosadil postup pěšců v centru a vrazil do Petrova rošádového domečku ostrý klín (Pf6+e5). Nyní stačí nějak na králkřídlo dopravit bílé figurky, není třeba všechny, dáma a jezdec budou stačit, protože to ještě z dálky podporuje bílý bělopolný střelec. A černému králi, Petrovi i celé Dukle bude ouzko…

Radim Pospěch má na desce smutnou královskou indickou (nebo něco podobného), jeho lehké figurky jsou mátožné, otevřený g-sloupec zívá na černého krále a děr v pozici je několik. Nyní stačí nějak na králkřídlo dopravit bílé figurky, není třeba všechny, dáma a věž budou stačit, protože to ještě z dálky podporuje bílý bělopolný střelec. A černému králi, Radimovi i celé Dukle bude ouzko…

Oba DuklaBorci sice nabídnou remis, ale jsou poprávu oslyšeni.

Než nastanou tísně, tak se hodnocení těchto pozic neustále mění (hodnotím je pro zjednodušení kolektivně): Mizerné, zbědované, chatrné, před rozpadem, zoufalé, neutěšené… Jenže pak náhle zasvítí slunko, protože pan Vrtal má málo času a ruka se mu chvěje. Petr Melmuk zahrál odvážné g7-g5, aby už nebylo možné černou pozici nenávratně otevřít prostým tahem Pf6xg7, tento tah bílý zapomněl zahrát. Pak Petr přeskupil věže na otevřený h-sloupec, který si soupeř otevřel na sebe pravděpodobně z čistého masochismu. A když bílý zapomněl, že musí krýt pěšce na e5 a zahrál „nutné“ Ve1-h1, tak Petr sebral Dc7xe5, čímž probudil hned tři své spící růženky (Dc7, Jd7 a Sb7). Bílá pozice se okamžitě rozpadla. Koncovka, v níž měl Petr několik, až mnoho pěšců více se už po 40. tahu nehrála. Petr předvedl A) pevné nervy B) pevné nervy C) výbornou aktivní obranu D) jak se chytá příležitost za pačesy a po zásluze vyhrál. V době, kdy strádal nejvíce, jsme se panem dr. Ptákem utěšovali, že to možná je taková ta standardní francie, kdy černý strašlivě trpí, ale pak nějak ožije a partii v daleké koncovce vyhraje. Skoro to vyšlo, jen ta daleká koncovka se nekonala. (4-3)

I Radimův soupeř tíseň nezvládl. Nutno říci, že Radim Pospěch ji odehrál skvěle. (potwora fryc: „Jak skvěle? Kdyby bílý byl co k čemu, tak zahraje sekvenci zřejmých počítačových tahů a snadno získá hodnocení +2,67“) Soupeř zahrál sekvenci nepočítačových tahů, Radim vyměnil, co se dalo, pobral nějaké pěšce a po 40. tahu má zdravého pěšce více a v koncovce 2J+3P proti S+J+2P všechny figurky i pěšce lepší. Pozice je od pohledu vyhraná, stačí si pohlídat drobnost, potencionální bílý pěšcový průlom. Po bílé nátlakové střední hře zůstala na středních sloupcích tato pěšcová konstelace: B: Pd5+e6, Č: Pe7. (Zbývající černí pěšci jsou volní na a5 a f5.) Kdyby se vyměnily všechny figury, a černý král se zatoulal (třeba) na f3, pak by bílý mohl tahem d5-d6 dosáhnout na novou dámu. Jenže aktuálně na d6 stojí nevyhnatelný černý kůň, a protože bílý má bělopoláka, který je bílými pěšci docela omezen, partii nemůže Radim prohrát.

Zeptal jsem se Radima, zda to nechce dát za remis, řekl rázně, že nechce, a tak jsem si sedl do koutku a četl v Deníku N zásadní rozhovor s dr. Josefem Baxou. Když jsem se, znepokojen tímto rozhovorem, vrátil k partii, čekalo mne mírně nemilé překvapení. Pozice se skoro nezměnila – tedy figury, všech šest byly na jiných polích, ale s volnými černými pěšci se ještě netáhlo. Pouze oběma soupeřům zbývalo asi deset minut. Tedy ani na hodinách Radim nic nezískal. Dalších deset minut (5 bílých a 5 černých) se nic nestalo, když pominu několik Radimových možností, jak koňmama a králem napadnout Pd5 a následně ho vzít. S nakloněnými praporky – opakuji: hrálo se na analogových hodinách – konečně do Radima vjela aktivita a začal postupně pěšce a jezdce a krále tlačit dopředu. Dobrý plán, protože za tři tahy bude muset bílý dát za bílého a-pěšce figuru…

Jenže Radim pozici (po paměti… B: Ke1, Sb1, Jd2, Pd5,e6. Č: Kd4, Jc3, Je3, Pa3, e7 – Radime, můžeš to, prosím, prověřit… díky!) „přeestetizoval“, a opustil nutnou blokádu – poslední tah černého byl asi 0. … Jb5-c3. Přišlo 1. d5-d6! a bílého pěšce není jak chytit. A černá dáma se nestaví, protože d7-d8D+ je šach. Radim naštěstí, při vší té tragédii, zachoval chladnou hlavu a blicací rytmus. Já stojím za hodinami, praporky nevidím, a tak mám o jedno trauma méně. V partii se stalo: 1. … Jxb1 2. d7 a2 3. d8D+ Kc3.

Nyní následovalo cca 20 šachů dámou na různých polích. Pozice není zcela triviální (Pěšce a2 musí bílý nějak zneškodnit), nicméně potwora fryc má jasno: +5. Radim kličkuje a po chvíli hlásí třikrát opakovanou pozici, bohužel marně, protože nikdo nic nezapisuje (propiska mi už dávno vypadla z dřevěných prstů) a není to jak ověřit. Po několika dalších šachách to zkusí Radim jinak, možná nechtěně, přesto však geniálně. Řekne rázně: „To je věčný šach, takže remíza!“ V soupeřově hrudi hrklo poznání, a z hrdla se mu vydralo něco jako: „No, jo, je to tak…“ Pak už následovalo jen podání ruky. (4%-3%)

Poučení z krizového vývoje:

A) Za stavu 4-3 musí každý kapitán DuklaTýmu nařídit DuklaBorcovi, který hraje poslední partii a je vyhraný, že to musí dát za remízu. Výjimky se nepovolují.

B) Pokud tento příkaz boduchtivý DuklaBorec nesplní a hraje dále, je třeba okamžitě opustit hrací místnost.

C) Kapitán, který zažije něco podobného jako já s Radimem na Pankráci, musí v sobě najít (nezávisle na tom, jak partie skončí) alespoň nějaká slova útěchy, pochvaly, uznání a podobných emocí a nasměrovat je k postiženému DuklaBorcovi. To jsem v tu čtvrteční noc neudělal a zachoval se jako … (Radim jistě rád doplní správná, pravděpodobně nespisovná adjektiva, substantiva a citoslovce). Proto mi dovolte, abych nyní Radimovi – bez jakékoli ironie! – kapitánsky poděkoval za to, jak situaci zvládl při první tísni, a pak v závěrečné minutě. Projevil v obou případech mimořádnou duchapřítomnost a pohotovost. 

Autor: PeS

Diskuze k článku

Radim

Petr to líčí, jako by ta koncovka byla ruční práce, ale to je povrchní pohled. Bílý tam měl dost silnou hrozbu Sf1, pak Jb5 a můj Jd6 bude vyměněn s hrozbou d6. Protože mně v tu dobu stál jezdec na e5, nepokryl bych postup d6 králem z e5. Musel jsem přesunout koně z e5 na d4, a pak to teprve bylo jednoduše vyhrané. V tísni jsem prostě s koněm z d6 odskočil a pak ještě dále a to byla ta hrubka. Hlavní problém v partii byl, že jsem pokazil zahájení a dostal se do téměř prohrané pozice.

20.01.2019 17:32


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2019