Články

Dukla D - Radlice B 3,5:4,5

Bohužel, situace se neúprosně opakuje. V okamžiku kdy máme postup na dosah selžeme. Tentokrát to potkalo naše tradiční opory Jirku Macouna a Petra Kasalického.

Připadám si jako Jánošík, chudým rozdáváme plnými hrstmi. Podle výsledků soupeře a výše ELA mělo být utkání jednoznačnou záležitostí. Mělo…

Pocítil jsem to sám ve své partii, soupeř hrál dobře, téměř neuvěřitelně přesně ani počítač mu nemohl moc vytknout. Rozdíl v ELO se projevil až v závěru v časové kontrole kterou jsem zvládl lépe já. Ale popořádku…

Zezačátku se zdálo být vše v nejlepším pořádku, Lukáš (spolu s Romanem  největší jistota) brzy vyhrál. Jeho pozici jsem viděl v okamžiku kdy se mi zdála být poměrně vyrovnaná – ale to všechny. Zřejmě tam byly nějaké skryté možnosti které jsem neviděl – ostatně neměl jsem čas koukat kolem. 1:0

Zanedlouho poté za mnou přišel Honza Rada, že má nabídku remízy. Váhal jsem, ale Lukáš Lýsek mě „ukecal“ vzhledem k tradičnímu horšímu času Honzy. Doteď si vyčítám, že jsem souhlasil. Měl jsem v zátylku nepříjemné mrazení, které se bohužel ukázalo být pravdivé. Otázkou je, jak by se s tím vyrovnal Honza, já bych určitě hrál protože vedení 1:0 nic neznamená. I kdybych nedokázal soupeře přehrát na šachovnici kalkuloval bych s vyšším věkem soupeře a tím související kondicí. Chápu, že někomu to může dělat morální problémy ale tak to je. Na nejvyšší úrovni se vyhrává právě tímto způsobem, šachy umějí všichni ale záleží na hlavě….tj. momentálním psychickém rozpoložení, vůlí zvítězit a něčím překvapit soupeře, jak to předvedl Karpovovi soupeř když mu na e4 zahrál a6. Tah nic nevyhrává ani neprohrává, ale hráč musí začít dumat co za tím vězí, co si protivník připravil a ztrácí čas.  Mě se líbí Laskerova myšlenka nehrát nejlepší tahy ale tahy které nejvíce vadí soupeři i za cenu balancování na okraji prohry.

Zkrátka Honza remízu přijal a už to nevrátíme.   1,5:0,5

Pak se stalo čeho jsem se obával…. Jirka Macoun (zřejmě pod vlivem zdravotní indispozice) provedl kombinaci po které ztratil figuru a s partií už nešlo nic dělat.  1,5:1,5

V dalších okamžicích nastala podobná situace jako v našem utkání se Smíchovem (zabraný do své partie jsem jen slyšel jak končí jedna partie za druhou) jenže s opačným výsledkem.

Na šachovnici vedle mě prohrál Vláďa Dolínek, což mě zaskočilo v této sezoně jsem na to nebyl zvyklý. Měl sice uzavřeného střelce, ale jak si soupeř vytvořil volného pěšce který mu zabezpečil vítězství mi není jasné.   1,5:2,5

Záhy prohrál i Jirka Světlý, jeho prohru také nechápu. Pozice se mi jevila jako dobrá, nanejvýš remízová.    1,5:3,5

No a za chvíli přišel oznámit kapitán mému soupeři, že už vyhráli. Padl i Petr Kasalický prý měl lepší pozici ale něco zkazil. 1,5:4,5

Do této chvíle mi můj soupeř nabídl asi 3x remízu, pak už ne. Jeho postavení vypadalo lepší, jak jsem se však přesvědčil na počítači jen opticky.

Výhodu mohl paradoxně získat v okamžiku, kdy jsem věřil, že stojím lépe já. Nebyla to však pravda.

Začali jsem španělku, vzhledem k vývoji utkání jsem byl nucen komplikovat hru a riskovat horší postavení. Soupeř na svoje ELO hrál neuvěřitelně přesně až na několik drobných chyb, které jsem mu vrátil. Mohl získat pěšce na f4 což jsem objevil samozřejmě až po tahu. Radim Pospěch mě upozornil že je nutno vyhrát což jsem i sám už věděl, jenže jsem k tomu neměl prostředky. Byl jsem ve složité situaci a tušil, že se partie začíná překlápět v soupeřův prospěch.

V té chvíli jsem „vařil z vody“. Nakonec jsem našel správné řešení a po výměně dam jsem přešel do věžovky s jezdcem. Koncovka se mi nelíbila, ale překvapivě hodnocení počítače bylo nejlepší v celém průběhu partie – ovšem stále to byla nanejvýš remíza. V kombinaci jsem udělal menší chybu a nevidělo možnost jak vyměnit jednu věž a vylepšit si postavení. Měl jsem sice pěšce k dobru ale ten nic neznamenal, soupeřovy věže hrozily vniknout do mého postavení a rozebrat ho. Přemýšlení nad hrozbami měl stálo spoustu času a dostal jsem se do nepříjemné časovky 3 minuty na 10 tahů. Dokázal jsem však hrát správné tahy a protivník mě dohonil. V kritické chvíli kolem 37. tahu pak situaci nezvládl a umožnil mi bez problémů utahat zbylé 3 tahy a zároveň dosáhnout postavení kde mohl těžko vykrývat pro změnu mé hrozby. Jelikož už bylo hotovo dál se netrápil a partii vzdal. 2,5:4,5 

Naši prohru pak ještě zmírnil Roman Pospěch, který dostal svého jezdce na VIP pole f6. Dokud jsem měl jeho partii možnost vidět nezdálo se mi že by musel vyhrát, ale hrál aktivně a snažil se vyhrát což bylo podstatné. Docela by mě zajímalo jak soupeřovu pozici otevřel.   3,5:4,5

Po Vyšehradu to bylo druhé zakleté utkání. Stačí si porovnat ELO soupeřů a naše a i jejich výsledky v přiložené tabulce. Můj soupeř do této chvíle uhrál jen 1,5 ale se mnou hrál neuvěřitelně. Ostatní hráči podobně mimo soupeře Jirky Světlého. Jak jsme mohli prohrát ví bůh.

Autor: Honza

Diskuze k článku