.: PŘIHLÁSIT SE :.

NickName: 

Heslo: 


Zaregistrovat se

.: KONTAKT :.

email

Články

Zvolský Rapid ve Vraném

Opět se někteří DuklaBorci vydali proti proudu Vltavy (v sobotu 21.4.2018 ) do Vranské sokolovny na jarní oblíbený Rapid.

Organizátoři pro hráče připravili nečekanou novinku, protože se nejednalo o jarní, nýbrž o letní, možná až tropický rapid. Naštěstí přirozená klimatizace v sokolovně s vysokým stropem fungovala dobře, a tak jsme všichni turnaj přežili jakžtakž ve zdraví, i když šrámů na duši a sebevědomí by se během té dlouhé soboty ani ten nejbystřejší počtář nedopočítal.

Přehledka DuklaBorců – nasazení podle aktuálního rapid FIDE ela:  

Radim Pospěch – nasazen jako 5., Mirek Muroň – nasazen jako 6., Petr Sýkora – nasazen jako 14. a Václav Muroň (aka Vašík) – nasazen jako 55.

Celkové výsledky.

Hned na začátku vyplácám pointu… V posledním kole jsme všichni prohráli, a tak jsme dobře (obstojně) odehraný turnaj pokazili.

Vašík Muroň sbíral při svém mládí cenné zkušenosti, zahlédl jsem ho v akci jen jednou, kdy si pohlídal zkušeně a s přehledem výhru v pozici s figurou za dva pěšce více a lepším časem. Sice trochu brblal, že měl smůlu a něco občas nevyšlo, avšak to se zlepší s přibývající praxí. 

Já – Petr Sýkora – sice dosáhl několika dílčích úspěchů, ale malá rošáda na závěr vše zhatila. Přesněji: 9 kol byla na mne moc. Nejdříve jsem odevzdal partii nasazené jedničce, ale v poslední kole jsem předvedl s panem Hořínkem něco opravdu hrůzostrašného, i ten kůň nadél, co stál pokojně nedaleko, by to zahrál líp, kdybych ho k tomu pustil. Navíc se mi přihodilo s mladým klukem ve 2. kole kuriózní neštěstí, které stojí za několik vět, protože to NĚCO určitě signalizuje. Mládence jsem v Král.ind. pozičně přehrál, a když jsem přehlédl figuru, tak se vlastně nic nestalo, protože jsem „měl připravený“ (rozuměj: naštěstí tam byl…) mat. Naprosto obyčejný mat – žádná efektní rána z čistého nebe. Dva tahy. První: Vf8-f2, a hrozí bílému králi na h1 nekrytelný mat Dd6-h2x. Mládenec střelce opravdu sebral a já, já… já ten mat nedal. Vůbec nechápu proč. Partii jsem za chvíli prohrál, a když jsem to po paměti v koutku sokolovny rekonstruoval, tak tam ten tupý, obyčejný, naprosto zřejmý mat svítil. Tato příhoda nemá heppyend. Buď nejsem schopný dát mat dvěma tahy, i když o něm vím, nebo nejsem schopen po paměti sestavit právě odehranou partii. Obě možnosti mne přivádějí do chmurných myšlenek…

Ale abych byl trochu zábavnější… Ve Vraném jsem byl svědkem i několika veselých, rozmarných příhod, které se jistě zapíší do dějin nejen Dukly. Ve všech hrál hlavní roli, Radim Pospěch promine, Radim Pospěch.

  1. Nejefektnější nemožný tah v dějinách. Každý občas udělá nemožňák (přehlédneme šach, táhneme svázanou figurou, zahrajeme něco jako Va4xg5 apod.), ale Radimovi se podařil nemožňák, který byl naprosto nemožný. V koncovce, kdy měl Radim (černý) dámu více a mat na dohled, nejdříve bílý přešel králem přes dámou držené pole f3, což Radim ponechal bez protestu, ale vzápětí se Radim rozhodl, že je třeba zatlačit bílého krále (na skoro prázdné šachovnici s dámou více) na první řadu a v pozici, kdy králové stáli:  BKe2, ČKd4, Radim zahrál Kd4-e3+!!!??? Naštěstí pro Radima (a to nejen v této partii, viz níže…) rozhodčí Koreček vyhlásil před prvním kolem, že nemožný tah neprohrává, a tak Radim po soupeřově výkřiku „Ale no tak!“ krále vrátil na d4 a soupeře domatil regulérním postupem.
  2. Kde jsou moje hodiny? Radim, ale i někteří ostatní, jsme občas zašátrali rukou na vedlejší hodiny. Nicméně Radim byl důsledný, nejen šátral, ale nejméně třikrát zmáčkl sousední hodiny. Poprvé se to vyřešilo s úsměvem, podruhé tento přehmat rozběsnil MM Přibyla, chvíli to vypadalo, že bude třeba celý turnaj anulovat, potřetí ty hodiny byly moje. V sedmém kole sedí Radim šikmo vpravo ode mne a moje hodiny jsou na dostřel jeho rychlé pravačky. Svoje hodiny má Radim na bekhendu, moje na forhendu, ale to ho neomlouvá. V partii jsem s panem Lexou získal už v zahájení velkou výhodu – metodou hrrrr na něj! Soupeř se svíjí a přemýšlí, kouknu na hodiny, zbývá mně 16 minut a soupeři 11 minut. Dlouhé soupeřovo přemýšlení, já se kochám, soupeř přemýšlí. Kouknu na hodiny, oběma nám zbývá 11 minut. Chvíle nechápavého ticha, pak si všimnu své zvednuté páčky a Radimovi pravačky, jak se (opět) blíží k mým hodinám. V krátké a plodné diskusi jsem Radimovi ozřejmil, že jeho hodiny jsou vlevo, nalevo, na druhé straně, a že tyto hodiny jsou moje a pana Lexy a zcela jistě nejsou určeny k tomu, aby na ně někdo jiný, než já a pan Lexa šahal. Tato příhoda má heppyend. Radim si po zbytek partie dal pozor a oba jsme vyhráli.
  3. Dva nemožné tahy najednou. Ve třetím kole se Radimovi (černý) povedl tah, který, kdyby byl snímán kamerou, tak by se stal na youtube celosvětovým hitem. Na šachovnici stojí celkem přehledná věžovka (hrál se Drak) s cca 5 pěšci na každé straně. Jediným reliktem předešlé živé hry je postavení pěšců v centru: Bílý Pc5 a černý Pd4, ten černý pěšec je volný a zajišťuje Radimovi zřetelnou výhodu. Bílý Pc5 je spíše slabý. Radim (černý) zahrál neuvěřitelný tah: Pc5xd4 !!!???. Sebral soupeřovým pěšcem svého pěšce, a to ještě v protisměru. Soupeř ze sebe vydal zvuk, jako když se dáví vorvaň, a vykřikl něco jako „můj pěšec!“, a tak se dopustil vážné chyby, protože Radim si svůj drobný omyl uvědomil, tah vrátil a zahrál něco jiného. Kdyby byl soupeř zticha a pořádně si pozici po Radimově supernemožňáku prohlédl, hned by zjistil, že je náhle vyhraný. Má pěšce více, a soupeřův volný, nebezpečný Pd4 je pryč. Stačilo místo vorvaního skřeku zahrát v tichosti něco podle pravidel a nechat Radima u rozbitého koryta. Dějiny šachu už několikrát zaznamenaly, že jeden z hráčů zahrál dva tahy za sebou – např. Petr Nárožný v partii s MUDr. Štrosmajerem (v 1:35). Ale toto by byl první případ, kdy mohl jeden hráč zahrát za sebou tři tahy, sice by ten prostřední tah zahrál soupeř a ten tah by byl dvojnásobně proti pravidlům, ale mínus krát mínus je plus, takže by bylo vše OK. Partii Radim zaslouženě vyhrál.

Nejlépe si z nás vedl Mirek Muroň, který se pečlivou hrou propracoval v posledním kole na první stůl k Jirkovi Gregorovi, bohužel nevyužil šanci postavit se na stupně vítězů. Protože byl turnaj opět bohatě sponzorsky dotován, nikdo neodjel s prázdnou. Příště přijedeme zase!

Autor: PeS

Diskuze k článku

Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky


powered by Ondřej Veselý (C) 2004 - 2018